Johan Theorin je švédský žurnalista a spisovatel, který pochází z Göteborgu. Jeho předkové byli námořníci, rybáři a zemědělci, což se výrazně projevuje v jeho literární práci. V České republice vyšla v roce 2011 Theoriova kniha Mlhy Ölandu a nakladatelství MOBA už připravuje další publikaci s názvem Zkamenělá krev.

Děj knih tohoto autora se odehrává na ostrově Öland, kde mladý Johan Theorin už od dětství trávil léto.  Aby čtenář věděl, kde přesně ostrov leží, je kniha vybavena přehlednou mapkou.

Ani Smršť není v tomto směru výjimkou. Hlavní hrdinové, Katrine, Joakim a jejich děti Livia a Gabriel, se právě přestěhovali ze Stockholmu na starý statek Åludden, který byl údajně postaven ze dřeva ztroskotané lodi. Po ostrově kolují zvěsti, že v domě straší. Muži, kteří stavěli nedaleké majáky, prý ze statku slyšeli nářky utonulých námořníků. Je to opravdu dobré místo pro čtyřčlennou rodinu hledající klid?

Román je vyprávěn ve čtyřech dějových linkách. První jsou vzpomínky na to, co se na statku kdysi odehrávalo a vzkazy Katrininy matky, kterými chce své dceři naznačit, že žít tady nebylo zrovna nejlepší rozhodnutí. Druhou dějovou linkou je život Joakima, potažmo i jeho rodiny, a třetí se věnuje nové policejní síle na ostrově, Tildě Davidssonové, která kromě pracovních záležitostí musí řešit i osobní dramata.

Poslední část příběhů tvoří skupinka tří zlodějů, kteří po nocích vykrádají chatky, rodinné domy a dokonce i kostely. Příběhy všech čtyř částí spolu nějak souvisí. Tilda vyšetřuje krádeže, zároveň se ale setkává i s Joakimem při vyšetřování nečekaného utonutí jeho ženy. Všechny dějové linky se celkem pravidelně střídají, žádná z nich nejde s jistotou označit za tu hlavní, společně vytvářejí poutavý a děsivý příběh ze zdánlivě klidného pobřeží.

Je mi jasné, že po přečtení toho, kolik zápletek a příběhů se v knize vyskytuje, můžete nabýt dojmu, že je to až moc zamotané a nepřehledné. A právě proto považuji za důležité poznamenat, že tomu tak není. Kapitoly na sebe sice přímo nenavazují, ale vše, co se v nich píše, zapadá do celkového příběhu. Je to jako skládání puzzle, s každým novým dílkem se dozvídáte víc a víc. Věřím, že výsledný „obraz“ se vám všem bude líbit.

Johan Theorin je kvůli svému švédskému původu a práci žurnalisty často srovnáván se zesnulým novinářem a spisovatelem, autorem trilogie Milénium, Stiegem Larssonem. Nedokážu jednoznačně určit, kdo z nich je ten lepší a kdo horší, ale jedno vím jistě – knihy obou autorů jsem přečetla s chutí a jednou se k nim určitě vrátím.

Související knihy

Theorin, Johan

Moravská Bastei MOBA, 2012