Ruth Boswellová, známá britská televizní producentka a scénáristka, ve svém románu čerpá ze svých vlastních dětských zážitků. Vyrůstala totiž v předválečném Československu. Přestože hlavní hrdinka knihy žije v Praze, ona bydlela v Brně a rodiče ji v únoru 1939 poslali jako devítiletou do Anglie, čímž jí zachránili život. Bylo to naposledy, kdy viděla svou matku. Ta z Československa vycestovat nemohla a později zemřela v koncentračním táboře.

Nějaká vzdálená země popisuje život rodiny malé Anny v období od zářijové mobilizace v roce 1938 do německé okupace 15. března 1939. Kniha je vyprávěna z části pohledem dětské protagonistky a z poloviny je tvořena autentickými vzpomínkami autorky. Není však doslovným líčením jejího života, nýbrž zůstává i literární fikcí.

Devítiletá Anna vyrůstá v Praze se svou matkou Sarou a služkou Julií. Na svého otce Heinze se vždy velmi těší. Otec, neboli Vati, jak mu Anna říká, tráví mnoho času mimo domov. Jezdí za prací do Reichenbergu (Liberce), kde vede svůj druhý život, nejen pracovní, ale i soukromý. Přestože je Žid, jeho smýšlení je hodně proněmecké a v Liberci se dokonce vydává za árijce. Později vstupuje do strany. Sara je vzdělaná česká Židovka, která se stará o svou dceru Annu. S Heinzem má časté neshody a hádky, ať už proto, že si jejich dcera hraje s českými dětmi, nebo proto, že jí manžel zakazuje nakupovat u českých obchodníků, přestože jsou levnější než ti němečtí. Tuší sice, že jí její muž není věrný, ale o jeho druhém životě v Reichenbergu nemá tušení.

Kniha zachycuje rozkolísanost všech tří hrdinů. Heinz je toho názoru, že pokud Němci zaberou Sudety, prospěje to jeho obchodu a bude se dařit jak jemu, tak i rodině. Svou ženu má rád a svou dceru miluje. Vždy, když se vrací do Prahy, nezapomene dceři přivézt nějaký ne zrovna levný dárek. Pak ale hned zase prchá za svou německou milenkou do Reichenbergu. Saře se německé počínání vůbec nelíbí a nahání jí strach. Nevěří, že se Němci spokojí se Sudety, obává se, že budou chtít zabrat celé Československo. Navíc se proslýchá, jak zacházejí s Židy. Ráda by s Annou prchla do Anglie, ale nechce odjet bez svého muže. A Anna, přestože se ji její matka snaží ochránit, jak se dá, vnímá i ve svém dětském světě, že něco není v pořádku. Nechápe, proč si nemůže hrát s českými dětmi, proč jí to otec zakazuje a proč rodiče Anniných kamarádů jim nedovolují hrát si s ní. I dětské party jsou rozdělené na české a německé a bojují mezi sebou.

Román je příjemně a velmi čtivě napsaný. Zachycuje těžké předválečné okamžiky a dusivou atmosféru své doby, ale nepůsobí na čtenáře až přespříliš nelítostně či brutálně. Velmi autenticky popisuje národ, který se chytá posledních stébel naděje, i když už je zřejmé, že se nejspíše brzy stane kořistí hitlerovského Německa.

„Když přijeli domů, byla už téměř tma a obloha nad Švihankou se zabarvila doruda. Anna vyskočila z náklaďáku, rozběhla se nahoru a tiskla k sobě hrnec s domácím kysaným zelím pro Saru. Chtěla toho Mutti tolik vyprávět, že ani nevěděla, čím začne a jak se jí podaří všechno naráz vypovědět. Stiskla zvonek a čekala. V bytě se neozvaly žádné kroky. Znovu zazvonila. Kde je Mutti? Říkla přece, že se vrátí domů dříve než Anna! Možná, že je jenom v koupelně a každou chvíli přijde otevřít. Anna čekala dál, ale byt zůstával tichý. Julie a Ondřej vystoupali nahoru po schodech se zavazadly a Julie odemkla dveře bytu. Jakmile Anna vešla do dveří, byla si jistá, že je byt prázdný. Není tu Mutti ani Vati. Proběhla všemi místnostmi, aby se o tom ujistila, a nevětraný vzduch jí nevítanou pravdu, kterou si nechtěla přiznat, potvrzoval.“ (str.134)

Příběh zdařile poukazuje na náhody, které rozhodují o tom, jakým směrem se život bude ubírat. Upozorňuje na to, že jen máloco je, nebo naopak není, jednoznačně dobré či špatné. To, co se v jednom okamžiku zdá být jednoduché a jasné, se během krátké chvíle stává nejasným. A tak pohodová atmosféra života Anny na českém venkově u rodičů Julie je záhy vystřídána rozčarováním nad tím, že před domem už nestojí otcova krásná červená tatrovka, ale stará nepohodlná černá škodovka. I pohledem dítěte je náhle něco znepokojivě jinak, než má být.

Román Nějaká vzdálená země si své čtenáře určitě najde. Zajímavé téma, historické souvislosti a zdařilý styl, kterým je napsán, mu k tomu dávají všechny potřebné předpoklady.

Související knihy

Boswellová, Ruth

Argo, 2014