Snad je její úspěch dán i tím, že její autor, polovina pěveckého dua Simon a Garfunkel, které ji vypustilo do světa – Paul Simon – se stále úspěšně pohybuje ve světě šoubysnysu. Nevěříte? Pak je tu právě pro vás skvělá monografie s jednoduchým názvem Paul Simon, kterou napsal světoznámý novinář Marc Eliot (*1946), o němž se dá říci, že je kronikářem americké popkultury. Na svém kontě má již přes dvacet biografií těch, jež ve svém oboru něco znamenali, ať to byl film (Cary Grant, Walt Disney) či hudba (Phil Ochs, Bruce Springsteen). Do češtiny knihu přeložil rovněž hudebník a novinář Michal Bystrov.

Nečekejte ovšem dílo plné růžových vzpomínek. Marc Eliot životní pouť Paula Simona líčí věrně, bez zbytečného přikrašlování, ke kterému máme s odstupem času sklon. Začíná pochopitelně jeho narozením (*1941) do rodiny emigrovaného židovského Maďara, který byl skvělým hudebníkem a to zřejmě předurčilo i kariéru jeho dvou synů – staršího Paula Fredericka i mladšího Eddieho. Již ve škole, při zhudebněném představení Alenky v říši divů, se postavou menší Paul spřátelil s dlouhánem Arthurem Garfunkelem, s nímž v roce 1957 natočil první singl. Tehdy si říkali Tom a Jerry a jejich píseň Hey, Schollgirl se stala hitem. Dvojice kamarádů se pak rozešla, aby se ještě mnohokrát zase spojila a natočila úspěšné tituly. Málokdo u nás ví, že autorem jejich písní byl právě sporý Paul, který jako správný folkový písničkář psal hudbu i text. Biografie zachycuje  jeho přerody z tvůrce rokenrolu přes folk až k folkrocku či etnomusic. Mapuje Simonovy úspěchy i pády a podtrhuje neustálou touhu po dokonalosti a uznání. To největší však přišlo teprve tehdy, kdy se za ním přestal křečovitě štvát a rozhodl se tvořit pro radost z práce samotné.

Nejde však jen o pouhé zachycení jednoho kolečka v soukolí celé hudební scény. Marc Eliot popisuje vše, co se kolem Paula Simona šustlo, nikoliv však vulgárním způsobem typickým pro bulvár, ale čistě dokumentárním stylem. Většinu vyprávění seskládal na podkladě již sepsaných knih, dobové kritiky časopisu Roling Stones či televizních záznamů a videí. Tomu odpovídá i dlouhý seznam použité literatury a četné odkazy v textu. Kurzívou pak jsou vpisované odstavce, v nichž přímo cituje jak protagonisty daného období, tak kritiky.

Osobní vzpomínku si Marc Eliot nechal až na závěr své knihy. V poděkování v první řadě děkuje Paulu Simonovi za to, že po dvakrát svými písněmi pozitivně zasáhl do jeho osobního života, když prožíval těžké chvíle. Nechybí ani kompletní diskografie Paula Simona od roku 1957 až do roku 2012. A to je částečně zásluha Michala Bystrova, protože kniha v originále vyšla již před dvěma lety, a on ji ve svém překladu dotáhl až do současnosti. Nejenže doplnil chybějící nahrávky, ale ve slově závěrem dodal i zatím poslední kousek do mozaiky životopisu Paula Simona.

Co tedy můžete od knihy očekávat? Především obrovské množství informací podložených fakty. Nenaleznete zde však ani opěvované či zatracované texty písní, vyjma krátkých ukázek či odkazů, ani žádné fotografie z rodinného alba. Jediným obrázkem, který tedy máte šanci spatřit je foto na obálce z roku 1980. Vše ukazuje na to, že biografie s názvem Paul Simon je určena odborné veřejnosti nebo těm, kteří kvůli své lásce k Paulovým písním budou mít dostatečnou výdrž prokousávat se textem. Na druhé straně – laik bude po dočtení obohacen o to, jak to chodí za „velkou louží“ v hudebním průmyslu nyní i v minulosti, a pochopí vzlety a pády malého génia s kytarou.

Pro „fajnšmekry“ doporučuji číst u počítače a popisovanou skladbu si najít na internetovém přehrávači a pustit si ji jako podkres, aby text správně zapůsobil.

Knihu Palu Simon vydalo nakladatelství Galén v roce 2012.

Foto: www.wikipedia.org, Wikipedia

Související knihy

Eliot, Marc

Galén, 2012