Svět rasismu, uprchlíků a byrokracie v podání Henninga Mankella

vrazi
Brutální vražda staršího manželského páru na osamocené farmě a detektiv, který odhaluje odvrácenou stranu společnosti…

Henning Mankell je jeden z nejúspěšnějších severských autorů současnosti. V nakladatelství Host vyšly již před časem dva jeho romány – Číňan a Neklidný muž. V obou vystupuje jako hlavní hrdina komisař Kurt Wallender. Nedávno se čeští čtenáři měli možnost seznámit i s úplně prvním případem tohoto detektiva v titulu Vrazi bez tváře, který Mankell napsal již v roce 1991. Musím se přiznat, že mi vadí uvádění děl tzv. od konce série, takže jsem si počkala na začátek a s Wallenderem jsem se seznámila až nyní. A chybu jsem rozhodně neudělala…

Příběh se odehrává ve vesničce Lenarp, nedaleko jezera Krageholm. V domě na samotě je nalezena mrtvola postaršího muže a těžce zraněná žena. Jde o Johannese Lövrgera a jeho manželku, která následně v nemocnici svým zraněním, zjevně způsobeným mučením, podlehne. Vražda je klasifikována jako velmi brutální, dokonce ani soudní lékař není schopen s přesností určit, které z mužových zranění bylo smrtelné. Jediné, co má Wallender „v ruce“, je slovo „cizí“, které žena vyslovila těsně před tím, než zemřela. Vzhledem k tomu, že v nedaleké blízkosti se nachází uprchlický tábor, detektivové se domnívají, že stopy by mohly vést tam. Snaží se tuto skutečnost utajit, aby se nerozpoutala vlna násilí proti přistěhovalcům, ale někdo z policejního sboru informaci předá médiím a v té chvíli začíná peklo v podobě žhářského útoku a vraždy somálského uprchlíka. A do toho Wallender dostává anonymní výhružné telefonáty…

V první řadě musím říci, že se kniha svým akčním spádem a absencí složitých psychologických podtextů značně liší od typických severských detektivek – nebo alespoň od těch, které jsem měla možnost si přečíst. Nejsou tu žádné dlouhé a detailní popisy míst či charakteristiky postav. Henning Mankell jde přímo k věci. Vrazi bez tváře oplývají strhujícím dějem a zcela jednoduše vás tzv. posadí do křesla. Autor nevynechává například dokonce ani honičky v autě, takže milovníci napětí si přijdou opravdu na své. Děj je jednoduchý, nerozbíhají se tu žádné další linie, které by se záhy spojovaly, aby přispěly ke zdárnému objasnění případu.

Co mají ovšem severští autoři tak nějak vesměs společné, jsou jejich hlavní hrdinové a ani tady tomu není jinak. Wallender je opuštěný, nedávno od něj odešla žena a on se cítí doslova „na dně“. Kamarádkou se mu stává láhev alkoholu. Probírá se vlastními myšlenkami, přirovnává svůj osud k jiným a snaží se přijít na to, proč takto skončil zrovna on… I přes to, že působí skutečně velmi negativně, byl mi velmi sympatický. Chvílemi jsem ho i litovala…

Henning Mankell vypráví příběh svižným tempem a detailně přibližuje i práci policie v kontrastu se životem obyvatel a jejich práv ve Skandinávii – především z toho negativního hlediska. Ukazuje na fungování justice, stejně jako na byrokracii, která ve společnosti vládne. Zabývá se imigračními problémy a svými texty vyvolává další složité otázky…

Naprosto perfektně se mu daří udržet čtenáře v napětí. Nadhodí nějaký tip, který by mohl vést k vyřešení případu, záhy jej ale vezme zpět. Zkrátka si s vámi mistrovsky pohrává po celou dobu.

Mankell se ve svém díle nesnaží vytvořit žádného superhrdinu typu Bruce Willise, jakoby vystřiženého z nějakého akčního filmu, hrdinu který neochvějně brání spravedlnost a chyby na něm snad ani žádné nenajdete. Wallender je deprimovaný životem, touží se vrátit ke své bývalé ženě, která ho ale odmítá, a stejně tak usilovně se chce ocitnout v náručí krásné, ale vdané státní zástupkyně. I tady se ale setkává s nezájmem.

Jediné co bych autorovi vytkla, je zřejmě jeho neznalost jmen typicky znějících pro určité národnosti. Velmi mi vadilo, že jmenuje zrovna dva české občany, kteří se ocitají na seznamu podezřelých, jako Lothara Kraftczyka a Andrease Haase…

Vrazi bez tváře jsou celkově velmi dobře vymyšleným příběhem. Potěší každého, kdo hledá odpočinkové čtení, při kterém nemusí přemýšlet nad hloubkou psychologických kontextů a stačí mu vražda, záhada a tajemství minulosti. Mankellovi knihy se právem řadí mezi jedny z nejprodávanějších na světě a většina z nich byla i zfilmována. Dostanete-li tedy po přečtení chuť se podívat na filmové zpracování, pak se můžete těšit na skvělé podání Kennetha Brannagha.

Titul ode mě dostává devět hvězdiček z deseti a rozhodně si nyní už nenechám ujít žádný případ tohoto policejního sympaťáka.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeVrazi bez tváře

Mankell, Henning

Host, 2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>