Jak jste se seznámili?

jestejsmesenepotkalinahled
Jako redaktorka webového magazínu klade zamilovaným párům tu nejobvyklejší otázku. Už slyšela mnoho romantických odpovědí, ale sama nic podobného neprožila.

Webový magazín „Milostný život“ již není tím, čím býval – především se snaží přežít. Jeho redaktorka Laura každý den zpovídá zamilované páry a zatím marně čeká na svůj „okamžik“, na chvíli, kdy ona pozná lásku svého života. Zkrátka román Ještě jsme se nepotkali britské autorky Sophie Cousens, kterou v českém překladu Dany Stuchlé vydalo nakladatelství Ikar, vypráví především o hledání lásky.

Lauře se blíží třicítka a už nemá rodiče. O otce přišla tak brzy, že si jej nepamatuje, matka zemřela přede dvěma roky. Ona sama zatím pořád čeká na osudové střetnutí s životní láskou, neustále je v pohotovosti a při každé příležitosti se chápe naděje. Marně. Když je vyslána získat dobrou reportáž na ostrov Jersey, kde se seznámili její rodiče, pochopí, že ten cizí kufr, který na ni zbyl, je jedinečnou příležitostí setkat se s tím pravým. Jak ho ale na ostrůvku najít? A je dotyčný opravdu tím pravým?

„Kdysi mi někdo tvrdil, že když vyrůstáte obklopeni láskou, dovolí vám to milovat jiné lidi. Možná je láska jen dlouhatánský dopisový řetěz, který si předáváme po generace. Detaily příběhů nejsou důležité.“ (str. 100)

Nic v této knize není takové, jak to vypadá na první pohled. Laura zažívá krásné chvíle při objevování ostrova a poznávání jeho obyvatel, ale současně také rozčarování z toho, že to, čemu celý život věřila, není pravda. Že příběhy tu jsou od toho, aby byly retušovány do podoby, která nejlépe vyhovuje našim představám. A zároveň že skutečnost může být zábavnější než ty nejhezčí sny. Stačí uchopit příležitost za pačesy.

„Takže jestliže se nemůžu ohlížet dozadu, ani hledět dopředu, jsem přinucen žít tady a teď. Dneska můžu sedět u ohně a povídat si s přáteli. Dnes můžu sledovat západ slunce, byť ho mám trochu rozmazaný. Dnes jsem potkal novou přítelkyni a užívám si její přítomnost a živý rozhovor.“ (str. 147)

Každopádně román Ještě jsme se nepotkali nabízí romantickou komedii zpestřenou o představení jednoho z Normanských ostrovů. Předkládá množství životních zklamání, ale i šťastných konců a moudrých rad třeba právě pro váš život, který se zasekl na mělčině.

„Muži jsou jako červotoč. Jakmile se provrtají dovnitř, je téměř nemožné se jich zbavit. A i když necháš dřevo ošetřit, zůstanou tam díry.“ (str. 271)

Lauru si oblíbíte pro její ztřeštěnou umanutost, která ji přivádí do složitých situací, ale i pro schopnost nakonec si zvolit tu nejlepší cestu. Najít odvahu vyjet ze zajetých kolejí není jednoduché a občas každý z nás potřebuje malé zemětřesení, které otřese dosavadními jistotami, aby zjistil, že lze žít i jinak. A právě v tom nás může Lauřin příběh inspirovat.

U čtení knihy Sophie Cousens jsem se zasnila, nechala jsem se provést prostředím ostrůvku a užila si eskapády hledající Laury. Rozhodně jsem nebyla zklamaná – dostala jsem přesně to, co jsem od knihy tohoto typu očekávala. Pokud tedy máte stejně jako já rádi jednoduché romantické příběhy, které vám dovolí zapomenout na svět kolem, pak se nebojte román Ještě jsme se nepotkali pořídit.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJeště jsme se nepotkali

Cousensová, Sophie

Ikar, 2023

Napsat komentář