Zvířátka nebo skřítci?

Jansson_JakToByloDal
Svět je plný tajemství a neobjevených příležitostí. Dovedete si představit místo, v němž téměř všichni žijí ve vzájemném souladu a duchu nezištné spolupráce? Ne, nemluvíme o Utopii, ale o mumincích. A jak to bylo dál?

Nakladatelství Argo představilo v březnu 2018 českým čtenářům knihu Tove Janssonové Jak to bylo dál? (knížka o muminkovi, mimle a malé Mie) (Hur gick det sen? Boken om Mymlan, Mumintrollet ach Lilla My, 1952). Na překladu, jenž vychází z vydání švédského originálu v roce 2011, se podíleli Dagmar Hartlová a Radek Malý.

Jsou to již čtyři roky, kdy jsme se s dílem Tove Janssonové setkali naposledy. Konkrétně jsme si ji samotnou i hrubý průřez její tvorbou představili v recenzi knihy Tatínek a moře (Pappan och havet, 1965, česky poprvé 1998). Přestože se u nás jméno této švédsky píšící finské autorky nejčastěji spojuje právě s příběhy malých muminů, věnovala se i dalším žánrům, byť většina této tvorby začala vznikat až na sklonku „muminího“ období, tady zhruba od začátku sedmdesátých let dvacátého století. U nás se z této tvorby objevila třeba Dcera sochaře (Bildhuggarens dotter, 1969, česky 2002), povídková sbírka Cestovat nalehko (Resa med lätt bagage, 1987, česky 2017) nebo posmrtně vydaná Kniha léta (Sommarboken, 2004, česky 2011).

Svět muminků rozprostřela Tove Janssonová do čtyř druhů knih. Hlavním těžištěm byly klasické příběhové tituly, kterým je i zmíněný Tatínek a moře. Jejich počátky se datují od konce druhé světové války a pokračují až do roku 1970. Do druhé skupiny patří prakticky jen jediným titulem zastoupená povídková sbírka, u nás vydaná pod názvem Neviditelné dítě a jiné příběhy (Det osynliga barnet och andra berättelser, 1962, česky prvně 1997). Třetí skupinu reprezentuje jednadvacet komiksů, jež u nás vyšly nerovnoměrně rozčleněné do pěti svazků s názvy Muminek 15. Poslední sadu zastupují obrázkové knihy velkého formátu, zpravidla veršované, v nichž není důraz kladen ani tak na textovou část, jako na grafickou úpravu.

Jak to bylo dál? je prvním příspěvkem do série původně pěti obrázkových knih a světlo světa tento titul spatřil v roce 1952. Do vínku dostal i druhý název, jímž je „Knížka o muminkovi, mimle a malé Mie“. Čtenáře provádí hravou formou prakticky celým spektrem muminího života. Největší devizou útlé knihy je ale hlavně zmíněná grafická forma. Dvojstrana za dvojstranou nabízí skutečný fyzický průhled do předchozí či následující grafiky prostřednictvím tu průzoru ve tvaru okénka, tu skrze otvor jeskyně, nebo třeba vyříznutým prostorem mezi namalovanými kmeny stromů. Škála průniků je samozřejmě širší a táhne se s jedinou výjimkou všemi vnitřními stranami. Součástí obrazového příběhu jsou ale i vnější desky, takže můžeme prohlásit, že čtenáři dostanou do rukou dvacet osm plně barevných stran (pozor, některé zdroje uvádějí číslovku třicet dva, která neodpovídá skutečnosti).

Překládat veršované texty je nepochybně mnohem náročnější epická díla. Přesto lze na výsledek souhry překladatelky Dagmar Hartlové a „přebásnitele“ Radka Malého pět jen samou chválu. Příběh plyne i v české interpretaci bez zadrhnutí a nekonečných šestašedesát let od napsání originálu jeho zábavnost ani v nejmenším nesnižuje.

Sázka na Muminka, jeho rodinu a přátele je nepochybně volbou jistoty. Čtenářům bez rozdílu věku přináší tento pozoruhodný svět zvířátek a neznámých bytostí mnoho zábavy i poučení, z nichž nejúžasnějším shledávám pocit absolutní pohody. Ne nadarmo je muminí rodina přirovnávána k autorčině umělecky a snad i bohémsky orientované rodině. Tatínek byl sochařem, maminka ilustrátorkou, jeden z bratrů se stal fotografem a druhý spisovatelem a zároveň ilustrátorem třeba právě muminků. Kdokoli se tedy vydává do říše hrdinů Tove Janssonové, má slušnou šanci, že se i svůj vlastní život naučí žít ve stejném duchu pohody, vstřícnosti a klidu. A to je určitě příležitost, kterou bychom neměli zbytečně promarnit.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeKnížka o muminkovi, mimle a malé Mie
Jak to bylo dál?

Janssonová, Tove

Argo, 2018

Napsat komentář