O individualitě na středověkém Západě

242_big
Poslední velká práce slavného ruského historika Arona J. Gureviče rozporuje představy, podle nichž se individualita zrodila až s nástupem italské renesance a humanistického myšlení.

Kniha Jedinec a společnost středověkého Západu od Arona Jakovleviče Gureviče je nejnovějším příspěvkem nakladatelství Argo do edice Každodenní život. Aron J. Gurevič patřil k předním znalcům středověké Evropy. Většinu svého vědeckého života strávil na moskevské Akademii věd SSSR, od roku 1993 byl pak vedoucím Ústavu světových dějin na Moskevské státní univerzitě. Jeho práce byla ovlivněna Jacquesem Le Goffem a Georgesem Dubym, sám se považoval za člena školy Annales. Jeho dílo nebylo v Sovětském svazu přijímáno právě přátelsky. Jako jeden z mála východoevropských medievistů interpretoval severské ságy jako prameny středověké kultury a myšlení. Mezi jeho práce patří Kategorie středověké kultury, na lidovou zbožnost a kulturu zaměřené Problémy středověké národní kultury a středověká exempla analyzující Kultura a společnost středověké kultury očima současníků. Exempla 13. století. Jeho memoáry Historikova historie zachycují život humanitního vědce v sovětském Rusku.

Autor se v publikaci zabývá otázkou, jestli se člověk jako individuum zrodil až s nástupem italské renesance a humanistického myšlení (což je dosud uváděná představa), nebo zdali je nutné hledat zrod individuality mnohem dříve. Jednoduše se ptá, jestli si byli středověcí lidé vědomi vlastní individuality. Obecně přijímaná teze je například ta, podle které si středověcí malíři nepodepisovali svá díla, právě protože individualismus středověk, kladoucí důraz spíše na korporativní způsob života, neprosazoval.

Gurevič ve snaze doložit fakt, že středověká společnost kladla důraz i na individuální odlišnosti jedinců, analyzoval mimo jiné texty sv. Augustina, Guiberta z Nogentu, Petra Abélarda, Othloha ze sv. Emmerama, Bertholda z Řezna, Danta a Petrarky, na základě kterých popřel, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě (kapitola „Umělec a jeho sebeuvědomění“). Jako případy záměrné sebeprezentace vidí například islandské ságy, které rozebírá v kapitole „Island: archaický individualismus“. Autor ve své knize kromě děl slavných teologů, filosofů či spisovatelů analyzuje i méně známé historické postavy.

Kniha Arona J. Gureviče, zapadající do konceptu školy Annales, bude pro běžného čtenáře pravděpodobně hůře uchopitelná z důvodu relativní náročnosti na požadované vědomosti. Na druhou stranu ti, kteří disponují znalostmi z historie a filosofie, budou příjemně překvapeni čtivou, fakty a zajímavými tezemi naplněnou knihou od odborníka na dané téma. Titul Jedinec a společnost středověkého Západu by neměl chybět v knihovničce žádného nadšence do poznávání středověku.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJedinec a společnost středověkého Západu

Gurevič, Aron Jakovlevič

Argo, 2016

Napsat komentář