Velmi odpočinková detektivka

velmi anglickavrazda-nahled
Je jí třicet, když se jako vdova a jediná dědička vrací z toulek světem na panství svého strýce, aby se ho ujala po jeho smrti. Bojí se, že venkovský klid dlouho nevydrží. Jenže venkov není synonymum pro nudu!

Nakladatelé by měli být velmi opatrní, když nějaké současné dílo přirovnávají k zažité klasice, ba dokonce ke královně daného žánru. Ve čtenářích pak totiž vzbouzí nereálná očekávání. Takto si naběhli redaktoři z Euromedia Group z edice Kalibr, když na přebal novinky s názvem Velmi anglická vražda připsali slogan: „Zapomeňte na slečnu Marplovou, je zde lady Eleanor Swiftová!“ Jako by tímto na knihu namalovali terč k jejímu sestřelení. Protože logika třicetileté hrdinky románu v žádném případě nemůže obstát proti zkušenostem a letité moudrosti slečny Marplové. Bohužel… Nebýt takto probuzených přehnaných očekávání, bylo by přijetí prvního dílu vcelku příjemné oddechové detektivní série určitě mnohem vstřícnější.

Pod autorským pseudonymem Verity Bright se ukrývá nám neznámý manželský pár, který si své soužití již přes čtvrt století zpestřuje psaním knih. A hlavně v posledních letech jsou velmi plodní, neb první část série s Eleanor Swiftovou v originále vyšla v roce 2020 a letos (tedy o tři roky později) je na světě již čtrnácté pokračování!

Pokud tedy odhlédneme od nesouměřitelnosti se špičkami  žánru, co tedy můžeme skutečně očekávat? Poněkud humorné líčení vyšetřování vraždy, kde kromě Eleanor nikdo nevěří, že se stala. Eleanor totiž ihned po příjezdu na panství vyrazila na vycházku se psem a někde ve tmě viděla na vlastní oči vraždu. Protože byla hluboká noc, neví, kdo byl zabit, ani kdo čin spáchal. Když dorazí na místo, mrtvola tam neleží… Přesto zalarmuje policii, ale kde není oběť, není vyšetřování. A když se pak mrtvý najde, vypadá to jako sebevražda. Co ve skutečnosti Eleanor viděla? Nešlo jen o zmatení smyslů po dlouhé cestě?

Kniha je plná nelogičností a její rádoby historický háv (odehrává se ve 20. letech 20. století) působí hodně strojeně. Vytipování podezřelých je v podstatě náhodné – jen prostě nebyli hlavní hrdince sympatičtí. Později se příběh začne rozvíjet docela slibně, Eleanor je dokonce ohrožena na životě. Zjevně na ospalém venkově dříme nějaké zlo, které si nepřeje být vytahováno na světlo.

Přes počáteční nedůvěru jsem se do knihy začetla; vyklubala se z ní příjemná letní oddechovka. Hlavní hrdinka sice rozhodně neoplývá šarmem slečny Marplové, přesto má své kouzlo. Především mi imponovala svým mládím, které jí dovoluje jednat poněkud potřeštěně, umanutostí, s níž si šla za svým, i když se neměla čeho chytit, i svou schopností sebereflexe, když šlápla vedle. Ještě větší sympaťák je však její komorník a detektivní parťák Clifford. Muž ze staré školy, kterého jen tak něco nerozhází a který trousí citáty jako Jirotkova teta Kateřina přísloví. Bez Clifforda a buldoka Gladstonea by příběh vůbec neměl šťávu…

„Koneckonců ‚v ženských očích často číhá zkáza‘, jak poznamenal Edward Counsel ve své slavné knize Maxima. A v této době vzrůstající rovnosti by bylo hulvátství nedat ženám právo vraždit, když jsme jim dali právo volit. Nebo aspoň stejné šance být považovány za podezřelé z vraždy.“ (str. 136)

Nicméně rozluštění celého případu je vskutku akční a po poklidném vyprávění i hodně nečekané. Nechybí ani závěrečný „sedánek“, v němž se zaplní všechna slepá místa v mozaice, aby čtenář měl výsledek kompletní.

Pokud budou v Euromedii pokračovat s překlady a vydáváním dalších dílů série, pak asi ještě po několika sáhnu, protože doufám, že s delší autorskou praxí se budou příběhy zlepšovat. Potenciál v hlavních postavách je totiž velký a já doufám, že ho Verity Brigth plně využije! A na to se těším.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVelmi anglická vražda

Bright, Verity

Kalibr, 2023

Napsat komentář