Proč si upřímně myslím, že je navýsost důležité, abyste četli Muminky

Opatrilova_Muminci
„Velký odjezd je stejně významný jako první řádky knihy. Ty rozhodují o všem.“

Kdykoliv hledám expresní radu či se nemůžu rozhodnout nebo když je mi docela nanic, natáhnu se po drobné knížce Muminí moudra (vyšla v nakladatelství Albatros, 2006), kterou jsem kdysi dostala darem, náhodně vyberu jednu stránku a přečtu si, co mi Mumini sdělují. Knížka je totiž výběrem toho nejlepšího ze všech muminích příběhů. Moudra nahuštěna a připravena k okamžitému použití.

„Není zvláštní, že dovedeme být trudnomyslní a zlí z toho, že se máme dobře?“

Moje láska a obdiv k Tove Jansson začala právě s muminími příběhy, s knížkami vydanými v devadesátých letech nakladatelstvím Albatros s dokonalým překladem Libora Štukavce. Mnohem později si ke mně našly cestu i knihy pro dospělé, nejprve sbírka dopisů Tove Jansson, jež jsem četla ve Švédsku a ve kterých se mi odhalila celá komplexní a fascinující osobnost této finsko-švédské spisovatelky a umělkyně.

„Máme nejraději to, co je mírně proměnlivé a rozmarné, nenadálé a zvláštní.“

Brzy poté jsem propadla nenápadnému a strohému kouzlu knih jako Fair Play (vyšlo česky s Dcerou sochaře, Argo, 2022), Letní knížka (vyšlo česky v roce 2011, nakladatelství Plus) nebo The True Deceiver. I knihy pro dospělé fungují na stejném principu nezachytitelného kouzla obyčejnosti a hlubokých pravd, které jsou tak jednoduché a obyčejné, až jsou geniální. Nikdy jsem nebrala Muminky jako knížky pro děti. Vracím se k nim pokaždé, když v životě trochu tápu nebo potřebuju cítit teplo domova a ubezpečení, že všechno bude zase v pořádku, že tam někde na verandě čeká tác s obloženými chleby a horkou kávou.

„Jedni zůstanou a druzí odejdou, tak je to vždycky. Každý si může vybrat, co mu vyhovuje, ale musí se rozhodnout včas a nikdy nesmí váhat.“

A proto si myslím, že byste měli Muminky číst. Ať už poprvé nebo znovu. Ať už se jedná o symbolický příběh Kometa, vtipně ironický příběh s názvem Tatínek píše paměti, nebo mou nejoblíbenější – melancholickou a bolestně krásnou knihu Pozdě v listopadu.

Tove Jansson skrz pohádkové postavičky vyjadřuje svou vlastní lásku k životu i údiv nad světem, člověkem a životem vůbec a nabízí nám i nesmírně krásný filozofický, a přesto zcela obyčejný přístup, jak život zvládat. S odvahou, odhodláním a svačinou.


Veronika Opatřilová

Veronika OpatrilovaMiluje pečení sušenek a vůni kardamomu, chodí denně do lesa a má jednu kočku, i když by jich rozhodně chtěla víc. Škola ji nikdy nebavila, ale bavily ji jazyky, proto pracuje jako překladatelka ze švédštiny. Píše skoro pořád, občas na blog Sverige.cz o Švédsku, občas povídky a hodně romány. Myslí si, že nejlepším místem pro život je ostrov, jakýkoli, protože kamkoli se člověk podívá, všude uvidí moře.

Její románová prvotina Ostrov žije vyšla v lednu 2021 a nedávno vydala autorka novou knihu Počkej na moře.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeOstrov žije

Opatřilová, Veronika

Pointa, 2021

zobrazit info o knizePočkej na moře

Opatřilová Veronika

Prostor, 2022

Napsat komentář