Jen 27 dnů do sebevraždy

Alison Gervaisova_Jen 27 dnu_uvodni
Kdyby za vámi přišel Smrťák a dal vám příležitost zachránit něčí život, využili byste ji, i když by to mohlo znamenat, že ohrozíte vlastní budoucnost?

Nakladatelství Fragment vydalo 30. srpna 2018 nevšední mystery příběh pro dívky s názvem Jen 27 dnů. Autorkou knihy, jež původně vycházela na Wattpadu, je Alison Gervaisová.

Hrdinkou a vypravěčkou je mladá Hadley, která jednoho rána přijde do školy a dozví se, že její spolužák spáchal sebevraždu. Znala Archera vlastně jen od vidění ze společných hodin angličtiny. Přesto nechápe, jak si mohl vzít život. Co ho k tomu vedlo? Mohla mu v tom zabránit, kdyby se o něj více zajímala? Ode dne jeho úmrtí nedokáže dívka myslet na nic jiného. Dostaví se i na Archerův skromný pohřeb, kde k ní náhle přistoupí cizinec v černém. Představí se jako Smrťák a nabídne jí, že ji vrátí o dvacet sedm dnů nazpátek, aby mohla přijít na to, co se Archerovi stalo a pokusila se jeho smrti zabránit. Právě před dvaceti sedmi dny se totiž mladík poprvé uchýlil k myšlence, že skoncuje se životem. Hadley dlouho neváhá, má pocit, že musí jedinečné šance využít. Dostala neopakovatelnou možnost zachránit lidský život! Jenže co když změnou Archerovy minulosti ohrozí vlastní budoucnost?

Vynořila jsem se z ledničky s hrstí plnou hroznového vína a lahví vody a věnovala jsem tátovi zmatený pohled. „Ano?“
„Tak.“ Odkašlal si, opřel se o kuchyňskou linku a složil si ruce na hrudi. „Jdeš na pohřeb toho chlapce.“
„Ehm… jo,“ přitakala jsem. „Archera Moralese.“
Na okamžik se jeho obočí zamyšleně stáhlo. „Morales… proč mi to zní tak povědomě?“
Pokrčila jsem rameny a hodila si pár hroznových kuliček do pusy. „Nemám tušení. Řekla bych, že v tomhle městě jsou stovky lidí s tímhle příjmením.“
„Možná.“
Snědla jsem několik dalších kuliček vína a tiše doufala, že se každou chvíli ozve interkom u dveří oznamující taxík a poskytující mi tak možnost úniku z téhle konverzace.
Nechtěla jsem s tátou mluvit o Archeru Moralesovi.
Chtěla jsem jen načerpat dostatek odvahy k tomu, abych dokázala říct sbohem klukovi, kterého jsem skoro neznala. Najít způsob, jak se s ním rozloučit a přestat se cítit tak neuvěřitelně provinile. Omluvit se mu, že jsem mu nevěnovala víc pozornosti, že jsem tu pro něj nějakým způsobem nebyla. (str. 15)

Málokdy se mi do rukou dostane tak působivá kniha pro mládež. Smrťák zde vystupuje jako vcelku vtipný a svérázný chlapík s cigaretkou. Ačkoli by měl z principu zůstávat nestranný a v hlavní hrdince vzbuzuje hrůzu, postupem času se z něj vyklube kladná postava vedoucí věčný souboj s „padouchem“ Havocem. To je velmi znepokojivý muž, jehož jméno znamená „chaos“. Smrťák umožní Hadley cestovat v čase do minulosti a zasáhnout do věcí, které by správně neměl nikdo ovlivňovat. Havocovi se nelíbí, že si někdo takto zahrává s časem a platnými pravidly. Snaží se Hadleynin úkol zhatit, děsí ji varovnými nápisy, a kdykoli může, působí nehody a nepříjemnosti Archerově rodině. Dokonce požaduje, aby dívka nahradila život, který zachránila, nějakým jiným, protože někdo zkrátka umřít musí. Je Hadley dost odvážná a silná, aby obětovala samu sebe?

Všech 320 stran uplyne svižně a v nepřetržitém, byť drobátko upozaděném napětí. Hadley se pomaloučku a obezřetně pokouší proniknout pod Archerovu tvrdou slupku drsňáka a samotáře. Scházejí se v rodinné kavárně a během předvánočního večírku vyráží společně s malou Archerovou sestrou i do zoo. Jejich společné chvíle na všech těchto místech ve mně vzbuzovaly vřelé pocity. Člověk skoro až cítí vůni lahodné kávy a s chutí by se zakousl do některého z mnoha výborných zákusků v kavárně Archerovy rodiny. Všude panuje kouzelná atmosféra pozdního podzimu a předvánočního času. Přesto stejně jako Hadley neustále vnímám strašáka v pozadí, především díky číslům, která se dívce objevují na zápěstí a každý den se mění. Je to počet ubývajících dní. Samozřejmě vyvstává závažná otázka – co nastane, až čas vyprší?

Skutečnost, že zde do reálného světa zasahuje nadpřirozená vyšší moc v podobě ztělesněné smrti a jejího rivala, není tou nejlepší věcí na knize, ačkoli pochopitelně slibuje nevšední dobrodružství. Nejvíce se mi líbil právě rozvíjející se vztah Archera a Hadley. Ano, romantická linka tady je, ale rozhodně nejde o nic uspěchaného ani uvzdychaného. Archer to v životě neměl jednoduché a potřebuje čas, než si vůbec dokáže připustit, že se o něj Hadley upřímně zajímá. Ona zase ví, že musí být opatrná a netlačit na pilu. Nenechá se odradit, ale zároveň se snaží, aby se jí Archer otevřel z vlastní vůle. Bavilo mě pozorovat jejich počáteční rozpaky a hašteření, postupné porozumění a touhu po něčem upřímném a hlubokém. Archer je skutečný bručoun, který nechodí daleko pro břitké poznámky a sarkastické hlášky. Současně je inteligentní, vtipný a zranitelný. Není se co divit, že Hadley brzy propadne jeho kouzlu. A pak už se za ni modlím, aby dokázala Havoca přechytračit.

O hodinu později se úplně setmělo a my už v sobě dávno měli všechny sušenky i skořicového šneka. Taky už bylo naprosto jasné, že tohle pololetí z geometrie propadnu. A taky to, že Archer je nejspíš druhý zatracený Albert Einstein.
„Vzdávám to,“ fňukla jsem uboze. „Geometrie mi nejde. Asi bych se měla vykašlat na školu a jít si najít nějakou papírovou krabici a –“
Archer popadl můj sešit z geometrie a rychle přelétl očima jeho obsah. Vzápětí se rozesmál. Ne že by se držel zpátky a smál se tiše pod vousy, on se hlasitě, nepokrytě rozchechtal, až se mu otřásala ramena. Vlastně se smál tak nahlas, až se po nás několik hostů zvědavě ohlédlo.
Překvapilo mě, jak hezky jeho smích zní. Nevadilo by mi slyšet ho znovu. Přistihla jsem se, že si přeju, aby se takhle smál častěji. (str. 62)

Knížka Jen 27 dnů je od začátku do konce skvělým zážitkem. Útočí na city, vyvolává vztek, radost i slzy dojetí. Tu a tam jsem zaznamenala drobné podobnosti s romancí Polibek v New Yorku. Stejné velkoměsto; dva rozpačití mladí lidé, kteří se pozvolna sbližují; tragédie v rodině hlavního hrdiny; předvánoční či přímo vánoční období; humorné i náročnější okamžiky…

Při čtení Jen 27 dnů jsem se občas chytala za hlavu a měla sto chutí s Hadley zatřást, říct jí: „Proboha, nauč se konečně smysluplně vyjadřovat!“ Příběh je psán v ich-formě a vnímáme jej z dívčina pohledu. Hadley většinu času působí inteligentně a má i dobré postřehy. Při hádkách a rozhovorech s Archerem dokáže výstižně a humorně reagovat. Když však dojde na řeč s kamarádkami, rodiči nebo Smrťákem – na situace, kdy by bylo dobré zapojit do hovoru veškerou dostupnou výřečnost –, Hadley jakoby zhloupne a nezmůže se na víc než útržkovité reakce typu „Já ne… Nemyslím… Ehm, j-já…“ Vzpomeňte si na mě při jejím prvním setkání se Smrťákem a pochopíte, co mám na mysli. Většina lidí by při pohledu na Smrťáka trousila jednu ironickou hlášku za druhou nebo by cizího chlápka, co si hraje na smrt, poslala jednoduše do háje. A pokud by už uvěřili, že mají skutečně co dělat se Smrťákem, nejspíš by toho patřičně využili. Hadley se vůbec nezajímala o to, kdy a jakým způsobem ona sama zemře, kolik času zbývá její rodině, zda existuje nebe nebo co nás po smrti vlastně čeká. Teprve později, téměř před samotným závěrem, poodhalíme některá tajemství, ačkoli ne úplně uspokojivým způsobem. (Nedozvíme se ani to, jak si Archer vzal život.) Koneckonců samotný závěr je možná až příliš zjednodušený.

Varování: Následující část recenze vyzrazuje zápletku díla.

Po celou dobu jsem přemítala, čím vším bude muset Hadley projít, aby porazila Havoca. Takřka se zatajeným dechem jsem očekávala poslední osamělou číslici na jejím zápěstí. Ale nakonec to byl Smrťák, kdo díky kličce ve smlouvě obalamutil Havoca. Hadley sice prošla velmi bolestivým a nepříjemným zážitkem, připadalo mi však, že to nejtěžší a zásadní stálo i padalo na obyčejném štěstí. Těžko uvěřit, že by byl prohnaný Havoc tak neopatrný, aby se dal vyšachovat prostým „háčkem“ ve smlouvě. Pravda, možná se Havoc ještě přihlásí o slovo ve druhém díle…

Konec části recenze, která vyzrazuje zápletku díla.

Když nepočítám pár nepatrných vad na kráse, musím uznat, že jsem si četbu maximálně užila a doufám, že vyjde i pokračování Face Your Fears, které autorka rovněž publikovala původně na Wattpadu. Jen 27 dnů vřele doporučuji všem romantickým duším a snílkům majícím slabost pro kouzlo útulných kaváren a zasněžených ulic velkoměsta, pro teplo rodinného krbu a lásku, co vyžaduje trpělivost a pochopení.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJen 27 dnů

Gervaisová, Alison

Fragment, 2018

Napsat komentář