V létě 1914 vstupovala rakousko-uherská armáda do války naplněná optimismem. Ve vyblýskaných uniformách a s kapelami, které vyhrávaly Zachovej nám, Hospodine či Radeckého marš, ovšem ozývaly se i melodie velkoněmecké. Po čtyřech letech válčení však z mapy Evropy už Rakousko-Uhersko zmizelo. Změnila se přitom i česká politika. Na počátku války nebyla v českých zemích významnější politická strana, která by se programově zasazovala o samostatný stát. Teprve zvýšený tlak militaristických kruhů, který zbortil demokratické instituce v rakouské části monarchie, a sbližování Rakouska s prušáckým Německem přivedly českou politickou reprezentaci (domácí i exilovou) na cestu k samostatnosti.
Čeští zástupci odmítli nesmělé pokusy císaře Karla (1916–1918) na federalizaci Rakouska a prostřednictvím skupiny kolem T. G. Masaryka, jež organizovala čs. legie, získali podporu dohodových státníků. Na konci října 1918, ve chvílích, kdy „stát československý vstoupil v život“, už zase vyhrávaly v ulicích kapely: namísto rakouských vojenských pochodů zněly melodie Františka Kmocha. 

Český rozvod s c. a k. monarchií

Autor: Miloslav Martínek
Ilustrace: Tomáš Cikán

Počet stran: 248
Vazba: vázaná
Formát: 145×205 mm
ISBN: 978-80-278-0242-5
Doporučená cena: 349 Kč

Knihu Český rozvod s c. a k. monarchií vydalo nakladatelství Epocha.

Ukázka z knihy

Zatímco měšťáci si užívali idylu na dovolené a sedláci začínali sklízet úrodu, generálové a diplomati jednali. Rakouská generalita se vzápětí po atentátu sjížděla do Vídně, aby překontrolovala připravenost k válcese Srbskem, které si musí svou vinu na smrti následníka trůnu odpykat. Není přece možné chovat se k poměrům na Balkáně lhostejně, jak Rakousko-Uhersko dosud činilo, ani přihlížet na růst vlivu Srbska, nástroje ruské politiky.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Miloslav Martínek (* 1943) vystudoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce základní vojenské služby nastoupil v roce 1966 jako správce historických sbírek Poštovního muzea a v roce 1970 se stal odborným (od 1977 vědeckým) pracovníkem Ústavu československých a světových dějin ČSAV, kde také získal hodnost kandidáta historických věd. Od roku 1983 pracoval jako redaktor ve Vydavatelství Rudé právo a od dubna 1990 až do odchodu do důchodu v roce 2008 působil v deníku (Rudé) Právo. Z té doby pocházejí stovky historicky laděných statí, zprávy a recenze především z oblasti kultury. Původně připravoval hesla pro encyklopedická díla z oblasti sportu a po roce 1989 z mezinárodní politiky, jimiž přispěl do knih Kdo je kdo ve světové politice (1993), Kdo byl kdo: Naši cestovatelé a geografové (spoluautor Jiří Martínek, 1997), Kdo byl kdo: Světoví cestovatelé a mořeplavci (spoluautor Jiří Martínek, 2003), Čeští cestovatelé a mořeplavci (spoluautor Jiří Martínek, 2006). Pro edici Magnetka připravil knihy Krvavá cesta k Sarajevu (2009) a Velké polární výpravy (2011).

Zdroj informací: Epocha

Nakladatelství Epocha ve stávající podobě existuje a vydává od října roku 2002. Navazuje na činnost stejnojmenného subjektu, který vznikl roku 1996. Jeho ediční profil byl tehdy vyhraněný, soustředil se na historii prezentovanou životopisnými monografiemi významných postav českých, ale i světových dějin.
V roce 2002 se Epocha rozšířila, a to nejen personálně, ale především koncepčně. Její ediční záběr se rozrostl o další žánry a s tím se rozšířila i autorská základna, která se neomezuje jen na domácí zdroje. Vedle literatury faktu a fantastiky jsou součástí edičního profilu také témata kulturně historická, dále memoáry, odborná literatura a příručky. V menší míře vydává Epocha i beletrii.

Související knihy

Martínek, Miloslav

Epocha, 2026