Všichni máme dvě rodiny. Jednu, do které se narodíme, a druhou, kterou si sami vybereme.
Heiko Kolbe zahřívá v ruce chránič zubů. V žilách mu pumpuje adrenalin. Spolu s dalšími hannoverskými chuligány se vydává do bitky proti Kolíňanům. Nepochybuje, že se jednou zapíšou do dějin. Zatím ale musí brát život takový, jaký je – jeho otec je alkoholik, matka rodinu dávno opustila, Heiko se živí podřadnou prací ve strýcově posilovně a bydlí v domě podivína, který organizuje psí zápasy a jehož největším přáním je vlastnit tygra. Heikův život jsou chuligáni. Pouze při rvačkách po jejich boku totiž dokáže zapomenout na všechno, co mu osud nenadělil – milující rodiče, partnerku, domov.
Chuligán je nahlédnutím do vnitřního světa outsidera a ztroskotance, drsného mladého muže s velkým srdcem, který se rve, aby ochránil svou partu a její odkaz. Philipp Winkler se tímto příběhem zařadil do silné literární tradice – dává hlas těm, kteří nejsou slyšet

Ukázka z knihy

Zahřeju si v dlani chránič zubů. Převrátím ho v prstech a trochu ho stisknu. Tak to dělám před každým zápasem. Gelovej materiál se nepromáčkne, jen se trochu poddá. Je to prvotřídní záležitost. Nic lepšího nekoupíš. Vyrobil mi ho na míru jeden zubní technik. Není to žádnej šmejd z velkovýroby, kterej za dva tejdny flákneš do popelnice, protože tě okraje řežou do dásní. Nebo protože ti je kvůli pojebanýmu tvaru a chemickýmu smradu furt na blití. (str. 9)

Přečtěte si zbytek ukázky.

Ohlasy na knihu

Hrdinové Philippa Winklera tančí na okraji propasti. Jejich závrať je fascinující a hrůzná – a vy nemůžete přestat číst.

–  Jan Brandt, spisovatel

Dá se napsat tichá kniha o hluku? Opatrná a nesmělá kniha o násilí? Kniha o chuligánech a osamělosti? Ano, snad to možné je, ale kdo by chtěl tak šílenou knihu číst? A pak se začtete do románu Philippa Winklera […] a najednou víte, že je tu nový spisovatel — osobitý, silný literární hlas, jenž nechává promluvit ty, kteří většinou mlčí, a to vše dělá s empatií a citem pro jazyk.

– Porota literární ceny aspekte 2016

Winkler píše dojemně, přesvědčivě a s pochopením pro svět outsiderů. Heiko Kolbe je vlastně beznadějný romantik a jeho násilí je voláním po lásce.

– Moritz Rinke, spisovatel

Hluboce smutný a morbidně vtipný debutový román. Jako když se spojí Chuck Palahniuk a Quentin Tarantino, aby prozkoumali temná zákoutí Hannoveru.

– Thomas Klupp, spisovatel

Chuligán

Autor: Philipp Winkler
Přeložila: Viktorie Hanišová

Počet stran: 320
Vazba: vázaná
ISBN: 978-80-7577-126-1
Doporučená cena: 329 Kč

Knihu Chuligán vydalo nakladatelství Host.

O autorovi

Philipp Winkler (* 1986) vyrostl na hannoverském předměstí a nyní žije v Lipsku. Vystudoval tvůrčí psaní v Hildesheimu a několik měsíců strávil v Japonsku, Kosovu, Albánii a Srbsku. V roce 2015 získal za úryvky z debutového románu Chuligán (2016) cenu pro mladé literáty Retzhof-Preis. O rok později se stal vítězem literární ceny aspekte a dostal se do užšího výběru Německé knižní ceny. Román Chuligán vychází také v Nizozemsku, Dánsku, Francii, Španělsku nebo USA. Winkler po nocích pracuje v klubech jako DJ Zelection. Je fanouškem fotbalového Hannoveru 96 a hlavně Werderu Brémy. Sám mezi chuligány nikdy nepatřil, ale toto prostředí ho vždy zajímalo.

Zdroj informací a fotografie: nakladatelství Host

Rozhovor s autorem

Proč jste si pro svůj debut vybral právě toto prostředí?
Vždycky jsem byl fotbalový fanoušek, vyrostl jsem v tom, můj táta fandí Werderu Brémy. Z témat mě navíc zajímají hlavně okrajové oblasti, extrémní situace. A chuligánství je jednou z nejtemnějších stránek fotbalu — spolu s korupcí. Ve třetím semestru studia tvůrčího psaní v Hildesheimu jsem dostal šílený nápad, že napíšu román. Jeden spolužák mi poradil, ať si vyberu téma, které mě bude zajímat i za tři, čtyři, osm let. A tohle je ten případ. Navíc pokud vím, tak v Německu takový román zatím nevznikl. Vyšly jenom biografie bývalých chuligánů, většinou z Velké Británie.

O chuligánské scéně je poměrně těžké se něco dozvědět, když k ní člověk nepatří. Jak jste dělal rešerše? Nebo k ní sám patříte?
Ne, tam jsem nikdy nepatřil. Tímhle tématem se zabývám už léta a na někoho zvenku jsem o něm věděl opravdu hodně. Než jsem začal se psaním, věnoval jsem se navíc ještě asi půl roku rešerším — přečetl a zhlédl jsem všechno, co jsem sehnal. Procházel jsem i internetová fóra, i když se většinou jednalo o fóra ultras, k fórům chuligánů se skoro nedá dostat. Vedl jsem rozhovory s referenty pro fanoušky a s policisty, kteří se na scéně pohybují. Potom jsem uvažoval o tom, že bych zkusil kontaktovat i přímo nějakého chuligána. Ale usoudil jsem, že šance někoho najít je moc malá. Navíc jsem měl příběh už v hlavě a nechtěl jsem se nechat ovlivnit cizími zážitky.

Chvála se na Vaši knihu jen hrne, ale najde se i kritika, především od časopisu Die Zeit a deníku Süddeutsche Zeitung. Vytýkají Vám například to, že jazyk hlavního hrdiny se příliš liší od jazyka používaného v knize obecně. Co na to říkáte?
Článek v Die Zeit považuju za dobrý, je to legitimní a srozumitelná kritika, i když já to vidím jinak. Kdyby byla celá knížka psaná provokativním sociolektem, potom by podle mě nebyla vyvážená. Čtenář potřebuje i chvíle, kdy si vydechne. Navíc si myslím, že každý člověk má více vrstev, více rozměrů. Heiko, to nejsou jen „hovna“ a „sračky“. Takoví lidé neexistují. Člověk mluví pokaždé jinak, třeba když je v práci nebo když se baví s přítelkyní.

Proč jste se vlastně rozhodl pro vyprávění v ich formě?
Já píšu hlavně pro sebe, nicméně jako autor mám samozřejmě v hlavě i imaginárního čtenáře. Pomocí téhle perspektivy chci přinutit lidi, aby se do Heika vcítili. Kdo o tom světě něco tuší? Pro většinu lidí je podivný nebo děsivý. Takhle překonají bariéru a pocítí empatii, nebo dokonce sympatii. Je to mnohem bezprostřednější a přidává to na autenticitě. Téhle perspektivě jsem od začátku dával přednost, považuju ji za nejrozumnější řešení.

Pracujete v současnosti na další knize? Můžete nám o ní něco prozradit?
Právě teď ne, v poslední době jsem se k tomu vůbec nedostal. Ale na konci jara a v létě jsem strávil tři měsíce v umělecké rezidenci Künstlerdorf Schöppingen u Münsteru. Tam jsem se začal věnovat rešerším k novému románu. Měl jsem několik nápadů a nakonec jsem se rozhodl pro téma, které mě baví nejvíce. Jedním z aspektů příběhu bude určitě transhumanismus — tedy technologické vylepšování lidského těla.

Zdroj: TZ

Nakladatelství Host zaujímá v současnosti nepřehlédnutelné místo na českém knižním trhu. Vydává tradičně především kvalitní českou prózu a poezii, literární teorii i literaturu naučnou – publikace věnované zejména historii, sociologii, filmové vědě i dalším oborům. V posledních letech se výrazně rozšířila řada překladové beletrie, ale nově zde našla přístřeší například i prestižní edice Česká knižnice s výbory z děl českých klasiků.

Související knihy

Winkler, Philipp

Host, 2017