Deník jednoho falzifikátora

hřbitov
Přečtěte si knihu, která se právem stala knihou roku 2011 v České republice. Je to úžasný román, jenž si toto ocenění opravdu zaslouží a stojí za to si ho přečíst.

Pražský hřbitov je už šestým románem velice slavného a uznávaného spisovatele Umberta Eca. Kniha vyšla v nakladatelství Argo v loňském roce.

Autor se narodil v roce 1932 v Alessandrii. Studoval filozofii na univerzitě v Turíně, působil jako vysokoškolský učitel v Miláně a ve Florencii, pracoval v televizi a v nakladatelství Bompiani. V současné době působí na své alma mater vysoké škole v Bologni, je prezidentem Univerzity San Marino a často přednáší na prestižních univerzitách v Miláně, Paříži a New Yorku.

Jeho prvním románem bylo Jméno růže, které vyšlo v České republice roku 1985 v nakladatelství Odeon. Kromě románů píše autor také odborné práce a to z různých oborů. Jsou jimi například literatura, estetika či lingvistika.

Hlavním hrdinou jeho nejnovějšího románu je Simone Simonini, jenž byl velice šikovným falzifikátorem v 19. století a jemuž dědeček už odmalička vštěpoval nenávist k Židům. Ta ho pak provázela celý život a formovala jeho chování v osobní i pracovní oblasti. Osobnost hlavního hrdiny je velice zajímavá a propracovaná. Je vidět, že autor si na Simoninim dal záležet a dovedl ho téměř k dokonalosti.

Román je kombinací detektivního příběhu a literatury faktu. Postavy, které se v příběhu objevují, většinou opravdu existovaly. A co víc, konaly ty odvážné a někdy i ošklivé skutky, o kterých se v tomto vyprávění mluví. Jedinou postavou, která opravdu neexistovala, byl paradoxně samotný Simonini. Ten je složen jako mozaiková skládačka. Činy, které zde vykonává, se ale opravdu staly. Jen je autor sebral mnoha různým lidem a udělal ze svého hrdiny supermuže. Tím ale vznikl úžasný příběh, kterým nás Simonini provází.

Kniha je vyprávěna pomocí deníkových záznamů, díky kterým si Simonini snaží vzpomenout na svou spletitou minulost. Čtenáři tak někdy může dělat problém orientovat se v čase a prostoru. K lepšímu čtení je v závěru knihy umístěn graf, jenž pomůže čtenáři zjistit, kdy se která událost stala.

Tímto dílem vzdal Umberto Eco hold dvěma autorům, kteří patří mezi jeho oblíbence. Byli to Eugén Suet a Alexandr Dumas, jenž byli opravdu dobrými spisovateli a dodnes se jejich díla čtou a obdivují. V tomto vyprávění můžeme Dumase pozorovat v jeho začátcích a uvidíme, jak ovlivní život našeho hlavního hrdiny.

Autor ve svém románu disponuje s obrovským prostorem, a tak se díky němu čtenář podívá do různých zákoutí naší země, když podniká dobrodružné výpravy spolu s hlavním hrdinou. Velký počet postav, které pochází z různých sociálních vrstev, přidává příběhu na autentičnosti a dokresluje tak celou atmosféru. Je ale někdy obtížné si zapamatovat to množství jmen a jejich charakteristik. Často je lepší soustředit se pouze na hlavní postavu a její činnost, než pozorovat veškerý mumraj.

Kniha mě fascinovala a opravdu ji doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí vychutnat kvalitní literaturu. Autor je výborným vypravěčem, který své posluchače okamžitě zaujme a jeho vyprávění vás vtáhne do děje. Čte se sice pomaleji, protože velké množství postav, fakta a používání francouzských slovíček čtenáře může zdržovat, ale i díky těmto detailům si můžete knihu plně vychutnat. Užijte si neopakovatelný zážitek, kterým toto dílo zajisté je.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePražský hřbitov

Eco, Umberto

Argo, 2011

Deník jednoho falzifikátora - DISKUZE

Počet reakcí: 4
  1. Leona Králíková Leona Tomášková napsal:

    To už si bohužel nepamatuji, v paměti mi spíš zůstaly jeho rady ohledně výběru tématu, pracovního plánu a citací, v tom je ta příručka vážně dobrá, během studia navíc zjišťuji, že z ní čerpají mnozí naši vyučující :-D.

  2. Lucie Sigmundová Lucie napsal:

    Není to ta kniha, kde Umberto Eco doporučuje přípravu na bakalářskou práci… kolik? Tři roky? Čtyři?

  3. Tereza Zítková Tereza Zítková napsal:

    Opravdu? Tak toho teď asi využiji já při psaní bakalářky. Díky za tip!

  4. Leona Králíková Leona napsal:

    Umberta Eca mám moc ráda, takže se na tuto knihu po zkouškovém určitě vrhnu :). Obzvláště je mi blízká jeho příručka „Jak napsat diplomovu práci“. Je to sice již starší titul (napsán roku 1977), ale je v něm spousta hodnotných informací – nejednou jsem rady z této knihy využila při psaní seminárních prací :).

Napsat komentář