Václav Klaus již potřetí sepsal a pokřtil své zážitky z cest

klaus-nahled
Hosta, se kterým jsme se na konci října měli možnost v Paláci Luxor sejít, není ani třeba představovat. Tentokrát se Václav Klaus nedostavil jako politik či přednášející profesor, ale jako autor knihy Zápisky z cest, jejíž třetí pokračování vychází v nakladatelství Grada.

vaclav-klaus

Milan Brunát s Václavem Klausem

Bývalému prezidentovi dělali při křtu a prezentaci knihy právě zástupci nakladatelství Grada, jmenovitě Milan Brunát, ředitel nakladatelství. Romana Homonická, odpovědná redaktorka, která se starala nejen o proces vydání této knihy, ale i o předešlé dvě knihy, které již vyšly. Prvních dvou dílů se prodalo na sedmnáct tisíc , což je na české poměry úctyhodné číslo. Nová kniha Zápisky a postřehy z cest čerpá z putování, která proběhla během post-prezidentského období, v němž se bývalý prezident zatím stačil vydat do dvaceti zemí. Je tedy skutečně o čem vyprávět.

Víme tedy, kdy zápisky vznikly. Jak a proč ale vlastně vznikly? Hlavním faktorem, který bývalého českého prezidenta vedl k sepsání svých cestovatelských memoárů, byl vztek, že média o těchto cestách nic nepíší. Jak se tak vztekal, manželka mu navrhla, aby to sepsal sám. Tak vlastně vznikly zápisky, které nalezneme jak v elektronické podobě na jeho blogu, tak v knižní podobě právě díky nakladatelství Grada.

Třetí díl dospěl ke konci prezidentského období  a na rozdíl od svých předchůdkyň obsahuje i cesty z období post-prezidentského. Jak sám autor uvedl, byl by rád, kdyby nebylo čtenáři zřejmé, ze kterého období jaký příspěvek pochází. Čtenář by měl nabýt dojmu, že autorovy názory a postoje jsou stále stejné.

Kvalita publikace přesáhla veškerá očekávání nakladatelského týmu. To se týká především kvality fotografií. Leckteré snímky totiž pocházejí z nechytrého telefonu pana profesora a grafiky tedy čekal nelehký úkol, když přenášeli snímky z elektronického zařízení na stránky knihy. Nalezneme zde například snímek pořízený skrze dvojité sklo, který vyobrazuje hejno jelenů u českého velvyslanectví ve Washingtonu.

Překvapí vlastně Václava Klause ještě něco na jeho cestách?

Myslel jsem si, že tou knihou definitivně skončím. Před pár týdny jsem byl na konferenci na Rhodosu a v letadle jsem sepsal další zápisky, takže pokud by byl zájem, tak tisíc věcí ještě mám. Nedávno jsem také absolvoval cestu do Soči. Než jsem tam odjel, zabalil jsem si lehké sáčko a pozvánku si nepřečetl. Přiletím do Soči, nasednu do auta a jedeme. Když jsme jeli už hodinu a cesta stoupala do vršku, začalo se mi to zdát podezřelé. Přijeli jsme do hotelu, který se jmenoval „Poljana 1389“. Já jsem nevěděl, proč se tak jmenuje, ale zjistil jsem to velice rychle. 1389 byly totiž nadmořské metry. Myslel jsem si tedy, že jedu k moři, a náhle jsem se ocitl vedle lanovky a biatlonového stadionu. Překvapení takového typu tedy zažívám velice často.

Do některých zemí zavítal autor i několikrát. Jedním z dotazů, které ze strany publika padly, byl tedy logicky i ten, zda jsou v některých zemích patrné rozdíly či posuny, ke kterým došlo mezi návštěvami právě těchto zemí. Západ stagnuje a zůstává prý stále stejný, zatímco Východ a zároveň i Jih uhání mílovými kroky kupředu. Rozdíl ve světě je v tomto smyslu nebetyčný. Když člověk přijede po deseti letech do Hong Kongu, IMG_5322zjistí, že před dvaceti lety se Hong Kong fotil jako město mrakodrapů a nyní je profil města absolutně odlišný. Ty staré mrakodrapy už nejsou ani vidět. Něco takového v Evropě nezažijeme, neboť ohledně jednoho vysokého domu se vedou desetileté debaty. Východ se nejen v tomhle ohledu posunuje kupředu zběsilým tempem.

Jako závěrečné poučení, promluvil Václav Klaus ke čtenářům:

Važme si naší země, toho jaká je a snažme se, abychom si ji udrželi. Respektujme však, že svět je svůj a že se pohybuje někam jinam, než kam jsme tušili. Nedívejme se na nikoho sousedního ani vzdálenějšího s nepokorou. Hlavní hodnocení není absolutní, ale relativní. Porovnávání našich očekávání s tím, jaké to tam skutečně je. V mém případě realita téměř vždy přesahuje mé očekávání.

Během křtu knihy bylo autorovi popřáno, aby nadále cestoval a sbíral zážitky a my se tak dočkali možná ještě dalšího pokračování zmíněné vaclav-klausknihy. Václav Klaus se poté velice ochotně věnoval všem příchozím čtenářům a příznivcům při autogramiádě a bez otálení podepsal vše, co mu přistálo pod rukou.


gradaNakladatelství Grada si za dobu své existence vybudovalo pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury. K dnešnímu dni vydalo téměř osm tisíc novinek v celkovém nákladu více než 16 milionů knih. V produkci jsou tituly s právní tematikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZápisky a postřehy z cest

Klaus, Václav

Grada, 2015

Napsat komentář