Knihu Komu hlava sejde od autora Jari Järvelä
vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Noční mráz pokryl Tammenhaarovu celtu drobnými jinovatkovými květy, které ranní slunce problikávající zpoza hory rozpouštělo před očima na kapičky. Stékaly po střeše úzkými pramínky jako slzy.
„Tammenhaaro! Susanno!“ volala Liina.
Točila se bezradně kolem dokola. Zem byla tvrdá, nebyly na ní vidět žádné stopy. Vedle teskně zabučelo tele.
Haikala ukázal prstem. Ze strany od Paglie Orby zahlédli poskakující světlo a za ním tmavou postavu. Brzy poznali, že je to Tammenhaara, který se k nim v ranním rozbřesku blížil s rozsvícenou čelovkou.
„Kdes kruci byl?“ zeptala se ho Liina.
„Včera mi někde vypadnul nůž. Šel jsem ho hledat.“
„Ty máš s sebou nůž?“
„Na treku by ho snad člověk měl mít,“ zavrčel.
„A ztratil se ti.“
„Když jsem se ráno probudil, nikde jsem ho nenašel. Napadlo mě, že ho půjdu hledat.“
„Našels?“
„Ne.“
„Pochopitelně.“
„Co tím chceš říct?“ zavrčel zlostně Tammenhaara. Liina ustoupila o pár kroků.
„Viděl jsi Susannu?“
„Ta ho taky ztratila?“
Liina zavrtěla hlavou.
Volala Susannu, marně, zdálo se, že vítr okamžitě cupuje slova na cáry a potrhané, nesrozumitelné zvuky roznáší po horských úbočích.
Susannu našli za refuge vedle hromady naštípaného dříví. Ležela zkroucená s dlaněmi mezi stehny, jako by si je chtěla zahřát. Kromě kalhotek měla na sobě už jen růžový kulich, nasazený rozpustile nakřivo, jako by se chystala vyfotit odvážné selfíčko, které bude mít na Instagramu stovky followerů, v pozadí se budou zvedat korsické hory a dole bude text: Trekking is wonderful! Even when you are naked! A za tím seznam hashtagů: #wanderlust #mountains #adventurelife #outdoors #naturelovers #awesome #puravida #exploring #beautiful #happytrail.
Liina zaregistrovala krev, až když po ní uklouzla. V rozkmitaném světelném kuželu Haikalovy čelovky se ukázalo, že krev se rozlila v široké kaluži kolem štípacího špalku. Na povrchu louže se červeně zrcadlily jejich obličeje.
Ze špalku trčela zatnutá sekyra a vedle ostří ležela useknutá ruka v zápěstí.
Den byl čím dál teplejší a z dosavadních nejparnější. Liině na rukou vyskákaly vodnaté puchýřky. Vymačkávala si je za chůze. Natřela se krémem proti slunci, ale zdálo se, že si tím jen přihoršila.
Rosie šla jako první, kráčela v ostrém tempu, jako by se snažila utéct. Už nedýchala klidně nosem a v harmonii s horami, ale funěla tak hlasitě, že to slyšela i Liina, která šla s vysílačkou poslední.
Liininy kalhoty byly plné temně rudých skvrn.
Vousáči se objevili u hromady naštípaného dřeva po Rosiině pronikavém křiku. Z obou táhl včerejší chlast, na Susannino tělo se dívali otráveně. Ten menší ji otočil na záda, popadl za kotníky a vytáhl na plachtu, kterou si přinesl z malé kolny. Pak plachtu s tělem přesunul dál od dřeva.
Sebral useknutou ruku a hodil ji Susanně na břicho. Susannin ukazováček vyčítavě mířil na Liinu. Nakonec menší vousáč otřel ostří sekyry do trávy a odešel.
„Nemělo by se místo činu zajistit?“ zeptal se John. „Na důkazy se nesmí šahat.“
„To jste udělali vy?“ zaječela Rosie a sevřela ruce v pěst.
„Sebevražda,“ zavrčel francouzsky vousáč, který tam zůstal. Vzápětí si odplivl na zem, jako by si čistil ústa od pachuti toho slova.
„To jako že si Susanna usekne ruku a zůstane ležet vedle, dokud nevykrvácí?“ křičela Rosie dál.
„Sebevražda,“ zopakoval vyšší vousáč a otočil pohled k Paglii Orbě.
„Určitě ji znásilnili! Určitě!“ Rosie ukazovala prstem na vousáče. „A vy o tom něco víte. Jste násilníci! Vrazi!“
V tu chvíli se zpoza naštípaného dřeva vynořil ten menší s puškou v ruce.
„Teď zabije i nás!“ vyjekla Rosie. „Měla jsem pravdu.“
Vousáč chvíli převracel pušku v ruce, pak začal mířit na vrcholky hor.
„Když někoho chci zabít, beru si tohle, a ne sekyru,“ pronesl hutnou angličtinou.
„Sebevražda,“ zopakoval vyšší. „Zavoláme helikoptéru.“
„Ne!“ zařvala Rosie.
„Vždyť tu můžeš zůstat a počkat na helikoptéru,“ řekl Tammenhaara.
„To určitě, aby ještě zabili a znásilnili i mě,“ odpověděla
Rosie. „Zůstaň si tu sám.“
„Aha, abys dostala i můj podíl na výhře.“
„O to tady nejde.“
„Právě že o to jde. Bude trvat hodiny, než helikoptéra přiletí. Ten, kdo tady teď zůstane, propásne příští etapu. A bude muset skončit. To je logistika.“
„Není! Tohle je vražda!“ zaječela Rosie.
Zatímco ostatní už vyrazili rozhádaní na pochod, Liina ještě jako poslední zůstala vedle Susanny. Vítr škubal za cípy plachty a Liina ji i Susannu zatížila kameny. Při pohledu na ležící ženu s bílým obličejem se jí vybavila scéna z filmu Walta Disneyho Sněhurka, který viděla kdysi v dětství.
Film byl v původním anglickém znění a otec jí četl titulky. Sněhurka se právě zakousla do otráveného jablka a ležela bledá mezi plačícími trpaslíky a lesními zvířátky. „Tak krásná, dokonce i ve smrti, že ji trpaslíci nedokázali pohřbít. Postavili ze zlata a skla rakev a navždy u ní bděli,“ četl otec.
Trpaslíci a lesní zvířátka přinášeli k Sněhurčinu tělu květiny a klečeli kolem ní.
Úplně stejně se teď Liina krčila na kolenou u Susanny, filmové srnky, zajíce a veverky nahradily krávy a tele. A trpaslíci se změnili ve dva pochmurné neotesané vousáče.
Platinově blonďatá Sněhurka. Ale odnikud nedorazil princ na bílém koni, aby Sněhurku probudil polibkem. Vyšší vousáč přikročil k Liině, pokřižoval se a podal jí sáček oříšků.
„Co s tím budu dělat?“
„Sílu,“ popřál jí vousáč. „Potřebuješ sílu.“

——————–

Tři z vás mohou vyhrát knihu v naší soutěži.

——————–

O autorovi

Jari Järvelä (*21. 11. 1966 Helsinky) je povoláním začínal jako učitel, ale už skoro 20 let je spisovatelem. Napsal 14 románů, 3 divadelní hry, 8 her rozhlasových a 2 operní libreta. Dva jeho romány byly nominované na největší finskou státní cenu Finlandia Prize. V roce 2007 obdržel finskou státní cenu za literaturu za trilogii Tíha vody, Malé nebe a Národní krajina. Jeho román Romeo a Julie byl v roce 2009 v užším výběru na prestižní panskandidávskou cenu Nordic Council Literatuře Prize.

Nakladatelství Cosmopolis vzniklo na jaře roku 2015 a je součástí zavedeného nakladatelského domu Grada. Logo značky v sobě zahrnuje hned několik významů: hřbety stojících knih, živoucí město a rytmus. Přináší tak svým čtenářům knihy z celého světa, zahraniční i českou beletrii všech žánrů, a současně drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů (od detektivek a thrillerů přes humor až po čtení pro ženy) ilustruje také motto redakce: knihy všech barev.

Související knihy

Järvelä, Jari

Cosmopolis, 2020