Dívejte se na český jazyk s úsměvem

Cestina-poklepem-a-poslechem
Dnes si představíme publikaci lingvisty Pavla Eisnera, který prozkoumal náš jazyk z více úhlů pohledu a vše s bohatou dávkou humoru zaznamenal v knize Čeština poklepem a poslechem. Přesvědčte se!

Naší mateřštinou jsme obklopeni při každém kroku. Uvědomujeme si ale, nakolik nás čeština ovlivňuje a určuje, co o nás prozrazuje a jaká tajemství z minulosti skrývá? Virtuózní lingvista Pavel Eisner měl s naší mateřštinou dlouholetý milostný poměr, a tak ji poznal a podrobně prozkoumal z nejtěsnější blízkosti. Vybaven mnohostrannými znalostmi rozpoznal a zábavně popsal souvislosti zeměpisně, časově i oborově značně vzdálené, hlavně však s náramným vtipem a humorem rozebral, co je nám v jazyce nejbližší a co je pro nás daností až osudovou. Stačí se podívat třeba na heslo omáčka. Knihu vydalo nakladatelství LEDA.

 

Čeština poklepem a poslechem

Autor: Pavel Eisner

Počet stran: 472
Formát: 130×200
Vazba: Pevná bez přebalu
ISBN: 978-80-7335-320-9

Přečtěte si více o knize Čeština poklepem a poslechem

 

Ukázka z knihy 

Hluk
Hluk znamenal kdysi zástup, sbor, družina, šik, shromáždění lidí; hlučný bylo tolik jako četný, hlučně znamenalo hromadně. Zde vysvětlení, proč podnes mluvíme o shluku lidí a proč se někdy shlukujeme. Což se neděje bez hluku; není proto divu, že u slova hluk došlo k tomu významovému posunu.

Hmotař
Dvě zvláštnosti toho slova Každý hmotař je materialista, ale nikoli každý materialista musí být hmotař – nemusí jim být materialista, který nám prodává barvy, fermeže, laky. Němci to splývá: jeden i druhý je pro něho ein Materialist, přičemž u druhého lze ovšem říci také ein Materialwarenhändler. Druhá zvláštnost: po stránce mluvnické byl by protějškem k hmotaři duchař. Ale významem jim není. Opakem hmotaře není duchař, je jím spiritualista.

Hmyz
Zvuková asociace s hnisem a hnusem; představová s hemzáním a hemžením, s nečistou rujností a plodností. To slovo je obsazeno dvojím významem. Znamená v zoologii každého členovce: babočka admirál je hmyz. A znamená cokoli živého a zároveň odporného, hmyzího: píšící hmyz. Obstarává tedy slovo hmyz všechno, oč se ve franštině dělí slova l’insecte a la vermine, v němčině das Insekt, das Ungeziefer, das Gezücht. Dost podivuhodné je, že se nám oba významy nepletou, neprolínají, nesměšují: řeknu-li o anonymním lumpovi, že je píšící hmyz, nemyslím na včelu a paví oko, ani na poletavé zázraky ostrovů Sundských a tichomořských; řeknu-li že babočka admirál je hmyz, nemyslím, že by psala „kritiky“.

 

O autorovi

Pavel Eisner (1889–1958) vystudoval germanistiku, romanistiku a slavistiku na německé univerzitě v Praze. Básník, spisovatel a bilingvní (německo-český i česko-německý) překladatel. Do povědomí vstoupil především souborem popularizačních esejů Chrám i tvrz (1946) a knihou Čeština poklepem a poslechem (1948), jejichž cílem bylo mj. zvýšit jazykovou kulturu v Čechách. (Informace o autorovi: Ústav pro jazyk český Akademie věd, v. v. i.)


Nakladatelství Leda se zaměřuje na vydávání slovníků a jazykových učebnic v knižní i elektronické podobě. V nabídce najdete kromě učebnic také výukové programy. Nakladatelství vydává také zajímavé tituly z oblasti beletrie a literatury faktu.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeČeština poklepem a poslechem

Eisner, Pavel

Leda, 2013

Napsat komentář