Ze židovské tradice

Tipy_Legendy Zidu_Kapitoly rabiho Eliezera
Dnešní tipy věnujeme židovské tradici a starobylé kultuře. Ztratíme se v poutavých legendách a dozvíme se mnoho zajímavostí o rabínské a midrašické literatuře.

Každý, kdo se zajímá o židovské a obecně biblické legendy, by měl nahlédnout do obsáhlého encyklopedického díla Legendy Židů – svazek 1, do nějž židovský učenec Louis Ginzberg uspořádal téměř veškerý folklorní materiál talmudu a midraše.

Legendy Židů – svazek 1

Autor: Louis Ginzberg
Přeložil: Václav Petr

Počet stran: 672
Vazba: vázaná
Formát: 165×240 mm
ISBN: 978-80-7553-917-5
Doporučená cena: 1 Kč

Knihu Legendy Židů – svazek 1 vydalo nakladatelství Triton.

Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“ nebo jako „veškeré židovské legendy v kostce“. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium biblických legend obecně a autorovy závěry nebyly pozdějšími objevy tzv. svitků od Mrtvého moře a gnostických rukopisů z Nag Hammádí vyvráceny, nýbrž vesměs potvrzeny. Českému čtenáři, jenž se s nimi dosud neměl možnost seznámit, umožňují poprvé nahlédnout do textů, jež se formovaly tisíce let a jež úzce souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra samotná (je třeba vždycky psát s velkým písmenem) není jen učení (nauka) či pět knih Mojžíšových, ale je též synonymem pojmu Tanach, celé židovské Bible. Tóra navíc není jen Písmo svaté, úzce se pojící se svatostánkem, ale i živá bytost, předcházející stvoření člověka a světa. Na její podvojný charakter – písemný a ústní – nelze zapomínat. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zjeveným „fyzickým artefaktem“, nutně provázeným vnitřním obsahem, tedy ústní Tórou, jež vznikala souběžně s „hmotným“ textem. A ač prvním uceleným písemným vyjádřením ústní Tóry je až rabínská Mišna z počátku 3. stol. po Kr., rozhodně to neznamená, že „příběhy, jež v Bibli křesťan nenajde“, jsou „dodatečným výmyslem“ rabínů odtržených od běžného života židovské komunity. Právě naopak. Ginzberg celým svým dílem poukazoval na to, že oba aspekty vznikaly synchronně. Bez nich by „Tóra“ nikdy nebyla celá. K písemnému zaznamenání ústní Tóry byl dán důvod teprve po zničení Chrámu v roce 70 po Kr. (po tzv. churbanu), tedy po skončení období druhého chrámu. Ve zkratce to vyjadřuje tvrzení, že „Tanach je Chrámem po churbanu“: hmotný Chrám zmizel, leč přijal podobu duchovní, kterou nikdy neztratil a nikdy ztratit nemůže.

 

Ukázka z knihy

Od počátku všech věcí proto převažovalo božské dobro, bez něhož žádné bytí nemělo by trvání. Bez něho myriády zlých duchů již záhy skoncovaly by s lidským pokolením. Boží dobro ustanovilo, že každého měsíce nisanu v čase jarní rovnodennosti serafové vloudí se do světa duchů a budou je zastrašovat, aby se duchové neodvažovali lidem škodit. Nebýt Boží dobroty a Boží ochrany poskytované slabým, krotká zvířata vyhubena by byla tvory divokými již dávno. V měsíci tamuzu v čase letního slunovratu, kdy behemotova síla dosahuje vrcholu, řve behemot tak hlasitě, že ho slyší všechna ostatní zvířata a po celý rok zůstávají bojácná a plachá. Chovají se pak mírněji, než velela by jim přirozenost. V měsíci tišri, v čase podzimní rovnodennosti, máchá obrovský pták ziz s křikem křídly, aby draví ptáci, orlové a supi jistou zdrženlivost zachovávali. Dravci se pak neodvažují vrhnout na všechny ostatní tvory a nepokoušejí se je ve vší své nenasytnosti vyhladit. A opět, nebýt Boží dobroty, množství velkých ryb by s rybami malými rázně skoncovalo. (str. 42)

Přečtěte si celou ukázku.

 

O autorovi

Židovský učenec litevského původu Louis Ginzberg (1873–1953) byl více než 50 let profesorem na Židovském teologickém semináři (tj. konzervativní židovská organizace vzdělávání v New Yorku) a patřil mezi přední talmudské a rabínské studenty své doby. Po studiích na různých rabínských akademiích v Litvě pokračoval ve studiu na německých univerzitách a v roce 1897 získal doktorát ze semitských jazyků na univerzitě v Heidelbergu. Ginzberg je autorem více než 500 knih a článků o talmudské a rabínské literatuře. Více viz biography.yourdictionary.com

 

O nakladatelství

Nakladatelství Triton působí na českém knižním trhu již od roku 1991 a počtem vydaných titulů se každoročně řadí mezi 6–10 největších knižních nakladatelství v republice. Specializuje se především na knihy odborné lékařské, psychologické, filosofické, historické a pedagogické, jakož i na učebnice pro VŠ studenty, beletrii, sci-fi a literaturu faktu.

————————————————

Kapitoly rabiho Eliezera patří k nejpůsobivějším dílům v rabínské a midrašické literatuře. Anonymní autor zvaný rabi Eliezer se tu věnuje prvním dvěma knihám Mojžíšovým a svitku Ester.

Kapitoly rabiho Eliezera

Midraš
Přeložil: Karol Efraim Sidon

Počet stran: 236
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7407-494-3
Doporučená cena: 290 Kč

Knihu Kapitoly rabiho Eliezera vydalo nakladatelství Garamond.

Kapitoly rabiho Eliezera (Pirke derabi Eliezer), zvané též Barajta rabiho Eliezera, patří mezi nejpozoruhodnější díla v midrašické tradici a jeden z nejčastěji citovaných midrašů v rabínské a midrašické literatuře (cituje ho často např. Raši nebo Nachmanides). Autor zůstává v anonymitě a jednotlivé proslovy klade do úst legendárním nebo imaginárním rabínům. Za místo vzniku se považuje Itálie, někteří historici podle odkazů na islám umisťují vznik Kapitol do Palestiny, podle jiných by se dalo usuzovat i na byzantský původ. V židovské tradici se za zdroj textu sepsaného v 8.–9. století považuje učení rabína Eliezera ben Hyrkana. Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester. Autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfní literaturou. Midraš vykládá a tvůrčím způsobem rozvíjí, komentuje a často mysticky interpretuje Tóru a rozehrává spletitou hru nových významů.

 

Ukázka z knihy

Příběh rabiho Eliezera. Jeho otec měl oráče, kteří orali v rovině, a on oral na kopci. Sedl si a plakal. Otec mu řekl: „Proč pláčeš? Jestli tě mrzí, že oni orají v rovině a ty ve skalách, od nynějška budeš orat ty v rovině a oni ve skalách.“ Ale on i v rovině seděl a plakal. Otec se ho zeptal: „Proč pláčeš? Kvůli tomu, že tě mrzí orat v rovině?“ Ale on mu řekl: „Ne!“ Otec se zeptal: „Tak proč pláčeš?“ „Protože se chci učit Tóru.“ Řekl mu: „Je ti osmadvacet let a přál by sis učit se Tóru! Ožeň se, zploď syny a budeš je vodit do školy.“
Vzal si dva týdny, kdy vůbec nic nepozřel, až se mu zjevil Elijahu blahé paměti a řekl mu: „Synu Hurkanův, proč pláčeš?“ A on mu řekl: „Protože se chci učit Tóru.“ Řekl mu: „Jestliže si přeješ učit se Tóru, jdi do Jeruzaléma k rabanu Jochananovi ben Zakaj.“ (str. 13)

 

O nakladatelství

Garamond vydává knihy na českém trhu již 20 let a zaměřuje se na překladovou literaturu z francouzštiny, angličtiny a hebrejštiny, dvojjazyčné tituly v pěti jazycích a české autory literatury faktu. Mezi nejúspěšnější řady patří série případů soudce Ti z Číny 7. století.

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Zaujaly vás židovské legendy? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeLegendy Židů – svazek 1

Ginzberg, Louis

Triton, 2021

zobrazit info o knizeKapitoly rabiho Eliezera

Garamond, 2021

Napsat komentář