Některé dary mohou být smrtelné

Snetivy_ZenyKtereRozdavajiAdventniVence
Ne každému se podaří potkat v životě ztělesněnou dokonalost. Máte-li však pocit, že právě vám se něco takového podařilo, měli byste možná zpozornět. Na dosah ruky se tu nabízí jeden z možných scénářů – a, pánové i dámy, možná budete překvapeni.

Nakladatelství ČAS přineslo svým čtenářům již v červnu 2014 novinku Josefa Pepsona Snětivého Ženy, které rozdávají adventní věnce s podtitulem Příběh o černé Madoně se zlatými vlasy a stříbrným jeepem.

Josef Pepson Snětivý je zajímavou osobnostní naší knižní scény. Narodil se 26. března 1973 v Táboře, dětství i mládí strávil na severu Čech a svá inženýrská studia ekonomie a následně mezinárodního obchodu a politiky dokončil v hlavním městě. Od dětství inklinoval k hudbě, a když ve svých uměleckých ambicích pokročil na úroveň vlastní literární tvorby, vyřešil odvěký problém začínajících autorů s originalitou a rozhodností sobě vlastní – založil si vlastní nakladatelství. Ano, jde právě o nakladatelství ČAS, jehož mottem je v současnosti heslo „Kniha je ženského rodu“. Ač taková věta může evokovat pocit, že nakladatelství se zaměřuje výhradně na ženami psané či na ženy orientované knihy, opak je samozřejmě pravdou. Kromě očekávatelných titulů z edice „Příběhy nejen pro ženy“ vydává ČAS i historicky orientované publikace se vztahem k českým dějinám, stejně jako knihy z kulturního i sportovního prostředí – jak životopisné, tak i ve formě literatury faktu. Nakladatelství nezapomíná ani na nejmladší čtenářskou generaci a stranou nezůstává ani poetická edice.

Ženy, které rozdávají adventní věnce jsou první z již druhé desítky publikací, jež Josef Snětivý sám sobě vydal, případně na nich autorsky participoval. Podobně jako v jeho předchozích prózách, i zde je osoba hlavního hrdiny čtyřicátníka Petra v mnoha ohledech formována dle svého stvořitele. Přinejmenším třeba v tom, že Petr se živí výukou angličtiny, je aktivním sportovcem, a ač je v současnosti v tvůrčí krizi, má za sebou vydané básnické sbírky. Petr má po rozvodu s Martou, s níž vychovával dva syny, a právě jejich narození zřejmě postupně přispělo k rozkladu manželského svazku. Ve skutečnosti byl rozklad, jak je vysvětleno později, způsoben i jinými faktory, ale neprozrazujme toho příliš dopředu. V příběhu s pozoruhodně rychlým spádem vypráví autor o zrání svého hlavního hrdiny, stejně jako o jeho slabostech. Jak již podtitul názvu knihy napovídá, do příběhu vstupuje blonďatá kráska a Josef Snětivý svého hrdinu představuje s pozoruhodnou schopností porozumění jako běžného muže středního věku i s jeho četnými nedostatky a podivnůstkami. Mezi takové patří třeba jeho sexuální dilema – čím krásnější, dokonalejší a oddanější milenka se mu sama nabízí, tím silněji jej vzrušují úlety placeného sexu s jeho exmanželkou, která ve svých vytahaných teplácích má k erotické dokonalosti více než daleko. Přesto se hrdina ze svého dětinského lpění na minulosti dokáže postupně vymanit a zároveň dozraje do té míry, že nalezne tu správnou cestu k oběma legitimním synům. To vše na pozadí záhadného vztahu s ještě záhadnější ženou toužící po něm za všech okolností. Postava tajemné krásky řídící svůj stříbrný jeep je vykreslena jako dokonalost sama, s neurčitým zdrojem snad nevyčerpatelných příjmů a s nejasnou vazbou na ty nejvyšší politické kruhy. Při čtení popisu právě této druhé nejdůležitější postavy knihy, přiznám se, jsem na nějakou dobu zvědavostí zaváhal – sám jsem přesně takovou krásku v obrovském Jeepu Grand Cherokee stříbrné barvy po nějakou dobu denně potkával při předávání či přebírání dítka do a ze školky. A co víc, ona blonďatá maminka byla dokonce stejného jména – tajemná Karolína. Ale nakonec jsem zase v klidu vydechl, to celé se odehrávalo v docela jiném městě než v příběhu do detailů popisované Praze. Jednou ze zajímavých záhad celého příběhu je třeba účast na slavnostní akci na Hradě, kde zlatovlasá Karolína představí Petra i panu prezidentovi. Právě tato část příběhu je pozoruhodná hned dvěma věcmi – autor si neodpustil otřít se o neprofesionální jednání hudebnic, jež „saxofony odkládají na zem“, zřejmě příležitost poukázat na takové situace na úrovni, na níž by se s ní člověk setkat rozhodně neměl. A další situací, jíž mistrně vystihuje pocit, jakým pravděpodobně většina nás, plebejců, vnímá stávající či předchozí hlavu státu, je právě ta očividná absence elementární lidské slušnosti při setkání „vládce“ s jedním z „těch z dola“. Kromě takových dovedně znepokojivých situací je ale na druhou stranu v příběhu nesčíslné množství situací mnohem lidštějších, až živočišných. Kniha je pochopitelně i o lidské sexualitě, reprezentované dokonalou Karolínou, její dominancí a neuhasínající touhou až potřebou. S rozumnou dávkou minimálních detailů je Petr vtahován do erotiky na všech možných místech – od vlastní postele přes toalety v luxusní SOHO restauraci až po rychlý sex ve stříbrném jeepu přímo před policejní hlídkou. Ale nenechme se mýlit, erotika i zrání hlavní postavy jsou jen kulisy pro vpravdě kriminální příběh s pozoruhodným rozuzlením. A protože kniha se čte jedním dechem (sám jsem ji přečetl během jediného dne), zůstaňme jen u již vyřčeného a ponechme zbytek na čtenářích samotných.

Komu je tato kniha určena? Řekněme, že tento lehce přes dvě stě třicet stran dlouhý příběh rozložený do tří částí s celkově osmnácti kapitolami, prologem a epilogem patří do rukou každému dospělému čtenáři se zájmem o lehké, a přesto hodnotné čtení. Své si v publikaci téměř kapesního formátu najde ženské i mužské publikum, podobně jako ji shledají zajímavou čtenáři toužící nejen po nenáročném erotickém dobrodružství, ale i po sondě do současných problémů partnerských vztahů. A pochopitelně, milovníci detektivek mohou zajásat, že jejich svět je bohatší o další originální četbu.

Naopak nevhodnou je zcela jistě pro dětského čtenáře. Ne snad proto, že by obsahovala pro děti vysloveně závadný či snad dokonce lascivní obsah, ale spíš proto, že k jejímu pochopení v celém rozsahu se předpokládá jistá úroveň životních zkušeností, které, přiznejme si, svým dětem zkoušíme upřít, co nejdéle to bude možné.

Stavím Ženy, které rozdávají adventní věnce na výsostné místo na polici vedle ostatních současných velikánů naší literární scény, jakými jsou beze sporu Petr Šabach, Michal Viewegh, Jiří Hájíček a nově i Josef Pepson Snětivý. A jsem zvědavý, čím dalším tento produktivní autor a nakladatel v jedné osobě překvapí příště.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeŽeny, které rozdávají adventní věnce
Příběh o černé Madoně se zlatými vlasy a stříbrným jeepem

Snětlivý, "Pepson" Josef

Čas, 2014

Napsat komentář