Filosofické rozjímání o bytí a nebytí

Untitled-5
Čtyřiapadesátiletá Renée představuje vše, co se vám vybaví pod pojmem domovnice. Příliš nedbá o svůj vzhled, na dotazy odpovídá úsečně a celý den se z jejího bytu line zvuk zapnuté televize. Svou životní roli, do níž se sama stylizovala, hraje na výbornou…

Za podobnou přetvářkou svůj intelekt skrývá i dvanáctiletá Paloma, jež žije ve stejném domě jako domovnice Renée. Před ostatními si hraje na průměrnou, ničím nezajímavou dívku, zatímco si dobře uvědomuje, že své vrstevníky značně převyšuje nejen svou výjimečnou inteligencí, ale i racionalitou. Jelikož Paloma nechce skončit jako všichni ostatní, v akvárku, jehož stěny tvoří nenaplněné sny a zklamání, rozhodne se, že v den svých třináctých narozenin spáchá sebevraždu.

Mezinárodní bestseller S elegancí ježka, jenž se od svého prvního vydání v září v roce 2006 držel více než sto týdnů na vrcholu žebříčku prodaných knih ve Francii a podobný úspěch sklidil i v jiných zemích, je dílem francouzské profesorky filosofie a spisovatelky Muriel Barberyové.

Autorka na sebe upozornila již svou prvotinou Pochoutka, která sklidila spoustu pozitivní kritiky a  byla přeložena do dvanácti jazyků, češtinu nevyjímaje. Oba zmíněné romány u nás vydalo nakladatelství Host, knihu S elegancí ježka publikovalo dokonce ve dvou různých vydáních, ve vázané a brožované verzi.

Titul S elegancí ježka patří jistě mezi ty knihy, jež nesednou každému a jsou určené spíše pro sečtělejší čtenáře. Autorka v první třetině románu nešetří odkazy na největší a nejznámější myslitele novodobých dějin filosofie a s notnou odvahou vtahuje čtenáře do rozsáhlých výkladů jejich ústředních myšlenek.

Bez ohledu na spisovatelčino povolání je i z knihy patrné, že se Barberyová v těchto úsecích opravdu vyžívá. Osobně si však myslím, že troška děje navíc by prvním sto stranám románu neuškodila a pravděpodobně by i přesvědčila netrpělivé čtenáře, aby tuto neobyčejnou knihu dočetli až do konce.

Přestože hlavní hrdinky od sebe dělí více než čtyřicetiletý věkový rozdíl, jsou si v mnohém podobné. Renée byla již od dětství vychovávaná k nevýraznosti, která ji s ohledem na bolestnou zkušenost z raného mládí stále nutí splynout s davem a naplnit tak společensky danou roli, jež se k ní podle jejího nejlepšího mínění zcela nepochybně hodí.

Zatímco se před bohatými a zhýralými nájemníky soukromého domu, kde pracuje už sedmadvacet let jako domovnice, tváří jako prostoduchá, ničím nezajímavá opuštěná vdova, jedná se o velmi inteligentní a sečtělou dámu, která miluje umění a má značně vyvinutý cit pro krásu a estetiku.

Podobně netradičně smýšlí i dvanáctiletá Paloma, jež společně se svou rodinou žije v jednom z luxusních bytů. Její bystré a vnímavé hlavičce neuniklo, jak nesmyslný dokáže život být a že všechny touhy, cíle a sny jsou jen lži, které nám od raného dětství vtloukali do hlavy naši rodiče, stejně jako jim byly tyto ideje vtloukány jejich rodiči. Proto se dívka rozhodne v den svých třináctých narozenin zemřít. Do té doby má v plánu sepisovat si všechny své myšlenky, které mají sloužit po její smrti jako její jediný odkaz lidstvu.

I když máme jasnou představu o směru, jakým bychom se měli dál ubírat, osud si však rozehrává svou vlastní hru, aniž by bral na naše plány jakékoliv ohledy, a totéž platí i pro životní cestu našich dvou hrdinek.

Autorce se podařilo napsat knihu plnou zajímavých myšlenek, nad nimiž se stojí za to zamyslet, a která je natolik jímavá a hlubokomyslná, aby si dokázala najít své příznivce bez ohledu na jejich věk nebo kulturu, v níž vyrostli.

Tento nevšední příběh jedné neobyčejné dívky a jedné mimořádné ženy nám Barberyová vypráví s lehkostí a s dotykem ironie, která je blízká oběma hlavním hrdinkám. Román S elegancí ježka je kniha tak atypická a přitom dech beroucí, že by si ji měl přečíst každý, kdo alespoň jednou uvažoval o pomíjivosti života a nedostižné věčnosti.

Ukázka z knihy

Jen tak mimochodem vám svěřím základní psychologickou hypotézu: Kolombína je uvnitř naprosto pomatená, prázdná a zároveň zahlcená, takže se snaží udělat si v sobě pořádek tím, že uklízí ve svém pokoji. Docela vtipný, ne? Už dávno jsem pochopila, že psychologové jsou šašci, kteří věří tomu, že metafora je něco, co se hodí k velkým myslitelům. Přitom je to jasné každému primánovi. Ale to byste museli slyšet, jak se mamčiny známí psychologové můžou potrhat smíchy, kdykoli někdo pronese sebemenší slovní hříčku. A taky byste museli slyšet všechny ty hlouposti, když mamka všem vypráví o svých sezeních u psychoterapeuta, jako by to byl výlet do Disneylandu: kolotoč „můj rodinný život“, zrcadlové bludiště „můj život s matkou“, horská dráha „můj život bez matky“, strašidelný zámek „můj sexuální život“ (potichu, abych to já neslyšela) a na závěr stěna smrti „můj život před menopauzou“. (str. 78)

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeS elegancí ježka

Barberyová, Muriel

Host, 2013

Napsat komentář