Už úvodní scéna knihy je takřka dokonalá. Vypravěč totiž ví, co to je očekávání čtenáře, a přidrzle se mu vysmívá do strachem poznamenaného obličeje. Prolog sleduje podivnou dovolenou matky a syna odehrávající se uprostřed lesů. Vyprávění je záměrně strohé a informace jsou opatrně dávkovány po částech, a tak čtenář čeká a bojí se každého náznaku srsti nebo nečekaného zvuku. Snad to dělá ona potemnělá obloha, hejna komárů či scéna chlapečka toulajícího se v trávě vyšší, než je on sám. Vše je stísňující. Následně je čtenář přenesen do nedaleké minulosti, do adventu roku 2004, což je období, které, jak se později ukáže, bylo vybráno zcela záměrně.

Jedno z mnohých kouzel Stalla tkví v tom, že odkazuje ke známým prvkům ze skutečného světa a budí dojem reálného příběhu, který proplétá s pohádkovými postavami. Zavádí čtenáře do „opravdového“ pohádkového lesa. Na scéně se pohybují skřítci, trpaslíci i záhadné bytosti zvané stalla. Síla strachu je v neviděném, a proto je nejlepší první polovina knihy, která je protknuta stíny a páry pozorujících očí. Jakmile však jednou stallové vyjdou na scénu, ztratí část své schopnosti na čtenáře působit. Stávají se z nich jen velké rozzuřené bytosti se srstí. Je ale nutné podotknout, že i tak by se před nimi většina jejich kolegů z fantasy knih obrátila a potupně se zahrabala do země. Tak atmosférické Stallo je.

Svíravé pocity však nevyvolávají pouze stíny záhadných tvorů, ale i lidé a jejich vlastní démoni. Lidské jednání dokáže být mrazivější než celé sněhem pokryté prostředí švédských hor. Nejpůsobivější a nejemotivnější chvílí celého příběhu je bezesporu moment, kdy je unesené dítě nuceno radostně poskakovat po posteli. Je třeba zmínit i autorovu odvahu v oblasti tabuizovaných témat. Hrdinové si odskakují do lesa se střevními potížemi, napětím se pomočí, nebo jsou za vypjatých okolností nuceni osahávat mrtvoly. To vše se děje jakoby mimochodem, bez zbytečných naturalistických popisů a současně to do naladění celého příběhu zapadá. Je možné, že část těchto scén bude patřit mezi ty útržky, které čtenáři uvíznou v paměti po přečtení poslední strany.

Co je tedy Stallo zač? Byla by chyba čekat pohádku, stejně jako by byla chyba čekat švédský thriller. Stallo je jejich kombinací, přesněji řečeno je spojením detektivky, thrilleru a folklóru. Ne, není dokonalé a má svá proti.

Pozorný čtenář poměrně brzy zjistí, co se stalo s uneseným Magnusem, a nelze si nevšimnout, že během nutné honičky za pravdou napříč Švédskem vyprávění ztratilo na síle a že Stallo je vlastně jen další kniha, která se svezla na vlně popularity švédských thillerů. Ale kdo by se tím zabýval? Stallo je úžasný literární zážitek.

Pecka, kterou nelze přečíst jinak, než na jeden zátah.

Knihu Stallo Stefana Spjuta vydalo nakladatelství Host v roce 2013.

Související knihy

Spjut, Stefan

Host, 2013