Sudičky

Pratchett_SoudneSestry_audio
Nelíbí se vám váš stávající vládce? Nejste-li přímo z královské krve, máte vcelku jen pár možností, jak s takovým pocitem naložit. Buď se prostě podřídíte, nebo zařídíte nějakou náhradu. A co uděláte, jste-li čarodějka?

Když mi před více než pětadvaceti lety nejmenovaný entomolog z Cardiffské univerzity doporučil příběhy Zeměplochy a Terryho Pratchetta jako geniálního humoristu, přistoupil jsem k jeho sdělení se skepsí sobě vlastní a s mnoha zkušenostmi podloženou obavou, že jde „zase o nějakou módní vlnu“. Na upřímně míněnou radu jsem tehdy nedal. Přitom, jak jsem měl později zjistit, série Úžasné Zeměplochy (Discworld) měla v té době již čtrnáct titulů, patnáctý právě vycházel (Muži ve zbrani, Men At Arms, 1993, česky prvně 1997), takže mé označení vůbec nebylo na místě. Trvalo dalších pár let, než mi nevyzpytatelným řízením osudu do rukou vpluly hned dva tituly Zeměplochy najednou. Tentokrát už nikoli v originále, ale v překladu Jana Kantůrka (Erik, Eric 1990, česky prvně 1996, a Malí bohové, Small Gods, 1992, česky prvně 1997). Závislost byla na světě. Jestli jsem si spílal, že jsem tehdy pana profesora neuposlechl? Ne, v žádném případě. Myslím, že každá událost má svůj čas. Možná jsem i já potřeboval pro Zeměplochu dozrát. A tak jsem se po přečtení deváté a třinácté knihy série vrátil pěkně ke kořenům a začal tam, kde počátkem osmdesátých let sir Terry Pratchett neuvěřitelnou studnici zábavy i poučení odstartoval – u titulu Barva kouzel (The Colour of Magic, 1983, česky prvně 1993), a postupně se pročetl až ke čtyřicátému příběhu Pod parou (Raising Steam, 2013, česky 2015). Poslední z knih, která si svou premiéru odbyla v roce, kdy sir Terence David John Pratchett stanul tváří v tvář jedné ze svých stěžejních postav, Smrťovi, mám ještě před sebou. Nese název Pastýřská koruna (The Sheperd’s Crown, 2015, česky 2017) a ve smutné symbolice prý také pohřbívá jednu z hlavních postav, čarodějku Bábi Zlopočasnou.

Audiokniha Soudné sestry (Wyrd Sisters, 1988, česky prvně 1995) v interpretaci Zuzany Slavíkové vychází z překladu Jana Kantůrka z roku 1995 a vydavatelství OneHotBook ji uvedlo na trh v květnu 2018. Částečné znalce zeměplošské série možná udiví, proč se jako první v nabídce vydavatelství objevuje až šestý titul v řadě. Odpověď, kterou nám dají ti zkušenější obdivovatelé české verze Úžasné Zeměplochy, zní: no přeci proto, že k namluvení předchozích pěti knih se už před deseti lety nechal přesvědčit přímo Jan Kantůrek. Naneštěstí se dnes už jeho kompilace tehdy ještě klasických hudebních CD (tedy nikoli formátu mp3) jen velmi těžko shání. Za prvními třemi tituly (Barva kouzel, Lehké fantastično a Čaroprávnost) stálo vydavatelství Headmade a každá kniha byla distribuována na sadě osmi digitálních disků. Dostupná jsou většinou až vydání z produkce Talpressu, které se chopilo organizace namluvení čtvrté a páté knihy (Mort a Magický prazdroj), a nabízena jsou v rozsahu devíti, respektive deseti CD.

Kdo se už někdy podíval alespoň na jednu z mých recenzí, nejspíš si už teď klade otázku, kam že to najednou zmizela zaběhlá struktura textu? Důvod je prostý: v Soudných sestrách se nám sešla taková koncentrace dokonalosti, že ji nelze spoutat obvyklými rámci. Naopak, euforie a nadšení potřebují najít vlastní cestu, nejlépe nespoutanou příliš mnoha pravidly. Protože na straně jedné máme geniálního autora, na straně druhé úžasného překladatele se schopností vlády naším mateřským jazykem v míře vysoce převyšující obvyklé normy. A pověstnou trojkou ze rčení „do třetice všeho dobrého“ se stal skvělý přednes Zuzany Slavíkové. Za zmínku možná stojí i na první pohled patrná podoba mezi autorem a jeho dvorním překladatelem do češtiny, podtržená třeba i tím, že Jan Kantůrek je jen o týden mladší než sir Terry Pratchett.

Genialita Terryho Pratchetta promítnutá do příběhů Úžasné Zeměplochy se projevuje v každé větě, kterou čteme, či v tomto případě posloucháme. Zeměplošské události nejsou jen zábavným čtením, ale pečlivě připravenou studií, jež mapuje ohromný rozsah lidských dějin i současnosti. Od technických, přes náboženské, až k filozofickým sondám probírá lidskou přirozenost, to vše formou, jež na jedné straně nutí do smíchu a na druhé vede k hlubokému zamyšlení. Každý si vybere. Kdo se chce válet smíchy, může. Kdo je ochoten přemýšlet, má nad čím. Kdo se orientuje v našem přepolitizovaném světě, nepřehlédne nastavená zrcadla. Znalci kultury mohou žasnout na paralelami z ostatních žánrů.

Soudné sestry jsou prvním titulem Zeměplochy, v němž se objevuje skupina vesnických čarodějek – Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková. Obecně lze říci, že série má příběhy z různých skupin, čarodějky jsou jen jednou z nich. Mezi těmi nejpočetnějšími se objevují příhody Městské hlídky a jejího velitele Samuela Elánia, několik Mrakoplašových dobrodružství (vůbec první veskrze smolařský hrdina celé série), či velmi oblíbené knihy o Smrťovi. Šestá kniha Zeměplochy je často označována za paralelu k Shakespearovu Macbethu či Hamletovi, což je ale hodně zjednodušené srovnání. Mnohem podstatnější než zákulisní boje o trůn jsou jistě psychologické profily účinkujících postav, ať už jde o naprosto různorodou trojici čarodějek, dvořany či příslušníky kočovné herecké společnosti. Autor nechává postavy promlouvat mluvou, již překladatel dovedně aktualizuje na naše poměry, aby ani jediná narážka, jediný skrytý význam nezůstaly nepovšimnuty. Významnou měrou jsou zastoupeny i problémy rasového podtextu skryté za mezidruhové vztahy, ale třeba i odkazy na nejednu ze slavných pohádek (v našem případě hlavně Šípkovou Růženku). Poslední zmíněná paralela posloužila i jako podklad pro jeden z mnoha možných pohledů na metody manipulace s časovým kontinuem. Zdá se vám to nemožné? Absurdní? Zkuste si Soudné sestry poslechnout a posuďte sami.

K zaručenému úspěchu zvukové podoby Soudných sester přispívá nade vši pochybnost i vysoce profesionální přednes Zuzany Slavíkové. Přes námitky mnohých obdivovatelů divadelního zpracování Soudných sester, proč nebyla obsazena některá z protagonistek, lze zodpovědně prohlásit, že ať už byla volba Zuzany Slavíkové dána čímkoli a kýmkoli, rozhodně šlo o správné rozhodnutí. Zkušenost, jež čiší z každé vyslovené věty, schopnost nakládat s jazykem v závislosti na interpretované postavě, to vše podporuje dokonalý dojem, jímž celkově audiokniha působí.

Tři sta osmdesát stran rukopisu se vešlo do čtrnácti hodin a tří minut zahrnujících přednes včetně oddělení kapitol krátkými hudebními intermezzy. Dva digitální disky pobraly celkem čtyřicet šest zvukových stop ve formátu mp3, a jak je u vydavatelství OneHotBook již standardním zvykem, nad jejich rámec nechybí ani řada ukázek z ostatní produkce. V tomto konkrétním případě se jedná o vzorek hned šestnácti souborů. Přebal (v němž oba disky nestandardně hnízdí nikoli v plastovém loži, ale v papírových kapsách) je bohatě zdoben původními ilustracemi Joshe Kirbyho.

Přebal na vnitřní straně slibuje hned dva další tituly – sedmou knihu Pyramidy (Pyramids, 1989, česky 1995) a osmou s názvem Stráže! Stráže! (Guards! Guards!, 1989, česky 1995). Mezi novinkami jsem však naneštěstí zatím nenalezl žádnou informaci o datu uvedení. Propagační brožura vydavatelství OneHotBook jen zmiňuje Jana Zadražila jako vypravěče Stráží. Takže se opět budeme muset nechat překvapit.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeSoudné sestry

Pratchett, Terry

OneHotBook, 2018

Napsat komentář