Jak odpustit člověku, který vás v minulosti zradil – byť v dobré víře? A skutečně může zvítězit láska nad nenávistí?
Tato témata zpracovala Lucy Score ve svém románu Co jsme nechali za sebou. Autorka vyrůstala v rodině literátů, díky čemuž od malinka miluje různé příběhy. Nemělo by vás tedy překvapit, že vystudovala žurnalistiku a nyní se na plný úvazek věnuje psaní. Nejen čeští čtenáři si oblíbili její sérii Co už nikdy nepřebolí, kterou u nás vydává nakladatelství Ikar. Ve stejnojmenném prvním díle vám autorka představí Naomi Wittovou – na žádost své sestry přijede do městečka Knockemoutu ve Virginii. Hned po příjezdu musí čelit problémům, do nichž se dostane právě kvůli své sestře. A zároveň se seznámí s mužem – Knoxem Morganem, který následně zásadně ovlivní její život. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si mou recenzi. Druhý díl nese název Co skrýváme před světem. Děj se zase odehrává v Kockemoutu – Lucy Score se věnuje dalším obyvatelům tohoto městečka. Konkrétně se zaměřuje na policejního velitele a Knoxova bratra Nashe Morgana a na Angelinu Solavitovou, která několik let žila ve Washingtonu a nyní se přestěhovala do Knockemoutu. Nash a Angelina se dobře znají: před lety spolu totiž chodili. Dostane se zase Angelina Nashovi pod kůži? Opět si můžete přečíst mou recenzi.
Třetím dílem zmíněné série je právě román Co jsem nechali za sebou. Kdo se objevuje v hlavní roli tentokrát? Knihovnice Sloane Waltonová a kamarád bratrů Morganových Lucian Rollins. Nutno podotknout, že obě postavy už znáte z předchozích vyprávění. Pokud jste je tedy nečetli a nechcete se dozvědět nic o zvratech, k nimž došlo, nepouštějte se do pokračování – ani do této recenze.
Co se týče děje, autorka pokračuje tam, kde v předchozím románu skončila. Připomene vám zásadní události, ke kterým došlo a které ovlivnily aktuální rozpoložení hlavních postav.
Zármutek se dokázal infiltrovat do všeho, i když na něj byl člověk připravený. (str. 7)
Sloane prožívá náročné chvíle: čeká ji poslední rozloučení se zesnulým otcem. Uvědomuje si, že postupem času se její rodina zmenšuje – namísto toho, aby se rozrůstala. Ačkoli jí už dávno bylo třicet, ještě nenašla muže, po jehož boku by chtěla strávit zbytek života. Po dítěti však vždy toužila a její biologické hodiny se začínají stále více ozývat…
Nemládla jsem. Moje vajíčka se nestávala nějakým zázrakem čerstvějšími. Pokud jsem chtěla vlastní rodinu, musela jsem začít teď. (str. 13)
Nabízí se však otázka, kdo z místních by se v roli otce Sloaniných potomků nejlépe osvědčil. Samozřejmě kterýkoli z bratrů Morganových, ovšem ti nepřichází v úvahu! Své partnerky už mají – navíc Naomi a Angelina patří k Sloaniným nejlepším kamarádkám. Během pohřbu byli Sloane obrovskou oporou. Velmi jí pomohl i lamač ženských srdcí Lucian Rollins. Jenže tohoto muže Sloane nenávidí! Pojí je společná minulost i šrámy na duši…
Bylo zvláštní sdílet tajemství s klukem, kterého jsem kdysi milovala, a nyní s mužem, kterého jsem nedokázala vystát. (str. 17)
Nenastal konečně čas zapomenout, k čemu před lety došlo? Ačkoli sebou obě postavy pohrdají, zároveň to vypadá, že by mezi nimi mohla přeskočit jiskra – a zažehnout obrovský požár!
Ne. Ne. Ne-e. Rozhodně ne. Moje biologická, do hlubin stahující spirála mě nepřiměje, abych v Lucianu Rollinsovi viděla potenciálního partnera k plození dětí. (str. 18)
Luciana vnímám jako zajímavou postavu už od prvního dílu. Jeho život je plný tajemství – prožil mnoho špatných věcí, s nimiž se musel vyrovnat, a proto se z něj stal chladný a bezohledný muž, který si lidi (až na pár výjimek) raději drží daleko od těla. Za přátele ovšem klidně položí svůj život! Vždy měl blízko k Sloaniným rodičům – ti si ho oblíbili už jako nezvladatelného puberťáka od sousedů… Ale se Sloaninými rodiči ho pojilo ještě mnohem více, než Sloane tuší…
Tohle znělo jako něco hlubšího, něco nedávnějšího. Co se dělo a proč jsem o tom vůbec nevěděla? (str. 18)
Lucy Score opět propojuje akční a romantickou dějovou linku. Konečně se dozvíte, jak dopadne zápletka spojená s Anthonym Hugem a Duncanem Hugem. O politické spory, zločiny a nebezpečné situace nebude nouze! Navíc krušné chvíle zažije i Sloane – ve snaze převzít některé nedořešené záležitosti svého otce, který pracoval jako právník.
Pamatuj si, že do útoku nemůžeš jít jen tak halabala. Musíš mít plán. Strategii. Nemůžeš myslet jen na to, co uděláš ty. Musíš předvídat, co udělá tvůj protivník. (str. 141)
Těšit se můžete na návraty do minulosti, díky kterým zjistíte, co se stalo mezi Sloane, Lucianem a jejich rodinami. Nechybí ani odhalování různých tajemství a také sbližování dvou lidí, kteří si (zdánlivě) nemohou přijít na jméno…
I tentokrát se v příběhu objevuje osvědčený vzorec: hlavní hrdinové si nepotrpí na vážné vztahy (dříve např. Knox, tentokrát Lucian). Knox se však z nevrlého a odtažitého muže proměnil v citlivého a starostlivého partnera se zájmem o rodinu. Čeká podobný osud i Luciana? To vám samozřejmě neprozradím, ale mohu říct, že mě tato podobná zápletka nenudila – všechny postavy mají totiž odlišné životy a čelí jiným problémům a trápením.
Patříte-li (stejně jako já) k fanouškům série Co už nikdy nepřebolí, nenechte si ujít poslední možnost vrátit se do Knockemoutu a poznat osudy dalších postav.
Související knihy
Co jsme nechali za sebouScore, Lucy
Ikar, 2025
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.