Bible pod drobnohledem analytické psychologie

odpoved_na_joba
Své poslední dílo napsal Carl Gustav Jung, světoznámý analytický psycholog, devět let před svou smrtí. Jeho Odpověď na Jóba obsahuje náhled na křesťanství a judaismus skrze Jungovu analytickou psychologii.


Autorem titulu Odpověď na Jóba, který vydalo roku 2015 nakladatelství Vyšehrad, je světově známý zakladatel analytické psychologie, švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Gustav Jung. Carl Gustav Jung se věnoval pochopení lidské psychiky na pozadí říše snů, mytologie, náboženství, filosofie a umění. Narodil se jako syn protestantského faráře a kvůli velkému množství duchovních představitelů v rodině se očekávalo, že se vydá v otcových šlépějích. Jung se však rozhodl rodinnou tradici porušit a zapsal se ke studiu lékařství. Později se specializoval na psychiatrii.

K sepsání Odpovědi na Jóba Junga inspirovalo vyhlášení dogmatu o nanebevzetí Panny Marie papežem Piem XII. dne 1. listopadu 1950. Většina protestantských církví toto dogma odmítá, neboť o tělesném nanebevzetí Panny Marie se Bible nezmiňuje. Základem Jungova spisu je biblický příběh o spravedlivém a bohabojném člověku Jóbovi, který je testován ve své víře a věrnosti Jahvem (tedy Bohem), jenž podlehl Satanovu pokušení (Satan u Jahva zpochybnil Jóbovu víru) a nechává seslat na Jóba různé pohromy, až nebohý Jób skončí chudý, opuštěný a nemocný.

Na příběhu o nespravedlivě trpícím člověku Jung demonstruje, že Jahve se v Bibli neukazuje vždy jako ten milující a dobrotivý vševědoucí. Naopak, ve vztahu k Jóbovi se chová ješitně, vyžaduje absolutní věrnost a chválu na svou osobu, nedodržuje zákony, které sám určil, a nezná nic podobného sebekritice. Vystupuje jako absolutní protimluv, je dobrem i zlem současně.

Když Jób vyčte Jahvovi, že ho zbytečně týrá, je smeten sedmdesáti jedním veršem o tom, jak je jeho Bůh všemohoucí. Díky tomu Jób odkrývá Jahvovu nevědomost a rozporuplnou povahu, čímž se dle Junga dostává na morálně vyšší úroveň, je tedy nad Bohem, svým stvořitelem. Na rozdíl od Jahva má Jób dar sebereflexe. To si uvědomí i Jahve a chce svou nevědomost a vinu odčinit tím, že se stane člověkem. Skrze Krista a jeho smrt odstraní svou vinu na člověku. Proto považuje Jung starozákonní knihu Jób za „mezník na dlouhé cestě vývoje božského dramatu.“

Jungova studie je plná odborných pojmů z analytické psychologie, jich neznalý čtenář by se tedy měl s těmito výrazy dopředu obeznámit. Jung například často používá pojem kolektivní nevědomí, což je strukturální vrstva lidské psýché, obsahující kolektivní duševní obsahy, které patří celému lidskému společenství (jsou to tzv. archetypy). Po seznámení se s Jungovými pojmy čeká čtenáře zajímavá cesta autorovými myšlenkami, která jej donutí zamyslet se nad křesťanstvím tak, jak to pravděpodobně dosud neudělal. Mimoto je studie velmi čtivá a poutavá, má tedy potenciál přilákat čtenáře, jež se chtějí něco o tématu dovědět, ale nemají zájem číst jinak často nepoutavá pojednání.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeOdpověď na Jóba

Jung, Carl Gustav

Vyšehrad, 2015

Napsat komentář