První příběh nás vrací primárně do doby druhé světové války. Právě tehdy se česká kryptografka Milena Šeborová tajně účastnila odboje a byla kvůli tomu také několik let vězněna. Přečtěte si její vzpomínky, které napsala poté, co musela před komunistickým režimem utéct do Spojených států.

Česká trilogie

Vězenkyní Hitlera i Gottwalda

Autorka: Milena Šeborová
Přeložil: Aleš Valenta

Počet stran: 292
Vazba: vázaná
Formát: 132×205 mm
ISBN: 978-80-200-2968-3
Doporučená cena: 385 Kč

Knihu Česká trilogie vydalo nakladatelství Academia.

První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD. V r. 1941 byla zatčena a zbytek války 1945 strávila v koncentračním táboře Ravensbrück. V době po osvobození, námětu druhé části, pracovala na sekretariátu strany národně socialistické. Byla znovu zatčena a v jednom z prvních politických procesů po únoru 1948 odsouzena na pět let, jejichž peripetie popisuje v druhé části. Poslední – nejkratší – část oživuje syrovou realitu života „třídních nepřátel“ v komunistickém Československu padesátých let, z nějž se Šeborové a jejímu manželovi podařilo v r. 1956 utéci na Západ.

Ukázka z knihy

Kromě těch, které bojovaly proti Němcům jako vlastenky v okupovaných zemích či pomáhaly Spojencům, jako jsem to činila já v rámci českého odboje, se v Ravensbrücku vyskytovaly i další typy vězeňkyň. Kategorie nepolitických trestanců zahrnovala ženy kšeftující na černém trhu, náboženské disidentky, nacistky usvědčené z krádeží či zpronevěr, prostitutky a obyčejné kriminálnice – a dokonce ty, které ve chvílích hněvu ostouzely Hitlera. Velké množství německých vězeňkyň se provinilo ilegálními „vztahy“ s Čechy, Poláky, Rusy či Francouzi.

Politické vězeňkyně měly jednu věc společnou: byly identifikovatelné podle červeného trojúhelníku našitého na levém rukávě. Pod ním měla každá z nich číslo a velké písmeno udávající národnost – mé bylo „T“ jako Tscheche.

V lednu 1943 přijely do tábora velké transporty českých žen, následované skupinami Polek. V létě jsme pak byly zaplaveny Ruskami a Ukrajinkami. S příjezdem norských, francouzských, belgických a holandských vězeňkyň jsme se dozvěděly, co znamená stručný zápis „N u. N“, zkratka pro Nacht und Nebel, noc a mlha, který se objevil v táborovém rozpisu služeb vedle jejich jmen. To znamenalo, že návrat těchto vězeňkyň domů byl nežádoucí.

Přečtěte si i pokračování této ukázky.

O autorce

Milena Šeborová (1916–2000) byla česká kryptografka. Během druhé světové války byla zapojena do nekomunistického protinacistického odboje. Po roce 1941 byla vězněna, ale druhou světovou válku přežila. Po Vítězném únoru se stala jednou z obětí politického procesu a byla odsouzena k pěti letům vězení. Po propuštění emigrovala do USA. Právě tam napsala vzpomínkovou knihu Česká trilogie.

O nakladateli

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice.

————————————————

Barbara Coudenhove-Kalergi se narodila v Praze. V roce 1945 byla její rodina donucena odejít do Rakouska, kde se z Barbary stala celosvětově známá novinářka. Přečtěte si, jak vzpomíná na události, jako byla invaze v roce 1968 či pád Berlínské zdi. Všemu totiž byla osobně přítomna.

Doma je všude

Dějiny střední Evropy ve vzpomínkách slavné novinářky 

Autorka: Barbara Coudenhove-Kalergi

Počet stran: 320
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7601-143-4
Doporučená cena: 329 Kč

Knihu Doma je všude vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Paměti slavné rakouské novinářky narozené v Praze
„Nachomýtla se“ k řadě zásadních událostí v regionu: byla u první návštěvy Jana Pavla II. v Polsku, vzniku nezávislých odborů v roce 1980 v Gdaňsku, pádu Berlínské zdi či válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. V roli zpravodajky rakouské televizní a rozhlasové stanice ORF pro střední a východní Evropu u nás prožila rok 1968 i sametovou revoluci. Václav Havel jí v roce 2001 udělil Řád TGM IV. třídy za podporu demokracie a lidských práv.

Ukázka z knihy

5. května 1945 vypukne v Praze povstání. Spojenecké armády se blíží a čeští antifašisté chtějí ukázat, že osvobodili město vlastními silami ještě před příchodem vítězů. Začne to tím, že hlasatel Českého rozhlasu uvede ranní vysílání slovy: „Je právě sechs hodin.“ Napůl česky, napůl německy. Dál pak pokračuje česky. V budově jsou rozmístěni němečtí vojáci. Hlasatel vyzývá všechny Čechy: „Přijďte k rozhlasu, pomozte nám.“ Dorazí jich hodně, bojuje se, několik desítek lidí je zabito.

Toho dne jsme všichni kromě Hanse Heinricha společně na Buďánce. Otec má velké štěstí: nedávno ho povolali do domobrany, poslední štace starších mužů, kteří měli za pět minut dvanáct zabránit porážce německé říše. Vyfasuje hnědou uniformu SA a je přidělen k jízdní hlídce, která, poklidně a naprosto nesmyslně, patroluje křížem krážem Stromovkou. Bohudíky cvičení 5. května končí a on může jít domů a převléknout se do civilu. Je to v poslední chvíli: kdyby nasazení trvalo déle, určitě by ho v té nenáviděné uniformě zabili. V Praze se totiž staví barikády, strhávají německé nápisy a vyvěšují československé vlajky, přesně jako v roce 1918. V centru města se bojuje.

Nemusíme do školy. Doma je nejen otec, ale i bratr Jakob, už šestnáctiletý. Jeho dělostřeleckou jednotku protiletecké obrany z Jugoslávie stáhli, pomocníky Luftwaffe poslali domů. Mají tam čekat na povolání do armády. I my čekáme. Na co? Na konec války. Naše slečna se mezitím zase trochu počeštila: vyrobí z prostěradla bílou vlajku a vyvěsí ji z okna. Zbytečný nesmysl, prohlásí tatínek, a slečna ji musí zase stáhnout.

Přečtěte si celou rozsáhlou online ukázku.

O autorce

Barbara Coudenhove-Kalergi (1932) je rakouská novinářka. Narodila se v Praze, ale v roce 1945 byla s celou rodinou jako etnická Němka vyhnána z Československa. Václav Havel jí v roce 2001 udělil Řád TGM IV. třídy za podporu demokracie a lidských práv.

O nakladateli

Nakladatelství Vyšehrad od založení v roce 1934 sídlilo na Karlově náměstí v Praze 2. Dnes má své sídlo na Žižkově, poblíž nepřehlédnutelného televizního vysílače a kostela sv. Prokopa. Se svými zhruba 80 tituly ročně se řadí mezi dvacítku největších českých nakladatelů. V řadě tematických oblastí – v historii a literatuře faktu, ve filosofii a teologii, v beletrii, zahrnující jak prózu, tak poezii, v dárkových publikacích, v kuchařkách a knihách věnovaných otázkám zdraví – se snaží nabídnout kvalitní literaturu. Nakladatelství je součástí společnosti Albatros Media.

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Česká trilogie
Vězeňkyní Hitlera i Gottwalda

Šeborová, Milena

Academia, 2019

Doma je všude

Coudenhove-Kalergi, Barbara

Vyšehrad, 2019