Baví vás všelijaké slovní hříčky a jazykové záludnosti? Nebo si rádi přečtete, kde se v češtině vzalo to či ono slovo nebo jak vzniklo vybrané úsloví? V tom případě jistě oceníte knihu Jazykové jednohubky, která vás obohatí o spoustu zajímavostí týkajících se jazyka, a to nejen toho českého. Autorem knihy je Jan Táborský a o zábavné ilustrace se postaral výtvarník David Fišer. Dílo vydalo nakladatelství Zoner Press. Nahlédněte do ukázky!

Jazykové jednohubky

Autor: Jan Táborský

Nakladatelství: Zoner Press
Vazba: pevná bez přebalu
Počet stran: 184
Přečtěte si více o knize Jazykové jednohubky.

Kniha jazykových zajímavostí, kterou si oblíbí každý milovník českého jazyka. Jazykové jednohubky představují soubor tří set sloupků pojednávajících vtipně, ale zároveň odborně přesně o tom nejzajímavějším z naší slovní zásoby. Se slovy jako „línohnát“, „břichopas“ nebo „darmotlach“ se vydáte do dob dávno minulých, s „pistolí“ procestujete půlku Evropy a „koza“ vás zaveze až do starověkého Řecka. Dozvíte se, proč říkáme „nechat někoho napospas“, že zavináči se v jiných jazycích říká třeba „mlok“, „štrúdl“ nebo „prasečí ocásek“ nebo jak netradičně se dají použít některé slovníky.

Koruna, nebo euro? Úvahy o tom, která měna je a má být „naše“ už jsme tady měli – ve vztahu ke koruně ale tak trochu naruby. Korunou platíme od roku 1892, kdy nahradila zlaté. Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo po Evropě korun vícero: československá, rakouská, maďarská a jugoslávská. Zdá se, že je nikdo neměl rád, například redakce časopisu Naše řeč v roce 1921 psala, že „korunám, těm živořícím ošuntělým, bezcenným cárům, každý přeje, aby co nejdříve zapadly do propadliště věčnosti“ (citováno volně, ale obsahově přesně).

Jan Táborský vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde později působil jako asistent. O češtině se poučil také během svých úvazků v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a na několika redakčních místech. V současnosti se věnuje zejména své jazykové agentuře Syntagma, specializované na úpravy a psaní českých textů. Přednáší v kurzech češtiny pro Čechy a je autorem facebookových stránek Jazykové zajímavosti.

Vydavatelství Zoner Press se zaměřuje na překladové a původní české publikace. V roce 2008 obohatila svou nabídku o fantasy žánr a populární publikace s japonskou mangou a komiksy, které vychází pod logem Zoner Manga. Pro vydavatelství jsou velmi inspirativní webové diskuse, názory, tipy a přání čtenářů, které probíhají na Facebooku Manga Zoner, kde jsou stále nové aktuální informace.

——————————————

Přečetli jste v životě už nějaký apokryf? Nejznámější jsou pravděpodobně ty od Karla Čapka. Kniha Literární apokryfy je zkoumá v celé jejich kráse. Autor Petr Hrtánek hledá a zkoumá apokryfy v novější české próze. Dílo vydalo nakladatelství Host. Přečtěte si ukázku!

Literární apokryfy

Autor: Petr Hrtánek

Nakladatelství: Host
Vazba: vázaná
Počet stran: 220
Přečtěte si více o knize Literární apokryfy.

V současné tuzemské beletrii se objevuje hned několik próz, které bývají charakterizovány — ať už svými autory nebo literární kritikou — jako apokryfy či apokryfní. Tyto prózy se totiž zakládají na subverzním a kontroverzním přepracování a doplňování známých příběhů, čímž se řadí k tradici, za jejíž počátky v českém kontextu bývají považovány především kratší texty Karla Čapka vydané souhrnně v Knize apokryfu v roce 1945. Monografie Literární apokryfy v novější české próze se však nezabývá literárními apokryfy v historické perspektivě, nýbrž je nahlíží a ohledává jako specifický žánr intertextuality. V jednotlivých studiích se tak autor pokouší postihnout architext literárních apokryfů a hledá jejich společné, příbuzné či podobné vlastnosti v různých strukturních rovinách: zkoumá povahu kvantitativních a významových mezitextových transformací, zabývá se apokryfními proměnami předloh na úrovni motivu a postav, všímá si příznačných jazykových a stylových rysů apokryfních próz nebo jejich alegorické dimenze a neopomíjí ani žánrotvorné působení některých paratextů.

Během své dřívější práce na souboru studií Kacíři, rouhači, ironikové (2007), pojednávajícím o specifických zpracováních církevní a náboženské tematiky v české polistopadové próze, jsem se setkával mimo jiné s díly, která různé biblické a legendární příběhy přetvářela polemicky a kontroverzně. Některá z těchto děl nesla v titulu nebo podtitulu označení apokryf, další byla se stejným výrazem, případně s adjektivem apokryfní spojována v předmluvách a doslovech, v anotacích na knižních přebalech, v recenzích nebo literárněhistorických studiích.

Nakladatelství Host zaujímá v současnosti nepřehlédnutelné místo na českém knižním trhu. Vydává tradičně především kvalitní českou prózu a poezii, literární teorii i literaturu naučnou — publikace věnované zejména historii, sociologii, filmové vědě i dalším oborům. V posledních letech se výrazně rozšířila řada překladové beletrie, ale nově zde našla přístřeší například i prestižní edice Česká knižnice s výbory z děl českých klasiků.

---

Zaujaly vás dnešní tipy? Podělte se s námi o váš názor v diskuzi!

Některé z dnešních knih a mnohé další můžete vydražit
v našich aukcích!

Související knihy

Jazykové jednohubky

Táborský, Jan

Zoner Press, 2014

Literární apokryfy v novější české próze
Hledání architextu

Hrtánek, Petr

Host, 2014