Na sklonku září 2022 vydalo nakladatelství BB/art knihu Jamese Carola Nenápadný vrah (The Quiet Man, 2017). Překladu se zhostil Roman Lipčík.

Nenápadný vrah je již čtvrtou knihou série, v níž hlavní roli hraje bývalý profiler FBI Jefferson Winter (pokud netušíte, co takový profiler dělá, pak vězte, že sestavuje pravděpodobné psychologické profily zločinců – a možná nejen jich). Současný britský autor James Carol zahájil svou spisovatelskou kariéru v roce 2014 prvním Winterovým příběhem s názvem Polámané panenky (Broken Dolls, česky 2015). Ve stejném roce vyšel i druhý Winterův případ Dobře se dívej (Watch me, 2014, česky 2016). Ve skutečnosti se mezi jedničku a dvojku vtěsnala ještě elektronická kniha Presumed Guilty, označovaná neformálně jako díl 0,5, ve které Jefferson Winter stále ještě působí ve službách FBI. K dílu 0,5 pak přibyly i e-díly 0,6 Hush Little Baby (2014) a 0,7 Open Your Eyes (2016). Nepřipomíná vám to něco? Samozřejmě, paralela s Jackem Reacherem z pera Lee Childa se skoro nabízí, byť oba románoví hrdinové mají jinou původní profesi. Ale model po-služební kariéry a občasné návraty do minulosti jako společné schéma přehlédnout nelze. Před Nenápadným vrahem se objevil ještě titul Oběť (Prey, 2015, česky 2017). Ačkoli se jedná o sérii, každá z knih (a opět ta podoba s Childem) může bez problému stát zcela samostatně. Hodí se znát všechny, ale nutné to není. Ostatně já začal právě Nenápadným vrahem.

Pojďme se tedy podívat, k čemu se profiler Jefferson Winter nachomýtnul tentokrát. Zatímco v první knize se děj odehrává v Anglii, ve druhé na americkém jihu a ve třetí ve Francii, čtyřka si za místo činu zvolila Vancouver. Blíží se pátého srpna. Po třech vraždách, které proběhly vždy v tento den, lze očekávat, že i letos zemře další žena. Výbuchem bomby připevněné na tělo, aktivované ve chvíli, kdy manžel oběti otevře dveře. Na předchozích třech případech pracovala Laura Andertonová. Ta už u policie ale za poměrně nepříjemných okolností skončila. Nyní v roli soukromé vyšetřovatelky pátrá po pachateli na základě klientovy objednávky. Wintera k zakázce přibere jako poradce. Čtvrtý případ se ale nakonec od těch předchozích přeci jen trochu liší. Pro profilera je to vlastně dobrá zpráva. Konečně má v ruce něco, na čem může začít efektivně budovat pachatelovu charakteristiku.

Nenápadný vrah v překladu Romana Lipčíka se čte prakticky sám. Krátké kapitoly urychlují děj, myšlenkové pochody hlavních hrdinů procházejí přiměřeně napínavým vývojem a příležitostné sondy do myslí obětí dodávají příběhu na pestrosti. Jefferson Winter je ten typ hrdiny, kterého si čtenáři snadno oblíbí. Ostatně v tomto případě i ženská spoluhrdinka disponuje kvalitami, které z ní dělají skvělou vyšetřovatelku a parťačku v jednom. Trochu neobvyklou se může jevit otevřená spolupráce soukromých detektivů a policejních složek. Jakkoli by to tak v ideálním světě mělo fungovat, otázka zní, je-li to vůbec reálně možné. Na druhou stranu Andertonová většinu policejního týmu nasazeného na případ sériového vraha osobně zná, protože s jejich členy ještě nedávno sdílela kancelář. Takže možná o zase tak fantastickou vizi nejde.

Kromě Epilogu a Poděkování se do tří set deseti stran vešlo celkem šedesát tři kapitol, což dává průměrně zhruba pět stran na kapitolu – a jak už bylo řečeno, mnohé jsou ještě kratší.

Já osobně si z četby Nenápadného vraha odnáším jeden závazek. Možná spíš potřebu. Přečíst si i všechny tři předchozí tituly. A ideálně i mezidíly existující pouze v elektronické podobě. Ty tedy v češtině prozatím budeme hledat marně, ale kdo ví, třeba se i jejich překladu jednou dočkáme. Něco mi říká, že by za to mohly stát.

Související knihy

Carol, James

BB/art, 2022