V březnu 2019 vydalo nakladatelství XYZ, člen skupiny Albatros Media, již potřetí knihu Jaromíra Slušného Nejkrásnější řecké báje a pověsti. Ilustracemi publikaci doplnil Daniel Poharyskyi.

Publikační záběr Jaromíra Slušného je velice široký a svědčí o vysoké míře jeho zkušeností z práce s archivními materiály. Přestože pohled na seznam jím vydaných titulů může budit pocit, že se zaměřuje hlavně na témata nějak související se zločinem ať už současným nebo historickým, není tak úzce profilován. Může se zdát, že právě řecká mytologie trochu nezapadá do jeho obvyklého schématu. Kdo ale přečetl alespoň jednu řeckou báji, rychle takové pochybnosti zažene. Říká se, že severské mýty jsou drsné a plné násilí. Ale ony ty na jih od nás na tom nejsou o nic lépe.

Více než tři stovky stran hostí na sedmdesát příběhů, jež v chronologickém výčtu mapují osudy řeckých bohů, polobohů, ale i prostých lidských hrdinů. Chybět samozřejmě nemohou ani příšery a monstra rozličných druhů. Čtenář se tedy má příležitost seznámit se samotnými počátky genealogie řeckého božstva od Kronových a Úranových časů, přes boje opravdových Titánů, dospívání Dia a jeho nástup k moci, až k pověstné Pandořině skříňce. Nepřijdeme ani o Minotaurův příběh či Ikarův nevyhnutelný pád. A to už se dostáváme z prostých bájí k příběhům snadno zaměnitelným s legendami, ať už jsou to ty o Iásonovi, Héraklovi či komplikované situaci kolem Tróje. Postrádat samozřejmě nesmíme ani mnohá Odysseova dobrodružství, a jak bychom se vůbec mohli obejít bez Orfeovy návštěvy podsvětí?

Publikace je protkána mnoha originálními ilustracemi z dílny Daniela Poharyskyiho. V textu narazíme na celou řadu drobných náčrtků, jež stěží pokrývající plochu běžného odstavce, ale i na dvoustránkovou mapu Odysseovy trasy.

Orientaci v příbězích pak mají usnadnit rodokmeny umístěné na závěr knihy. Přiloženy jsou grafy s pojmenováním: „Strom zakladatelů Hellady“, „Spartský“, „Sidónsko-Krétsko-Argejský“, „Perseův“, „Kadmův a Labdakův“, „Trojský“, „Sipilsko-Pelopský“ a konečně „Théseúv“. Abych pravdu řekl, při jejich studiu jsem se vzápětí ztratil. Leč nepochybuji, že pro skutečné znalce bude přítomnost takových grafů představovat vítané zpestření.

Stylově je kniha připravena s velice pečlivým důrazem na prožitek blízký dobovému pojetí. To v praxi znamená, že ne každému bude vyhovovat jazyk, jenž působí hodně biblicky. Nedokázal jsem se zbavit neustálého srovnávání se stařičkými řeckými bájemi od Eduarda Petišky (první vydání z roku 1958), jež jsem před mnoha desítkami let jako dítko čítával. A musím přiznat, že jako dítě bych dal té staré formě přednost. Dnes jsem už ale ke své lítosti z dětských let vyrostl, a tak mohu připustit, že i zpracování z pera Jaromíra Slušného má něco do sebe. Jen je asi nezkoušejte předkládat prvňáčkům, nechcete-li je rychle uspat. Nedokážu odhadnout minimální věkovou hranici čtenářů, kteří si knihu Nejkrásnější řecké báje a pověsti už dokážou náležitě užít. Její výše bude navíc stejně silně individuální. Můj tip: tak alespoň čtrnáct let, ale berte jej s velikou rezervou.

Na představované publikaci je fascinující schopnost Jaromíra Slušného propojit na první pohled komplikované rodinné vazby a osudy jednotlivých protagonistů do srozumitelného celku. Pravdou také zůstává, že právě řecká mytologie bývá západní civilizací vnímána jako zdroj a základ vzdělání, takže dostat do rukou kvalitně zpracovanou historii takových kořenů je svým způsobem výhra.

Nedělám to u recenzí často, ale dnes se použití krátké citace hodí. Vypůjčil jsem si jeden odstavec z Doslovu, který je zároveň úplně posledním odstavcem, jenž v knize naleznete:

Nezkoumejte příběhy řeckých hrdinů pouze rozumem, nehledejte v nich protiklady, rozpory nebo nedostatky, protože to v daném případě není důležité. Přijměte je spíše do svých srdcí a umožněte jim dále žít. Protože vězte: Nespraví rozum to, co nezvládlo srdce.

Vidíte, těžko bychom hledali lepší závěrečná slova.

Související knihy

Slušný, Jaromír

XYZ, 2019