Recenze knihy Šmoulové na plovárně (Alain Jost, Thierry Culliford)

Modrá je dobrá

21.7.2011 JaPa Bez komentáře

Tak už jsou zase tady. Kdo? No přece Šmoulové, a to poté, co televize Barrandov začala vysílat seriál o těchto malých modrých panáčcích s bílou čepičkou a malým ocáskem. Šmoulíky mají rády nejen děti, ale také jejich rodiče. Zatímco před lety bylo možno si koupit maximálně nějakou nášivku nebo šmoulí zmrzlinu modré barvy, dnešní doba, nebo spíše obchodníci, nabídnou určitě mnohem víc.

Například nakladatelství Albatros se rozhodlo vydávat úspěšné komiksy o Šmoulech. Autorem textů jsou Alain Jost a Thierry Culliford, autorem kreseb Pascal Garray, z francouzského originálu příběhy přeložil Tomáš Vondrovic a Michal Lázňovský.

Sešit Šmoulové na plovárně je plný roztomilých obrázků modrých človíčků, nechybí ani Gargamel a jeho věrný kocour Azrael. Hlavní postavou tohoto příběhu je Šmoula Kutil, který se pustil do výroby odšmoulovače třešní. Práce se mu nedaří a navíc ho ostatní stále k něčemu potřebují, je už z toho unavený, tak mu Taťka Šmoula „naordinuje“ klid, který ovšem ve vesnici nemá. Rozhodne se jít do přírody, najde krásné místo u vody, kde si postaví chatičku. Po návratu se pochlubí ostatním, kde pobýval, na příští výpravu se k němu přidávají i další kamarádi, také chtějí chatičky, nakonec vznikne velká plovárna, kde je místo pro všechny Šmouly. K vodě se vypraví dokonce i Taťka Šmoula a vesnice zůstává skoro opuštěná. Gargamelovi se podaří vesničku vystopovat, ale prázdnou. Cestu si označí třešničkami, aby se do ní mohl vrátit a pochytat Šmouly. Naštěstí mu léčku překazí medvěd. Jestli se Šmoulové vrátí do své vesničky, jak si poradí s provozem plovárny, chytí je Gargamel? To se dozvíte v komiksu.

Sešit určitě potěší všechny šmoulí milovníky, přinese čtenářům hodně zábavy a při předčítání se děti mohou pobavit ještě víc, než při sledování příběhu v televizi. Co určitě ocení, je také to, že se jedná o úplně nový příběh, takže nejde jenom o převyprávění některého z mnoha odvysílaných. „Šmouloznalec“ však může mít několik připomínek, Šmoulíci jsou totiž jeden jako druhý, rozpoznáte samozřejmě Taťku Šmoulu, Šmoulinku, Kutila (má brýle), Siláka (má tetování), Fešáka (má kytičku), …, ale Lenocha, Nešiku… od sebe nerozpoznáte, a protože nejsou v příběhu nijak rozlišeni, nepoznáte, který z nich to je. Vzhledem k tomu, že jejich jména vystihují také jejich charakter nebo vlastnosti, je pro čtenáře celkem důležité je znát. Děti, které znají kreslené příběhy, určitě překvapí trošku odlišné překlady jmen. Televizní Poeta je v knize Básník, Farmář je zase Zahradník, Mlsoun je Kuchař a Nitka je Krejčík. Může se to zdát jako malichernost, ale znáte děti.

Léto je v plném proudu tak hurá k vodě: „…ať žije šmoulí plovárna!“

Šmoulové na plovárně