O nás bez nás

Mnichovská dohoda
Jeden z nejbolestnějších okamžiků našich novodobých dějin, o němž bylo rozhodnuto za našimi zády. Potupné odstoupení hranic zanechalo na českém národě zřetelnou rýhu na několik desítek let. Pojďme si tyto osudové chvíle projít ještě jednou v knižní rekonstrukci. Velice příhodně nás hned v úvodu vítá báseň Fráni Šrámka Náš mlčící voják.

Mnichovský diktát od západních spojenců a nepřátelského Německa a Itálie předaný československé vládě v napjatých dobách roku 1938 je tématem nové knihy Poslední den renomovaného historika Roberta Kvačeka. S tímto autorem jsme se mohli setkat již dříve díky několika svazkům orientujících se speciálně na prvorepublikovou politickou situaci ve střední Evropě či na osobnosti té doby. Publikace byla vydána v nakladatelství Epocha v edici Magnetka.

Vypravěč se nevrací pouze do osudného roku 1938, ale ještě o několik let dříve, kdy připomíná nelehké začátky nového demokratického státu ve střední Evropě. Zvyšující se nepokoje na státních hranicích a přemrštěné požadavky Adolfa Hitlera týkajících se sudetských Němců, které na československou vládu a spojeneckou Francii působily velký tlak, nevěstily dobré časy. Napjatá atmosféra v celé Evropě však byla nakloněna plánům německého Vůdce – rozbití jediného opravdu demokratického státu v srdci Evropy. Anglie požadovala vyrovnání se s tímto problémem mírovou cestou a nutila spojeneckou Francii, aby se v případě vypuknutí vojenské akce zřekla svých závazků vůči Československu. Ty spočívaly v podepsaných smlouvách o poskytnutí pomoci v případě napadení nepřítelem.

Prozíravost československé vlády o tom, kam povede politika appeasementu, byla několikrát potvrzena výroky našich nejvyšších představitelů. Například prezident Edvard Beneš prohlásil 29. září 1938, těsně před oficiálním prohlášením výsledků z Mnichovské dohody:

Nechtějí nyní bojovat společně s námi a za lepších okolností, budou muset bojovat těžce a za nás, až my bojovat nebudeme moci. Dostanou všichni těžkou odplatu. (strana 76)

Kniha je uzavřena galerií dobových fotografií a přílohami, v jejímž výběru se nacházejí zajímavé dokumenty a projevy. Mezi nimi například přepis Mnichovské dohody či projev Adolfa Hitlera z 26. září 1938, kde požaduje bezpodmínečné odstoupení Sudetského území.

Robert Kvaček živým a až románovým vyprávěním zvyšuje napětí celého děje, přesto se drží zásadních informací podaných z dobových pramenů. Nesnaží se přijít se senzačními zprávami, jež by však nebyly podpořeny žádným věrohodným zdrojem. Samozřejmě nechybí ani obsah a seznam všech příloh. Jestliže se nikdo nenechá zmást měkkou vazbou složenou z koláže fotografií důležitých událostí, osobností oné doby a útržku novin či méně kvalitním papírem, který nepůsobí nejseriózněji, jistě bude mile překvapen kvalitou předkládaného materiálu za, na dnešní dobu, velmi slušnou cenu. Na více jak sto stranách, bez zbytečně přehnaných nadpisů či jiného plýtvání místem, nalezneme všechny zajímavé a nejdůležitější informace. Dílo není ani tak určeno odborníkům jako spíše laické veřejnosti, která by ráda podrobněji nahlédla do zákulisí této události.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePoslední den
Mnichov - Praha, konec září 1938

Kvaček, Robert

Epocha, 2011

Napsat komentář