Minulost nikdy neumírá…

1321030_70311151
Studená lidská krutost. Vražda, jejíž řešení se skrývá zapletené v nitkách minulosti. A člověk, který stojí na okraji propasti…

Nový detektivní román, který se nedávno objevil na pultech knihkupectví pod názvem Za co se pyká, pochází z pera švédského novináře Olleho Lönnaeuse, jenž se více jak psaní knih věnuje především politice ve Švédsku, Evropě a na Středním východě. Byl za tuto práci také již několikrát oceněn, například nominací na Stora Journalistpriset (Velká novinářská cena) a získal třikrát švédskou cenu Guldspaden. Ve svých článcích se zabývá pašováním lidí, extremismem, vykořisťováním a působením nejrůznějších náboženských skupin ve své zemi. Tato témata z části využil i v tomto svém debutovém románu, za který získal cenu Autora roku 2009 a jenž vyšel v tomto roce v nakladatelství Brána.

Příběh vypráví životní osudy Konrada Jonssona, který se vrací do rodného městečka Tomellila, neboť zde byli zavražděni jeho adoptivní rodiče Herman a Signe. Konrad jim sice byl vděčný za to, že jej vychovali, ale v koutku duše mu neustále vyvstává otázka, co se stalo s jeho pravou matkou, Agnieszkou Stankiewiczovou, jež beze stopy zmizela před jeho šestým rokem. Stará známá místa v něm rozdmýchají pochybnosti o verzích policie, ve které se i Konrad a jeho nevlastní bratr Klas ocitají na seznamu hlavních podezřelých. Herman a Signe měli totiž jedno velké tajemství, o němž věděl jen málo kdo. A jak se zdá, klíčem k poznání celé pravdy bude, kromě jiného, i poznání pravdy o zmizení Agnes…

Kniha by se dala také charakterizovat jako podivný příběh jedné podivné rodiny. Manželé, kteří se sice slitují nad osudem malého chlapce, jsou ale silně nábožensky věřící, velice plaší a s lidmi se moc nestýkají. Své dva syny vychovávají v podobném duchu s tím, že o biologické Konradově matce nesmí padnout jediné slovo. Dítě, které by si zasloužilo v tomto směru více pozornosti, je tak „odhozeno“ na vedlejší kolej a ponecháno svému osudu. Není se čemu divit, že jakmile dosáhne určitého věku samostatnosti, utíká z tohoto světa pryč, za lepší budoucností. Ta mu ale není dopřána. Najde si sice práci jako novinář, tedy takovou, ve které není tabu téměř nic, jako takový protipól toho, co zažíval v dětství. Ale i zde na něj čekají smutné události, včetně únosu a vraždy jeho kolegy.

Příběh Konrada je vlastně vyprávěním o nešťastném muži, který se celý život snaží najít něco, pro co by měl pocit, že musí dýchat.  Že na tomto světě není zbytečný. Autor plíživě ukazuje na černotu lidských myšlenek, kterým jako by chyběly barvy laděné do veselých pastelových odstínů. Ukazuje na fakt, že člověk se musí vrátit zpět v čase, aby poznal přítomnost. Jinak dilemata, jež ho pronásledují, nikdy nepochopí…

I přestože se jedná o detektivní román, policejní prací nijak neoslní. Určitě to také nebyl autorův cíl. Tento podmanivý příběh je zaměřený na lidskou psychiku, zkoumání hloubky a síly myšlenek, provázejících člověka pod určitým tlakem. Na šílenství, které může vyvolat a my se tak ocitneme na pokraji hluboké propasti. Ve své podstatě jde o dojemné vyprávění, protože čtenář má možnost poznat, jaké to je, když člověka obemkne situace, jenž je pro něj z jeho hlediska naprosto bezvýchodná. Olle Lönnaeusovi se podařilo dokonalým způsobem tyto stavy přiblížit. Lze tu rovněž najít i rasistický podtext, nad nímž se autor hluboce zamýšlí. Protože i původ může být důvodem k vraždě…

Román Za co se pyká je skvělým titulem bez hluchých, nudících pasáží, kdy jednotlivé texty na sebe volně navazují a nenechají čtenáře ani na chvíli vydechnout. A pokud vezmu v potaz to, že se jedná o detektivku, pak, i přesto, že autorova priorita spočívá někde jinde, se mu podařilo napsat takovou knihu, kdy nebudete do posledních stránek vědět, kde se skrývá pravda. Stejně jako Konrad. Ano, sice možná budete něco tušit, ale je toho málo. Rozhodně stojí za to vyčkat si na gradující, mistrně napsaný závěr. Ovšem zapomeňte rovnou na akční scény. Autor zůstává věrný spíše psychologicky laděnému scénáři a v tomto duchu se také uzavírá i další životní kapitola, ve své podstatě nešťastného Konrada. Člověka, který konečně poznal krutou pravdu…

Nutno dodat, že jsem byla z knihy Olleho Lönnaeuse nadšená. Zaujalo mě, jak čtivě dokázal zapojit krutosti současného světa, jimiž se zabývá ve svém profesionálním životě, do smyšleného příběhu. Ale co když toto vše byla pravda? Ostatně, proč by se něco podobného nemohlo stát doopravdy? O to víc tento titul nutí k zamyšlení nad tím, zda máme skutečně právo se oslovovat jako civilizovaná společnost…

Titulu dávám jasných deset hvězdiček a rozhodně doporučuji k přečtení!

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZa co se pyká

Lönnaeus, Olle

Brána, 2012

Napsat komentář