Třikrát Velká Sova

nejhorsi-obavy-nahled
Nejméně ve dvou rozhovorech jsem slyšela, že Michal Sýkora nechce psát nekonečnou detektivní sérii s jednou ústřední hrdinkou. Poté, co úspěšně zlikvidoval skoro celý tým, jsem tomu i věřila. Jenže mu to zřejmě nedalo…

… a ve třech povídkách vydaných koncem srpna v nakladatelství Host v souboru s názvem Nejhorší obavy opět „Velkou Sovu“ vzkřísil k životu. Tedy, ne že by ji v posledním románu Pět mrtvých psů pohřbil, ale nechal ji odejít ze scény.

Ani v povídkách už komisařka Marie Výrová, proslulá svou vášní pro Boba Dylana, nefiguruje jako policistka, ale jako přednášející praktické kriminologie na právnické fakultě olomoucké univerzity. Nicméně se, částečně i proti své vůli, do vyšetřování pustí.

V první povídce Před potopou ji o prověření starého případu poprosí její studentka. V roce 1997, tedy před velkými povodněmi, došlo k autohavárii, při níž zahynuli manželé – on, podnikatel, a ona, v osmém měsíci těhotenství. Tenkrát vyslovili podezření na atentát (našel se projektil ve stromě), ale nakonec se vyšetřování uzavřelo jako nehoda. Bylo to opravdu tak? Vyptávání studentky Lucie a její učitelky rozvíří kalné vody a oběma jim půjde o život!

Druhá povídka s názvem Životní dílo akademika Plíška je standardní záhadou zamčeného pokoje. Kdo zavraždil přítele Marie Výrové v jeho kanceláři na fakultě, když seděl za zavřenými dveřmi, z nichž nikdo nevyšel? Zkrátka záhada jak vystřižená z Poirota…

Titulní povídka Nejhorší obavy knihu uzavírá, jak časově (odehrává se v roce 2018), tak fakticky. Marie Výrová má chuť si na Jesenicku pořídit chalupu. Přitom narazí na staré známé (z případu Pět mrtvých psů) a stane se takřka svědkem únosu dvou dětí i následné vraždy kandidáta na starostu ve fiktivním lázeňském městečku Polom. Vyšetřování velmi smutného případu ji prostě nemohlo minout…

Michal Sýkora (*1971) se ve svých povídkách obratně vrátil na půdu svojí alma mater, na níž působí jako pedagog. Pohybuje se v prostředí, které důvěrně zná, a píše svým již dobře osvědčeným stylem. Povídky mu poskytují sice omezený prostor k rozehrání jednotlivých charakterů, ale na druhou stranu hlavní postava je věrnému čtenáři známá i se svými charakteristickými znaky, tudíž není ani důvod nějak víc objasňovat její chování. O to více se může věnovat okolnostem případů a novým postavám, které do děje vstupují.

Celkově jde o velice zdařilé dílo, které potěší všechny fanoušky české krimi, zejména komisařky Výrové. Aspoň já jsem si kratší útvary s oblíbenou hrdinkou vychutnala do posledního detailu.

V první povídce jsem kvitovala návrat do časů před povodněmi v roce 1997, které si sama dobře pamatuji, do divokých podnikatelských let. Navíc případ byl akční, s ohrožením hlavní hrdinky, takže měl i to správné napětí. Docela si umím představit, že by na podkladě tohoto textu mohl vzniknout celovečerní film, když na tradiční minisérii by to asi bylo málo.

Ve druhé jednohubce šlo o rozkrytí logické hádanky, ale také o upozornění na to, kam až může vést „nevinné“ špičkování mezi kolegy v práci.

Pokud vás, stejně jako mě, zmate obálka knihy, pak vězte, že se vztahuje ke třetímu, závěrečnému příběhu. Ten se mimo jiné zabývá překrucováním reality politiky. Při četbě se možná mnohým z nás vybaví různé kauzy nejen regionálního charakteru. Bohužel, získání plusových bodů u voličů zde vede k tragédii.  Nejde ani tak o napínavý případ, jako spíše o velice smutný a tragický…

Rozmanitost, kterou lze najít v Sýkorových povídkách, je určitě dalším kladným bodem, který mluví ve prospěch celé sbírky a činí z ní takřka povinnou četbu pro příznivce současné české detektivní literatury. Tedy i pro vás…

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNejhorší obavy

Sýkora, Michal

Host, 2020

Napsat komentář