Jiří Gruša se narodil 10. listopadu 1938 v Pardubicích, kde také vystudoval střední školu. Poté se odstěhoval do Prahy, aby zde studoval filozofii a historii. Jakmile absolvoval, nastoupil dvouletou vojenskou službu, poté se stal redaktorem časopisu Tvář, o jehož vznik se také sám zasadil. Během 60. let psal ještě do několika dalších časopisů a začal také vydávat knihy, jeho prvotinou byla sbírka Torna (1962), následovaly Světlá lhůta (1964) a Právo útrpné (1964). V básních těchto sbírek se začíná uplatňovat ironie a absurdita, které jsou významnou součástí i Grušových dalších děl. Například ve sbírce Cvičení mučení (1969) se dostává až do nesmyslnosti.

Od roku 1969 byl Gruša trestně stíhán. Důvodem se stal antiutopický román Mimner aneb Hra o smraďocha (1969), který pod pseudonymem Samuel Lewis publikoval v novinách. Po roce 1970 však bylo stíhání zastaveno.

Během 70. let Gruša vystřídal několik zaměstnání a samizdatově vydal experimentální novelu Dámský gambit (1972) a svůj pravděpodobně nejslavnější román Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (1975). V této próze vedle sebe postavil moderní dějiny a individuální osud jedince, jeho fantazijní vnitřní svět a krutou skutečnost. Vedle literární činnosti se angažoval také politicky, podepsal Chartu 77 a strávil několik měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění z pobuřování.

V roce 1981 získal literární stipendium ve Spojených státech, jakmile však odcestoval, byl zbaven českého občanství, a tedy donucen k emigraci. Až do roku 1990 tak žil v zahraničí, především v Západním Německu. Během této doby vyšly v nakladatelství Sixty-eight publishers Josefa Škvoreckého v Torontu jeho dříve vydané romány Dotazník a  Dr. Kokeš Mistr Panny (1980 samizdat, 1984 Sixty-eight publishers). Gruša se rovněž podílel na vzniku Slovníku českých spisovatelů (poprvé samizdatově 1978), který později vyšel pod názvem Slovník zakázaných autorů (1991).

Po návratu do vlasti v roce 1990 se Gruša stal velvyslancem v Německu, poté krátce působil jako ministr školství. Již v roce 1998 se však vrátil k diplomacii a až do roku 2004 byl velvyslancem ČR v Rakousku. Zároveň v letech 2003–2009 předsedal mezinárodnímu společenství spisovatelů PEN klub.

Mezi jeho nejnovější díla patří básnická sbírka Grušas am Wacht aneb Putovní Ghetto (2001) a esejisticky psaný román Beneš jako Rakušan (2011).

Jiří Gruša zemřel 28. října 2011 během operace srdce. Vedle výrazných a kritiky oceňovaných literárních počinů po sobě zanechal také několik překladů z němčiny, například děl Franze Kafky nebo R. M. Rilkeho, ale také četné eseje a literární kritiky.

Zdroje: slovnikceskeliteratury.cz, spisovatele.cz

Foto: wikipedia.org, autor: Packa, Wikipedia