Napínavý příběh pro malé milovnice a milovníky koní

Ráj poníků
Některé děti mají rády koně natolik, že jim věnují veškerý svůj volný čas. Jiné by možná chtěly, ale nemají takovou možnost, protože v jejich okolí koně nejsou, a nebo jim to rodiče nedovolí. Máte-li doma mladšího školáka nebo školačku, kteří tíhnou ke koním, doporučte jim tuto knižní novinku.

Kniha spisovatelky Christiny Koenigové nazvaná Ráj poníků s podtitulem Štěstí má čtyři nohy dává tušit, že je o lásce ke koním. Publikaci vydalo nakladatelství Mladá fronta v říjnu roku 2012 a jedná se o první vydání.

Osmdesát osm stran je naplněno napínavým příběhem o koních, ponících a jejich majitelích. Začíná příjezdem malé dívky Pavly, jejího bratra Prokopa a tatínka na dědečkův venkovský statek. Pavla statek dobře zná, jelikož tam jezdívala vždy na prázdniny. Dá se říci, že stěhováním se jí splnil sen – Pavla tajně snila o tom, že bude bydlet u dědečka na venkově a bylo jí smutno pokaždé, když prázdniny končily a ona musela odjet domů. Nyní bude bydlet v cihlovém domě s dědečkem, bratrem a tatínkem už napořád.

Publikace je pojmenována podle nápisu na velké dřevěné tabuli, kterou Pavlin dědeček připevnil na vrata při jejich příjezdu. Po obou stranách nápisu namaloval dvě zvířecí hlavy, které ale jen vzdáleně připomínají poníky. Dědeček není výtvarný umělec, zato výborně rozumí koním. V jeho stáji už na děti čekají dva poníci – kobylka Perla s hvězdou na čele a hřebeček Princ. V knížce vystupuje také dívka Anna ze sousedního statku, která nejprve Pavle připadá jako nafoukaná „Nána“. Jakmile Pavla zjišťuje, že dívčino chování bylo podivné proto, že jim někdo ze statku ukradl dva ryzáky, přehodnocuje svůj postoj k ní a stávají se z nich kamarádky. Jednoho dne se ztrácejí i dědečkovi poníci a Pavla zažívá nekonečný pocit hrůzy a beznaděje. Kam se poníci poděli? Najdou se oba dva a v jakém stavu? To se mohou děti dozvědět, pokud je kniha zaujme a dočtou ji až do konce.

Titul je doporučen dětem od osmi let. Četla jsem ho svým dětem – předškolačce a prvňáčkovi, tak mohu napsat, že příběhu porozumí i předškolní dítě. K samostatné četbě bych ho doporučila skutečně až od osmi let. Písmo je větší a druháci už si příběh mohou přečíst sami.

Děj knížky mé děti velmi zaujal. Jelikož jsme četly na pokračování, těšily jsme se, jak se bude příběh odvíjet dále. Děti si všimly také toho, že Pavla má tatínka, bratra, dědečka, ale že v rodině chybí maminka. Stručnou odpověď podává i hlavní hrdinka, mé děti ani mě ale neuspokojila, tak je dost možné, že bude další pokračování knihy, ve které se dozvíme více.

Publikace je protkána výstižnými obrázky s převážně koňskou tématikou. Velmi nápadité mi připadá, že na každé straně jsou u číslice označující stranu namalovány dvě podkovy. Ilustrátorkou je Melanie Garaninová. Z německého originálu knihu přeložila Jana Kudělková.

V závěru naleznete kvíz, který se skládá ze sedmi otázek, zaměřených na péči o koně. Je zábavný a poučný. Jeho součástí jsou i správné odpovědi. Za sebe a své děti publikaci určitě doporučuji.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeRáj poníků: Štěstí má čtyři nohy

Koenigová, Christina

Mladá fronta, 2012

Napsat komentář