Daleko od matky, část 3.: Odchod do zahraničí

Husek_Odchod do zahranici
Josef zažil v Praze ještě vítězství komunistů ve volbách v únoru 1948. Na podzim odešel do ciziny na západ.

Přečtěte si předchozí část!

První stanicí byl německý Stuttgart, protože ovládal řeč a poblíž v Marbachu žila u nevlastních rodičů Maria, sestra Ervína, společníka jeho klukovských her, kterého před válkou vychovávala matka v sirotčinci v Uherském Ostrohu. Ervín se sestrou byli původem Němci a sirotci. Marii za protektorátu Čechy a Morava německý rodičovský pár adoptoval. O Ervína zájem neměl. Dětský domov s rozdělením sourozenců nesouhlasil, ale proti říšským Němcům neměl šanci. Ervín dosáhl plnoletosti a musel narukovat do německé armády. Padl u Stalingradu, jak bylo sirotčinci, kde oficielně bydlel, sděleno. Zde znali adresu jeho sestry v Německu. Josef Ervínovu sestru sice neznal, ale přesto ji nyní hodlal vyhledat. Adoptivní rodiče Marie byli poměrně zámožní a Josef si dělal naděje, že mu pomohou. Mýlil se. Pár neměl o návštěvníka z Československa žádný zájem a radil mu uprchlický tábor Valka u Norimberka. Dostal u nich najíst a peníze na vlak. Jaksi na ně neudělal dojem. Dárek pro ně také žádný neměl. Dceru před ním hlídali. Nemohl s ní pořádně promluvit a vyprávět jí o bratru Ervínovi, jak utěšoval jeho smutek, když ona odešla. Jak spolu dále na Moravě žili, jak Ervín miloval Josefovu matku, která mu byla v dětském domově a životě vůbec náhradou za vlastní. Jak plakal, když odcházel z protektorátu do německé armády a bál se přeložení na ruskou frontu. Jako by tušil, že tam zahyne.
Josefa mrzela nedůvěra Mariiných nevlastních rodičů. Vztah obyvatel českých zemí a říšských Němců nebyl po válce dobrý a nemohl sloužit vstřícné atmosféře při rozhovoru dvou tak různých stran. Ukázalo se také, že Josefova znalost němčiny na diskuzi složitých citových situací nestačí. Uvědomil si to a rozhodl se uposlechnout rady Němců a odjet vlakem do tábora Valka. Nebylo to od Marbachu, kde byl, do Valky daleko.

… pokračování příště…


Štěpán Húsek

Stepan HusekAutor vyrůstal na Slovácku a vystudoval vysokou školu chemickou v Praze. Za prací odešel do Vídně a potom do Švýcarska, nesměl se ovšem do sametové revoluce vrátit do vlasti.

Své zážitky a zkušenosti z nepřející doby popsal v knize Svědectví o mé době (2012).

 

Doporučení:
Share

Napsat komentář