Henrymu Jamesovi je v Anglii dobře, tak dobře, že ji poctil magií výřečnosti, v níž svého času nenašel mezi Američany konkurenta. Při objevování krás země, kterou coby odchovanec měšťanského New Yorku na sklonku života přijal za náhradní vlast, se jeho bystrozrak uplatní nejen ve chvílích, kdy se fascinovaně zahledí na Londýn, babylonskou podstatou děsivý a zároveň lákavý mumraj lidských typů. Jasnozřivě se projeví i na vrcholcích majestátních útesů, na sedačce obyčejné lokálky, na chodbách sirotčince nebo na výpravách, při nichž spisovatel z pozic vlažného křesťana glosuje zdánlivě ustrnulý klid zdejších katedrálních městeček. Stranou od projevů rodícího se masového turismu putuje autor pěšky, na bicyklu i ve člunu za dávnou historií ostrovní velmoci, jelikož malebné trosky ohlodané zubem času ho odedávna vábí nejvíc. Kráčí ve stopách kolegů Thackerayho, Dickense či Scotta a všímá si pozůstatků „veselé Anglie“ ze Shakespearových dob. To dědictví je přece patrné i nadále: v rozkochání pozdní viktoriánské éry, která se navzdory útlocitně pěstěné uměřenosti tak ráda baví, zvlášť když se namane neděle, park, neřkuli dostih v Derby. Angličan svého času vynašel způsob, jak pohodlně žít a současně si uhájit čest i svobodu volby – a o tom jednadvacet črt láskyplně ostřených Jamesovou „dvojitě broušenou ironií“ vypovídá ze všeho nejvíc.

Anglické hodiny

Autor: Henry James
Přeložila: Petra Martínková

Počet stran: 448
Vazba: vázaná
Formát: 138×206 mm
ISBN: 978-80-7335-466-4
Doporučená cena: 329 Kč

Knihu Anglické hodiny vydalo nakladatelství Leda.

Ukázka z knihy

Za první dojem považuji v podstatě jistý večer – přesněji řečeno sklonek uplakané, černé neděle před dvaceti lety, někdy kolem prvního března. Už předtím se mi do paměti vryl obrázek, jenže zešedl jako vybledlý inkoust, a tak se zmíněný okamžik stal novým začátkem. Bezesporu jsem už tehdy maně vytušil, jak si ten ponurý novodobý Babylon jednou zamiluji. Tak či onak s odstupem času nahlížím každou sebedrobnější okolnost hodin, kdy jsem se přibližoval a přijížděl, natolik živě, jako by ji ovanul velebný dech epochy, jež právě nadchází. Vědomí, že se blížím, na mě bezmála neúnosně doléhalo už při vylodění v Liverpoolu. Tam mě neméně zostra, jak si vzpomínám, zaskočilo poznání, že všechno tu působí anglicky, ačkoli to může poutníka jen zaskočit, nikoli zarazit. Očekávání se vrchovatě naplnilo, ba nadmíru potvrdilo. Dostavil se údiv nad tím, že Anglie vypadá přesně tak anglicky, jak se přede mnou – k mé radosti – obtěžuje tvářit. Nicméně divil bych se víc a vůbec by mě to netěšilo, kdyby se ono pohnutí nepřihlásilo tak zprudka. Opět se zdánlivě usadilo coby zjevení, tak jako si tenkrát sedlo naproti mně ke stolku, když jsem snídal u okna letitého salonku v hotelu Adelphi – tou dobou nerozšířeného, nezvelebeného, bez uzardění lokálního bratříčka. Liverpool neplatí za romantické město, avšak už ta učouzená sobota mi zpětně připadá jako skvělý úspěch vzhledem k tomu, nakolik se pojí s prožitkem, po jakém se povětšinou vydáváme pátrat do dalekých krajů. (str. 9–10)

Henry James

Americký klasik Henry James (1843–1916) je dosud považován za nejpůsobivějšího stylistu angličtiny a hloubka jeho postřehů o nitru člověka a nádheře prostých věcí ho řadí k nejvýraznějším průkopníkům modernismu. Syn vlivného newyorského teologa a zběhlík z Harvardu strávil většinu života v Evropě, především v Británii, kde žil trvale od roku 1876. Tehdy už měl za sebou dvě grand tours po nejnavštěvovanějších středomořských státech, při nichž glosoval mentalitu středního stavu „na cestě“. Zatímco dojmy z putování zemí galského kohouta shrnul v cyklu Malá cesta po Francii (1884, českyLEDA 2015), jeho celoživotní vášeň pro italské slunce, památky a nálady se odráží mimo jiné v novele Daisy Millerová (1878, č. 1961) a v románu Portrét dámy (1881, č. 2006 a LEDA 2016). Nejdůvěrněji však zemi svému srdci zaslíbenou uctil v souboru črt Italské hodiny (1909, č. LEDA 2013). Jamesovy romány a povídky, které zpravidla líčí bolestnou srážku naivně upřímných, vnitřně čistých Američanů s pletichami Evropanů, byly mnohokrát citlivě zfilmovány. V českém překladu se ale dosud dočkaly uvedení sotva z poloviny. Autor próz Listiny Aspernovy (1888, česky 1958), Co všechno věděla Maisie (1897, č. 1971) či Washingtonovo náměstí (1880, č. 1987) proslul i jako strůjce viktoriánských duchařin, například enigmatické novely Utažení šroubu(1898, č. 1994). Další toulky spisovatele, jenž své sepětí s ostrovními hodnotami stvrdil roku 1915 přijetím britského občanství na protest vůči liknavému postoji USA k válce, představí soubor Anglické hodiny (1905; česky 2017).

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Leda.

Nakladatelství Leda se zaměřuje na vydávání slovníků a jazykových učebnic v knižní i elektronické podobě. V nabídce najdete kromě učebnic také výukové programy. Nakladatelství vydává též zajímavé tituly z oblasti beletrie a literatury faktu. Zaregistrovaní návštěvníci v LEDA klubu mohou získat na knihy výhodné slevy a neomezený přístup do on-line slovníků.

Související knihy

James, Henry

Leda, 2017