Jako první vystoupil předseda SČKN Vladimír Pistorius. Prohlásil, že na základě dopadu zvýšení DPH o 4 % před třemi roky lze očekávat, že po plánovaném zvýšení DPH na knihy na 17,5 % vyjde o třetinu méně titulů a že zanikne 2 000 pracovních míst. Nejvíce postiženy budou učebnice a odborné knihy. Nakladatel Martin Vopěnka a knihkupec Jiří Seidl vyjádřili své zklamání, že jsou nuceni demonstrovat proti pravicové vládě a označili shromáždění nikoli za protest proti reformám, ale proti hlouposti.  Podporu snaze SČKN vyjádřila spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, na tribuně se objevil i monsignor Václav Malý. Za noviny vystoupil šéfredaktor LN Dalibor Balšínek a šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský, za tiskárny prezident Svazu polygrafických podnikatelů Jan Sochůrek a František Štěch z Protisku. Na demonstraci zazněla rovněž úvaha ekonoma Pavla Kohouta, podle níž „stejná sazba DPH pro  všechny položky včetně knih nemá v ekonomii ani teoretickou ani empirickou podporu“ (viz přiložený text jeho projevu). Horší podmínky pro studenty, které plánované zvýšení DPH na knihy vyvolá, avizoval děkan FF UK Michal Stehlík. Celkovou kritiku přístupu politické reprezentace  k potřebám občanů přednesl Tomio Okamura. Na závěr promluvil Marek Pečenka z nakladatelství Dokořán, který požádal čtenáře a sympatizanty o aktivní přístup.

Nový zákon o DPH byl sněmovnou schválen v prvním čtení. Musí však projít ještě čtením druhým a třetím. Bohužel, většina poslanců si neuvědomuje skutečné důsledky zvýšené DPH na knihy, nebo si je uvědomuje a nechce si komplikovat život porušením stranické disciplíny.

Žádáme proto všechny, kterým není osud českých knih lhostejný, aby apelovali na své poslance a nenechali je být lhostejnými vůči zdaňování informací. Navštivte je během jejich úředních hodin nebo je alespoň kontaktujte písemně a požadujte na nich odpovědný přístup.

Adresy kanceláří jednotlivých poslanců, telefonická a e-mailová spojení jsou k dispozici na internetových stránkách našeho Svazu – www.sckn.cz.

Jménem představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Vladimír Pistorius, předseda SČKN

Rovná DPH nemá teoretickou podporu v ekonomii

Jako kterákoli oblast lidské činnosti, také daně mají dnes ucelenou teorii. Zabývá se jimi početná akademická obec, publikují se vědecké články zabývající se teorií i empirickým výzkumem. Za některé z těchto výzkumů byly dokonce uděleny Nobelovy ceny.

Různí ekonomové docházejí na základě těchto výzkumů k různým doporučením. Na mnoha bodech se většina z nich shodne docela dobře. Například by se těžko hledal někdo, kdo by tvrdil, že daně mají být složité. Ale existují i zajímavější výsledky. Lze například odvodit na základě elegantního matematického modelu, že bohatí mají mít nižší mezní daně z příjmu a že daň z přidané hodnoty by měla být nižší u luxusních předmětů než u základních potravin.

Podobné teoretické výsledky jsou těžko realizovatelné z politických důvodů, ale to je vedlejší věc. Co chci zdůraznit: že daňová teorie je nesmírně bohatá a překvapivě pestrá ve svém záběru. Některé poznatky jsou velmi praktické, jiné jsou – inu, teoretické. Lze teoreticky zdůvodnit rovnou daň z příjmů. Lze zdůvodnit i progresivní daň, pokud v modelu použijeme jinou sadu vstupních parametrů.

Při veškerém bohatství finančních modelů a rozmanitosti teoretických názorů však nikde v teorii nenajdete oporu pro tvrzení, že paušální sazba daně z přidané hodnoty pro všechny položky je optimální. Tvrzení typu „každý ekonom vám potvrdí, že jedna sazba je nejlepší“ je nepravdivé. Ano, jednotná sazba vypadá jednoduše z hlediska kalkulace a z pohledu ministerstva financí, ale jde jen o jednoduchost z hlediska účetnictví. Hlubší zdůvodnění chybí.

Dalším údajným argumentem je tvrzení „když bude zvýhodněn jeden typ zboží, budou chtít výhodu všichni“. To je argument slabošský a všeobecně nepřesvědčivý. Silný politik, jakým byla například Margaret Thatcherová, dokáže prosadit svůj názor. A ani „železná lady“ nezměnila nulovou britskou sazbu u knih a tiskovin, i když jí to doporučoval ministr financí Nigel Lawson! Thatcherová byla dost silná, aby dokázala svůj postoj obhájit, i když – jen tak zcela mimochodem – nevystudovala ekonomii, nýbrž chemii.

Rozdíl mezi Británií a Českem, rozdíl mezi podporou vzdělanosti a ignorantstvím, rozdíl mezi silným a slabým politikem. Každý nechť si vytvoří svůj názor.

Končím konstatováním: stejná sazba DPH pro všechny položky včetně knih nemá ani teoretickou ani empirickou podporu.

Pavel Kohout