Irskem roku 1921 zmítají nepokoje. Nenávist se obrací i vůči rodině kapitána Everarda Gaulta. Manželé Gaultovy se bojí, že jim a jejich jedinému dítěti, osmileté Lucy hrozí nebezpečí. A oprávněně – kapitán jen tak tak uchrání dům před žháři. Bohužel jednoho z nich nechtěně postřelí, což vede k vystupňování nenávisti vůči Gaultovým.

Sousedé z dalších „velkých domů“ opouštějí své domovy a prchají, aby si zachránili své životy. Po těžkém rozhodování si i manželé Gaultovi zvolí útěk do ciziny. Během příprav na cestu nevěnují dost pozornosti Lucy, která dění ve svém okolí nechápe. S odjezdem nesouhlasí, a tak se uchýlí ke svému vlastnímu řešení – útěku.

Shodou nešťastných náhod se manželé domnívají, že se Lucy utopila. V Irsku je již nic nedrží a na přání manželky odjíždí pryč, daleko, co nejdál od země, která jim měla být domovem. Netuší, že Lucy žije, a telegram, který jim tuto radostnou zprávu oznamuje, nikdy nedostanou…

Autor William Trevor ve své knize Příběh Lucy Gaultové čtenářům předkládá neskutečně silný a nadmíru tragický příběh. Životy aktérů jsou náhle osudově ovlivněny. Všichni jako by zamrzají v čase a čekají, marně čekají na rozhřešení. Lucy dlouhé roky čeká na návrat rodičů a na jejich odpuštění. Manželé Gaultovi si zase vyčítají, že svému dítěti nenaslouchali lépe. Aby jejich tragédie byla úplná, roky čekají na další dítě, ale není jim souzeno. A Horahan, iniciátor žhářského útoku na dům, zase trpí děsivými sny, ve kterých malé děvčátko umírá v plamenech. Jeho život se mění v marnou snahu nočním můrám utéci.

Životy Lucy i jejích rodičů plynou, ale oni je vlastně nežijí. Mají své rituály, které se opakují, ale celá jejich existence směřuje k čekání – na návrat rodičů či na smrt. Lucy se sice naskytne příležitost žít normální život a vdát se, ale svého milého odmítá. Věří, že dokud se nevrátí rodiče a neodpustí jí, musí zůstat v rodném domě a čekat. Věří, že bez rodičovského odpuštění nemá právo na lásku.

Děj se odvíjí kupodivu poklidně, a to i přesto, k jak dramatickým událostem dochází. Možná je to i tím, že William Trevor mnoho věcí nechává nevyřčeno, nebo se o nich zmíní jen okrajově. Například smrt manželů Gaultových není slovy pojmenována, je jen opisem naznačena.

V příběhu stále něco chybí, a přesto je úplný. Lucy chybí láska rodičů, manželům Gaultovým zase chybí dítě, které by milovali. Iniciátorem všeho jsou sice nepokoje, ale v knize se o nich autor téměř nezmiňuje. A dalo by se pokračovat.

Je opravdu neuvěřitelné, jak silný a emotivní příběh William Trevor vykreslil. A to bez zbytečných slov, bez dramatického líčení. Na přibližně dvou stech stranách čtenáři předkládá tragédii jedné rodiny. A činí to tak sugestivně, že na děj nelze přestat myslet. Čtenář se k Lucyinu životu bude stále znovu a znovu vracet a přemýšlet nad tím, jak krutě může osud využít dětského nerozvážného činu, který by za jiných okolností brzy upadl v zapomnění.

Není divu, že Příběh Lucy Gaultové byl nominován na Man Bookerovu cenu.

Knihu letos v říjnu vydalo nakladatelství Mladá fronta v překladu Viktora Janiše. Doslov napsal Ladislav Nagy.

Související knihy

Trevor, William

Mladá fronta, 2011