Román Když je spolkly vlny přináší právě takový příběh. Předkládá informace, hledá odpovědi na otázky, pídi se po pocitech všech zúčastněných. Autor, Australan Mark Smith, je středoškolský učitel a do knihy přenesl mimo jiné i své osobní zkušenosti.

Z výletu středoškoláků se totiž nevrátí tři z nich. Proč utekli svým učitelům, nedbali na pokyny vedoucí výpravy Grace Disherové a vběhli do bouřlivých vln moře, se zřejmě už nikdo nedoví. Faktem zůstává, že se utopili. Zůstaly po nich truchlící rodiny, šokovaní spolužáci a učitelé, kteří prožívají svou nejhorší noční můru – nepostarali se o ty, za něž měli zodpovědnost.

Přestože Grace viděla chlapce vběhnout do moře, nedokázala jim v tom zabránit, protože podmínky (silný vítr a hučení příboje) přehlušily její křik. Ona se jim na pomoc nevrhla – dodržela totiž první pravidlo zachránců: nerozmnožuj oběti. Udělala však správně?

Autor dopodrobna líčí, co se stalo „potom“. Zachycuje pocity Grace, reakce školy, učitelů i rodičů. Nevyslovuje soudy, nedává rady a návody, jak takové zkušenosti správně zpracovat. Jen jemně varuje před rychlými soudy, protože nikdo z nás, kdo se neocitl v podobné situaci, neví, jak by obstál.

Líčí, jak těžké je vyrovnat se s vlastní nedostatečností a jak snadné je v době sociálních sítí rozbouřit veřejné mínění. A že ani v moderní době nemáme daleko k lynčování, jen způsoby se mění.

Mark Smith však nevypráví pouze o tragédii, která navždy poznamenala všechny zúčastněné. Ve svém psychologickém thrilleru si vzal na paškál také naši toleranci k sexuálním menšinám a problém stalkingu. Vytvořil tak komplexní drama, které potěší nejen ty, kteří rádi o věcech přemýšlí do hloubky, ale i čtenáře, jež mají rádi detektivní zápletky.

Jako matce se mi kniha četla velmi obtížně a pomalu – bylo pro mne těžké vcítit se do všech zainteresovaných, protože se mi neustále vemlouvala myšlenka, že toto se může stát každému rodiči. Nikdo nikdy nemůže zajistit stoprocentní bezpečnost kohokoli, pokud do hry vstupuje lidský faktor, nepříznivé podmínky a náhoda.

„Mám čtyři kluky. Harry byl můj nejmladší. Všechny jsem viděla provádět hlouposti, nebezpečné věci, bez přemýšlení. Nemůžeme tu být pořád, abychom je chránili před sebou samými.“ (str. 199)

Kéž jsou tato slova, která autor vložil do úst jedné z matek utonulých, mementem a útěchou těm, kteří někoho ztratili. Žít se totiž musí dál…

Knihu Když je spolkly vlny v českém překladu vydalo nakladatelství Metafora.

Související knihy

Smith, Mark

Metafora, 2026