Zabíjet ano, vraždit ne

953875_iron_eagle_in_budapest
Stará dobrá knižní zápletka je opět zde. Skupina hrdinů se vydává spasit lidstvo, přičemž se cestou setkává se vším možným i nemožným, co jen fantasy svět může nabídnout. Přežijí svou misi, nebo skončí v hrobě chladnějším, než jsou srdce jejich nepřátel?


Zloděj úsvitu je prvním dílem trilogie Kroniky Havranů, která se zrodila z pera spisovatele Jamese Barclayho. U nás tato kniha vyšla roku 2012 v nakladatelství Fantom Print.

Havrani jsou nepříliš početná skupina elitních žoldáků, kteří postavili svou slávu a čest na jednoduchém kodexu pravidel, z nichž nejdůležitější je „Zabíjet ano, vraždit ne.“ Čtenář se s nimi setkává deset let od založení společenství uprostřed lítého boje. Barbarský válečník Hirad Srdcoled, válečníci Ras, Richmond, Talan, Sirendor Larn, Neznámý Válečník a julatský elfský mág Ilkar bojují hrdinně, dokud Richmond kvůli hloupé chybě neporuší jejich řadu, čímž nepřímo zaviní smrt kolegy a přítele Rase.

Po skonu jednoho ze svých druhů stojí válečníci před problémem, který sice již dlouho tušili, ale dosud si jej nechtěli připustit. Všem je již něco přes třicet let a dávno nejsou v kondici, kterou měli jako mladíci. Každý z nich má svůj sen, který by si chtěl splnit, v čemž jim ale brání jejich časově náročné povolání žoldáků. Neměli by konečně zanechat válčení a začít žít relativně poklidným životem?

Než tak učiní, rozhodnou se vzít poslední nabídku, která přišla z úst xeteského vyššího mága Densera, jenž je však zároveň zodpovědný za smrt jejich přítele. Ukáže se, že Ras nebude jediný, kdo za přítomnost tajemného mága zaplatí životem. Práce ochraňovat Densera, kterou žoldáci vzali proto, že „stejnak jeli stejnou cestou“, začíná být tím nejzlověstnějším, s čím se kdy setkali. Proti své vůli jsou hrdinové zataženi do sporů čtyř univerzit a do boje o celou Balaiu. Černokněžní pánové totiž unikli ze své klece v mezidimenzionálním prostoru a jejich armáda barbarských Wesů se těší na krveprolití. I bájní draci přestávají být dávným mýtem. Dokážou Havrani shromáždit tři artefakty, které umožní spustit nesmírně ničivé kouzlo, Zloděje úsvitu, které by mělo celou zemi zachránit?

Již z prvních stran knihy jsem měla pocit, jako by autor nebyl zrovna rozeným vypravěčem. Popis událostí nebyl tak plynulý, jak bych očekávala, některé rozhovory byly mírně chaotické, a když spisovatel ústy mága vysvětloval podstatu určitých kouzel a magie, přičemž třikrát zopakoval v podstatě to samé, přišlo mi, že u čtenáře očekával nevalný intelekt. Párkrát jsem litovala Hirada, který byl v této věci „obětním beránkem“. Jakmile se objevilo něco, co autor považoval za hodné vysvětlení, dal Hiradovi za úkol danou skutečnost nechápat a nechal nějakého zasvěceného jedince, aby mu vše důkladně osvětlil.

Také časté střídání dějových rovin by mohlo být některým čtenářům proti srsti. Hlavní osu příběhu tvořili samozřejmě Havrani a jejich putování za záchranou Balaii, ale toto vyprávění bylo nezřídka přerušováno osudy vedlejších postav. Prvotní problémy s orientací v nich mi však pomohl vyřešit seznam hlavních aktérů knihy na prvních stranách. Přiznám se, že bez něj bych velmi často tápala.

Naopak silnou stránkou knihy byla nepochybně akce, od které jsem si ani na chvíli neoddychla. Akci ostatně slibuje již obálka knihy, která je mimochodem díky svému grafickému provedení velice vydařená. Hned v úvodu autor hodil čtenáře do středu bitvy a od toho okamžiku jako by Havrani nedělali nic jiného, než šli z boje do boje. Bylo by přinejmenším podivné, kdyby z tolika potyček vyvázli všichni živí a zdraví. Tento problém s věrohodností autor vyřešil tím, že již v polovině knihy zbývali jen tři hlavní hrdinové ze sedmi. To byla zároveň skvělá příležitost, jak partu Havranů, která se ze začátku skládala z šesti válečníků a jednoho elfského mága, okořenit o rozmanité charaktery. Ke skupině tedy přibyl například elfský lučištník nebo vychytralý zlodějíček.

Co se postav týče, měla jsem pocit, že by si na nich autor mohl dát o trochu více záležet a lépe propracovat jejich osobitý charakter. Takto mi připadalo, jako kdyby snad ani neměly skutečně charakteristické vlastnosti, ale chovaly se v podstatě nahodile a někdy i nelogicky (například mi přišlo divné, že by bojovník s desetiletou praxí z nenadání opustil řady svých přátel a nechal tak jednoho z nich nekrytého zemřít).

Stejně jako u mnoha prvních dílů knižních sérií mám pocit, že autor se pořádně rozepsal až ke konci knihy. Druhý díl Kronik Havranů s názvem Polední stín, který v nakladatelství Fantom Print vyšel v červenci 2012, tedy slibuje opět o něco lepší čtenářský zážitek.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZloděj úsvitu
Kroniky Havranů 1

Barclay, James

Fantom Print, 2012

Napsat komentář