Tajemství Vatikánu je ohroženo v románu Raymonda Khouryho

928472_cross
Čtenářsky populární téma o odhalení pravdy staré dva tisíce let. Pravdy, která může otřást základy křesťanství…

Knih, jejichž příběhy vypráví o pátrání týkající se odhalení údajného tajemství křesťanské víry, bylo napsáno víc než dost. Fenoménem se stala nepochybně Šifra mistra Leonarda, kterou napsal Dan Brown. Ale všechny jsou si svým způsobem vlastně velmi podobné. Jde jen o to, zda se některá z nich dokáže Brownově dílu vyrovnat, či ho dokonce překonat…

Raymond Khoury přišel v roce 2005 s románem Poslední templář, který se dočkal i filmového zpracování. Nutno ale podotknout, že to se dle ohlasů, jež se dají dohledat na internetu, moc nepovedlo. Zato kniha, kterou u nás vydalo nakladatelství Domino, se v žebříčku prodejnosti vyrovnává se zmiňovanou „Šifrou“. Poslední templář byl přeložen do více než třiceti jazyků. Raymondu Khourymu se povedlo neuskutečnitelné. Dokázal se vyrovnat Danu Brownovi. A přitom vlastně ani původně o svém spisovatelském talentu nevěděl. Narodil se v Libanonu, vystudoval architekturu a před válkou v Bejrútu utekl do Londýna, kde se věnoval ekonomii. Tato oblast ovšem také nebyla tím pravým, co by jej uspokojovalo. Po rozhodnutí vrátit se k tvůrčí činnosti napsal Posledního templáře a to mu přineslo úspěch i uspokojení. Ale zase tak jednoduché to také nebylo. Údajně mu byly nabízeny od nakladatelů šesticiferné honoráře za to, že z příběhu vypustí náboženský motiv. Neudělal to. A je to vážně dobře, protože pak by tato kniha nebyla tím, čím je…

Samozřejmě se ale neliší tím, co lidi přitahuje ke čtení – záhada týkající se Ježíše Krista. Vzhledem k tomu, že stále existuje nespočet domněnek okolo Ježíše, je toto téma čtenářsky velmi vděčné, a pokud je i dobře zpracované do příběhu, pak je úspěch téměř zaručen.

Nic objevného vás v Posledním templáři nečeká. Hlavními hrdiny jsou, dle očekávání, muž a žena, které bude záhy spojovat i vzájemná přitažlivost. Jak jinak. Zřejmě by bez těchto postav, které jsou pronásledovány zabijáky a vzájemně si doplňují své znalosti, nešlo napsat pořádný příběh. Možná se mýlím… Ale stačí připomenout i filmové snímky, jako jsou Lovci pokladů s charismatickým Nicolasem Cagem nebo snad nejznámějšího archeologa všech dob, Indiana Jonese…

Archeoložka Tess Chaykinová se shodou okolností ocitne v Metropolitním muzeu v New Yorku na výstavě vzácných předmětů, které pro tyto účely zapůjčil Vatikán. Jenže se tu znenadání objevuje čtveřice mužů na koních, kteří si z muzea odnesou malou dřevěnou skříňku. Svou návštěvu podtrhnou i zabíjením návštěvníků, včetně setnutí hlavy strážci zákona. Tess má obrovské štěstí, když právě jí jeden z jezdců neublíží, i když se ocitne v jeho bezprostřední blízkosti. Jediné, co si Tess zapamatuje, je latinsky řečená věta, kterou jezdec pronese při pohledu na onu věc, pro kterou se vydal se svými kumpány tímto vskutku netradičním způsobem. Navíc v převleku rytířů templářského řádu.

Tím se rozjíždí pátrání, ve kterém se po boku Tess ocitá agent FBI Sean Reily. Oba jsou hnáni touhou po poznání hlavně toho, jaké tajemství skrývá ona tajemná skříňka. Jejich cesta nebude jednoduchá. Překážek, hlavně ze strany církve, bude víc, což se ale dá v takto laděném příběhu více či méně očekávat.

Co se mi líbí na podobně koncipovaných knihách, je prolínání dvou časových rovin. V tomto případě se ze současnosti vrací čtenář do doby dávného středověku, kdy hrstka templářů prchá z obléhaného hradu se záhadnou truhličkou, aby ochránila tajemství svého řádu. I když těchto vstupů je v knize jen pár, jsou úžasným oživením příběhu, který nejenže seznamuje čtenáře se záhadou a jejím postupným odhalováním, ale zároveň přibližuje i život templářů a dějiny, do kterých se nesmazatelně zapsaly. Musím dokonce říci, že se tyto vstupy autorovy povedly daleko více, než některé části knihy, které působí občas trochu rozvláčným dojmem. Naštěstí jich v knize není mnoho, ale domnívám se, že určité momenty mohly být vynechány. Kniha by získala ještě více na své akčnosti a rychlém spádu.
Stejně tak i první polovina příběhu, což je asi dvě stě stran knihy, na mě nepůsobila nijak záživně, zajímavě. Autor se snažil čtenáře seznámit s tématikou, o kterou v knize běží, až příliš do hloubky. Možná by neškodilo trochu ubrat a spíš se zaměřit na děj. Chvílemi mi totiž připadalo, že si čtu nějakou encyklopedii a ztrácela jsem se v žánru knihy. Pak mi nezbylo nic jiného, než se vrátit o několik stran zpět a připomenout si děj.

Ten se Raymondu Khourymu povedl právě ve druhé části knihy tohoto čtyř set stránkového díla. Akce nabírá na obrátkách, čtenáře čekají neustálé honičky, usilovné pátrání a skládání hádanky, jejíž výsledek by mohl otřást základy křesťanské víry…

Jedná se o poutavý příběh, ve kterém se čtenář dočká překvapivých zvratů i odhalení, a to skutečně až do poslední stránky! Domnívám se, že velkým plusem je zmiňovaná dvojitá časová linie, díky níž čtenář kromě nahlédnutí do minulosti dostává možnost pochopit i souvislosti spojené s přítomností. Zároveň čte také vlastně druhý příběh, který je zanesený do prvního. Skvělá kombinace, která se Khourymu výtečně povedla!

Nedalo mi to a shlédla jsem i film z roku 2009 s Mirou Sorvinou, představitelkou archeoložky Tess. A musím bohužel souhlasit s většinovými názory na tento snímek. Skutečně je svým zpracováním a kvalitou hodně daleko od knižní formy. Je velmi dobře, že Raymond Khoury nepojal Tess jako „Indiana Jonese na vysokých podpatcích“, jak skvěle vystihl jeden z diskutujících k porovnání filmového a knižního zpracování. A musím než souhlasit. Kniha je skutečně daleko povedenější, takže i přes menší zádrhele ji mohu vřele doporučit.

A již nyní se těším na další příběh Tess a Seana, který opět pochází z pera Raymonda Khouryho a v nakladatelství Domino vyšel pod názvem Spása templářů.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePoslední templář

Khoury, Raymond

Domino, 2011

Napsat komentář