Ztracený příběh z 12. století

1346340_shield
O templářském řádu slyšel víceméně každý, povětšinou díky různým konspiračním teoriím. Jaká však byla pravda? Co říkají historické prameny?


Titul Templářská revoluce vydalo nakladatelství Argo v roce 2013. Autorka, italská historička Simonetta Cerriniová, sepsala své dílo na základě disertační práce, kterou roku 1998 obhájila na Université de Paris-IV-Sorbonne, a přednášek o historii laické spirituality ve středověku, jež vedla na Université du Littoral Côte d´Opale v Boulogne-sur-Mer a římské Pontificia Università Antonianum. Předmluvu ke knize napsal Alain Demurger, uznávaný francouzský historik a specialista na historii templářského řádu a křížových výprav, z jehož děl může český čtenář znát například titul Jakub z Molay, jenž se věnuje osudu posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel při tom francouzského krále.

Simonetta Cerriniová pro účely sepsání své knihy studovala základní rukopisy řehole templářů, po nichž pátrala po celém světě od Říma přes Mnichov a Londýn až po Prahu, kde dokonce nalezla rukopis dosud neznámý. Autorka nás provádí dějinami řádu od jeho založení mistrem Hugem z Payns, které se uskutečnilo na konciliárním shromáždění v Nábulusu 23. ledna 1120, až po 11. nebo 18. březen 1314, kdy byl v Paříži upálen poslední velmistr templářů Jakub z Molay.

Autorka se však neomezuje pouze na prosté vylíčení historických událostí v chronologickém sledu nebo na komparaci různých dokumentů s templářským řádem souvisejících. Detailně rozebírá řádová pravidla a běžný každodenní život templářů. Zaobírá se tím, co takoví templářští rytíři jedli, jak se oblékali a jak vypadali. Čtenář se tak může dovědět například to, že rytíři měli přikázáno jíst vždy ve dvojicích z jednoho talíře, čímž se mělo předcházet projevům nadměrného půstu, k nimž vede příliš horlivá touha po asketické dokonalosti.

Templářský řád byl na svou dobu velmi novátorský a specifický. Měl například tolerantnější přístup k islámu založený na vzájemném poznání a pochopení, odmítal výlučné užívání latiny (považoval je za příliš elitářské), ale hlavně stíral do té doby velmi pevné hranice mezi duchovními a laiky. Templáři v sobě totiž spojovali jak mnichy, tak rytíře či válečníky. Na jednu stranu měli nařízeno pravidelně se modlit, na druhou stranu mohli nosit zbraň a dokonce i zabíjet, aniž by to pro ně znamenalo hřích a trest.

Kniha je psána odborným stylem, který by tématu neznalé čtenáře mohl lehce odradit, avšak ty, kteří se o templářský řád zajímají hlouběji, dozajista potěší velmi vyčerpávající zpracování této problematiky. O na první pohled učeném přístupu autorky hovoří již to, že jen poznámkový aparát zabírá téměř padesát stran titulu. Díky tomu se čtenáři dostane i obsáhlého seznamu doporučené literatury, umožňující mu téma hlouběji prostudovat, nebo se rovnou pustit do vlastního bádání.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeTemplářská revoluce
Ztracený příběh z 12. století

Cerriniová, Simonetta

Argo, 2013

Napsat komentář