Holocaust a jiné genocidy

uvod
Genocida. To slovo nám zní jako pojem určený pro věci dávno minulé, věci uzavřené a přiznané. Nejsme schopni uvěřit, jak aktuální a velice bolestné to téma je a jak bouřlivé diskuse se okolo něj mohou vést při křtu jedné knihy.

Holocaust a jiné genocidy

Měl jsem to štěstí, že gymnázium, které jsem navštěvoval, nás přímo zahlcovalo informacemi o historii Holocaustu. Měl jsem mnoho příležitostí setkat se s přímými pamětníky koncentračních táborů, zhlédnout mnoho historických filmů a dlouho o průběhu a důsledcích holocaustu diskutovat se svými spolužáky i profesory. O to zajímavější je, že za celé osmileté studium jsme se nikdy významněji nevěnovali genocidám jiným. O vyvražďování Arménů či o tzv. rwandské genocidě jsem slyšel poprvé teprve nedávno.

Právě omezenost znalostí tu jednu jedinou genocidu, která se našeho národa přímo týkala, v lidech zafixovává představu o genocidě jako o dávno uzavřené kapitole lidských dějin. Německý národ se nesnažil nic schovávat, postavil se své historii čelem a způsobu, jakým se s genocidou vyrovnal, snad nelze skoro nic vytknout. Izraelsko-německé vztahy nejsou v moderní době nijak problematické a společné akce mají formu memoranda hrůzných událostí druhé světové války spíše než bouřlivých diskusí. Zdaleka ne všechny genocidy jsou ale dořešeny a časově vzdáleny.

Právě ony dvě výše zmíněné genocidy vás mohou jednoduše překvapit. Genocida Arménů je sice ještě starší než holocaust, ale rozhodně by ji nešlo nazvat uzavřenou kapitolou lidských dějin. I přes všechny historické důkazy a očitá svědectví Turecko (tedy vedoucí stát bývalé Osmanské říše, která genocidu páchala) a mnoho dalších států ji dosud neuznalo. Turecko dokonce popírá, že by se kdy jaká genocida stala, a daleko raději volí přívětivější slova – např. „plánovaná relokace arménské části obyvatelstva“. Rwandská genocida naopak překvapí svou aktuálností. Odehrála se totiž v roce 1994 a ani u ní tak nemůžeme říci, že by už byla zapomenuta a všichni z jejích účastníků byli srovnáni s minulostí.

Pan Petr Pánek z PANTu

Pan Petr Pánek z PANTu

Nová kniha v Edici Moderní dějiny Holocaust a jiné genocidy jednotlivé události porovnává, hledá společné body a definuje genocidu jako pojem. Najdeme v ní zmínku o každé význačné genocidě 20. století – kromě již zmíněných tří genocid, také Ukrajinský Holodomor, genocidu kambodžskou či krizi v Jugoslávii v 80. a 90. letech. Kniha byla představena v pražské Knihovně Václava Havla ve středu 13. ledna 2016.

Akci zahájil pan Petr Pánek z občanského sdružení PANT úvodní promluvou, během níž stručně představil edici Moderní dějiny vycházející už přes rok. Její vznik zprostředkoval pan Martin Šmok, který si také velice rychle vzal slovo. Pan Šmok je českým zástupcem organizace USC Shoah Foundation, která nahrává a do své databáze ukládá rozhovory s pamětníky nejen genocid, ale i dalších důležitých událostí 20. století. V nepřeberném množství materiálu najdete opravdu vše. Jen českých pamětníků je v archivu několik stovek, a pokud byste chtěli znát celkový počet hodin všech záznamů, nedopočítáte se ani cifer toho čísla.

Pan Šmok a film o genocidě ve Rwandě

Pan Šmok a film o genocidě ve Rwandě

Pan Šmok už nemluvil toliko o knížce samotné, jako spíše o genocidách obecně. Ve stručnosti zdůraznil několik vývojových fází, které jsou kupodivu společné pro všechny genocidy  nezávisle na tom, jak daleko časově i místně od sebe se odehrávají. Bohužel nebyl čas na podrobnější analýzu, a zvědaví posluchači tak zůstali odkázáni na jiný zdroj – samotnou křtěnou knihu.

Donor

Pan Gevorg Avetisyan

Po promítnutí několika ukázek rozhovorů z databází USC Shoah Foundation (které jsou také přiložené ke knize na DVD) nastal čas knihu pokřtít. Jako její patron a donor byl představen pan Gevorg Avetisyan, český podnikatel, vlastník známé Marlenky, který však pochází z Arménie. Pozvání přijali také další hosté, jeho excelence Tigran Seiranian, velvyslanec Arménie v České republice (rozhovor s ním o arménské genocidě naleznete v blízké době na našich stránkách), a Otec Barsegh Pilavchyan, archimandrit Arménské apoštolské církve pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Prozatím klidný průběh celé akce velice rychle nabral nový směr ve chvíli, kdy se při diskusi ujal slova zástupce turecké ambasády, který se jal prezentovat názor svůj – potažmo svého státu – na arménskou genocidu. Sice začal tím, že přišel, „aby přinesl dobré poselství“, ale nakonec se stejně ukázalo, že arménskou genocidu přiznat nehodlá. Sice prohlásil, že Turecko je ochotné si se zástupci Arménské republiky sednout k jednomu stolu a s nimi diskutovat, ale přesto nebyl ochoten přiznat, že zločiny, které za první světové války Osmanská říše páchala, byly genocidou. Poněkud bouřlivá diskuse nakonec byla v míru ukončena slovy Otce Barsegha Pilavchyana, jenž se slzami v očích vzpomenul, na svého dědečka, který při arménské genocidě ztratil celou svou rodinu.

Otec Barsegh Pilavchyan žehná knize

Otec Barsegh Pilavchyan žehná knize

Nezapomínejte, že holocaust není jedinou genocidou v dějinách lidstva. Genocida není událostí minulosti, může se kdykoli opakovat. Uvědomme si, že je aktuálním rizikem i v dnešním světě, nenechme se strhnout fanatickými řečníky a nikdy neodsuzujme lidi jen podle toho, čemu věří či k jaké národností přísluší. Všichni jsme obyčejní lidé, kteří chtějí žít své životy v míru – ať už křesťané, židé či muslimové. Nevinné řeči a fyzicky neškodné projevy nenávisti se mohou velice rychle přetavit v otevřenou genocidu a nemilosrdné vraždění.

Zleva: jeho excelence Tigran Seiranian, otec Barsegh Pilavchyan, Petr Pánek a Gevorg Avetisyan

Zleva: jeho excelence Tigran Seiranian, otec Barsegh Pilavchyan, Petr Pánek a Gevorg Avetisyan

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeHolokaust a jiné genocidy

kol.

Edice Moderní dějiny, 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>