Na sklonku listopadu 2025 přidalo vydavatelství OneHotBook do portfolia zvukových verzí knih Terryho Pratchetta další titul: Zimoděj (Wintersmith, 2006, česky prvně 2007). Podle překladu Jana Kantůrka audioknihu načetla Tereza Dočkalová.

Až na pár výjimek se s pracemi sira Terryho Pratchetta setkáváme při zastavení nad novou audioknihou, kterých vydali u OneHotBook do této chvíle celkem osmnáct. Do série Úžasná Zeměplocha, kam patří i dnešní Zimoděj, nenáleží pouze jedna: Dobrá znamení (Good Omens: The Nice and Accurate Prophecies of Agnes Nutter, Witch, 1990, česky prvně 1997). Ta navíc vznikla ve spolupráci s Neilem Gaimanem. S příběhy Úžasné Zeměplochy jsme se naposledy potkali na sklonku jara 2025, a to s krátkým odstupem rovnou u dvou titulů. Tím novějším byl devětadvacátý díl série Noční hlídka (Night Watch, 2002, česky prvně 2003), který v podání Jana Zadražila navazuje na linii příběhů Městské hlídky v pověstném Ankh-Morporku, neformální metropoli Zeměplochy. Pro naše dnešní zastavení je ale mnohem důležitější o měsíc starší Klobouk s oblohou (A Hat Full of Sky, 2004, česky prvně 2005). Jedná se o třicátý druhý díl série a je v dějové linii s Toničkou Bolavou v hlavní roli příběhem předcházejícím Zimoději, v pořadí pětatřicátému.

Dva roky po svém působení v učení u čarodějky paní Rovnovodovážné a souboji se démonem zlojrojem se Tonička Bolavá, nyní již třináctiletá, nachází v učení u slečny Velezrádné. Po svém předchozím dobrodružství v sobě uchovává stopy pradávného mága, takže dokáže přečíst stará písma, stejně jako disponuje encyklopedickými znalostmi i o věcech, které by se jinak neměla příležitost dozvědět. O původu takových vědomostí samozřejmě pro jistotu mlčí. Tentokrát padne Tonička do oka mocnému nápadníkovi – Zimodějovi, bohu a tvůrci zimy. Jak už to bývá, někteří ctitelé to s projevy své náklonnosti dokážou dost přehánět. Sněhové vločky s Toniččinou tváří, ledové kry v její podobě – to jsou jen ty nejviditelnější aspekty Zimodějovy lásky. Problém ovšem je, že Tonička nevědomky převzala místo Letní dámy. Aby se věci daly popořádku, bude třeba víc než jen silná vůle. Ke slovu přicházejí naši známí Nac Mac Fíglové, Bábi Zlopočasná, stejně jako Stařenka Oggová.

Jak už jsem se zmínil v recenzi Klobouku s oblohou, zeměplošská dějová linka Toničky Bolavé se od všech ostatních liší hlavě svým neskrývaným příklonem k vážnějším filosofickým otázkám. Aniž by se vzdala humorné linky, klade větší důraz na otázky hlubšího významu, na něž odpovídá s pro autora tak typickým vtipem. Jedním z takových zastavení v případě Zimoděje se stává situace s úmrtím slečny Velezrádné. Čarodějky totiž, podle Terryho Pratchetta, vědí přesné datum svého úmrtí předem. To jim umožňuje uspořádat pohřební slavnost tak, aby se jí samy mohly zúčastnit. Nejde o zajímavou myšlenku? Proč by měl člověk o všechnu tu slávu a vzpomínky pozůstalých přijít jen proto, že umřel moc brzy?

Hlas Terezy Dočkalové vtiskl Toničce Bolavé a jejímu okolí charakteristickou podobu již potřetí, ostatně jako předtím i trojici Makových válek z pera R. F. Kuangové. Jak tehdy, tak i tentokrát odvedla interpretka skvělou a profesionální práci. Poslech Zimoděje se jejím přičiněním proměňuje z prostého předčítání v plnohodnotný, takřka filmový zážitek. K takové úrovni přednesu je třeba ovládat schopnost projekce jednoznačně identifikovatelných charakterů vystupujících postav. A to Tereza Dočkalová bez jakékoli diskuse umí.

Zhruba čtyři stovky stran tištěné předlohy proměnilo nahrávací studio v celkem třiatřicet souborů ve formátu mp3. Jednotlivé stopy jsou navíc pojmenovány. Různě početné skupiny představují původní kapitoly, například „Slečna Velezrádná“, „Sněhové vločky“, případně třeba „Ledová koruna“. Takových bloků je včetně „Úvodu“ celkem čtrnáct. To všechno přináší více než dvanáct a půl hodiny poslechu, protkaného kromě mluveného slova i řadou krátkých intermezz, ať už hudebních, nebo postavených na vhodných zvucích (vítr a podobně).

Jak je Tonička Bolavá pro samotného autora důležitá, ukazuje i fakt, že do zbývajících šesti dílů série Úžasné Zeměplochy, které před tím, než jej choroba zcela pohltila, stihl napsat, přidal ještě další dvě knihy věnované této jedinečné a talentované mladé dámě. Konkrétně ji najdeme hned ve třicátém osmém svazku s titulem Obléknu si půlnoc (I Shall Wear Midnight, 2010, česky prvně 2011) a zcela poslední jedenačtyřicátá kniha Pastýřská koruna (The Shepard’s Crown, 2015, česky 2017).

Související knihy

Pratchett, Terry

OneHotBook, 2025