Mezera ve vaší knihovně

DSCN5298
20. listopadu spolu s letošním vyhlášením ceny Jindřicha Chalupeckého vyšla i kniha Mezera pojednávající právě o mladém umění v Česku.

 

 

Ačkoli byla kniha vydána cíleně až v den vyhlášení letošního ročníku, tisku byla představena již 19. listopadu v PR agentuře 2media. Autorkou knihy Mezera je Lenka Lindaurová, ředitelka správní rady Společnosti Jindřicha Chalupeckého, a vydala ji právě Společnost Jindřicha Chalupeckého a Yinachi.

Kniha popisuje zhruba 70 kandidátů a laureátů ceny od porevolučního roku 1990. Zabývá se jejich tvorbou i přínosem. Neslouží však jen jako „katalog“. Je dělena po jednotlivých ročnících a obohacena o  různé dobové novinové články, eseje, řadu fotografií, vlastní deníkové záznamy autorky a ostatní zdroje přibližující socio-ekonomickou a politickou situaci České republiky v průběhu jednotlivých let. Autorka si neklade za cíl hodnotit předkládaná fakta a kniha tak má spíše domumentární charakter. Určena je jak laické veřejnosti, tak i odborníkům z řad umělců a estétů. Na první pohled zaujme velmi kvalitním zpracováním, designem i umně zvládnutou grafickou stránkou.

Autorka knihy Mezera Lenka Lindaurová.

Autorka knihy Mezera Lenka Lindaurová.

Tiskové konference se zúčastnili také dva laueráti ceny Jindřicha Chalupeckého Michal Pěchouček a Jiří Černický. Vyprávěli o tom, co pro ně osobně převzetí ceny znamenalo i o jejich oblíbených uměleckých počinech posledních dvaceti pěti let. Oběma je v knize věnován prostor. Michal Pěchouček je zároveň jedním z členů správní rady ceny.

Umělci a lauráti ceny Jindřicha Chalupeckého Michal Pěchouček a Jiří Černický (zleva).

Umělci a lauráti ceny Jindřicha Chalupeckého Michal Pěchouček a Jiří Černický (zleva).

Autorka svou knihu charakterizovala takto:

Kniha do mezery ve vaší knihovně. Zaplňuje mezeru mezi zprávami a informacemi o umění a české společnosti uplynulých dvaceti pěti let. Je určena všem, kteří mají rádi umění, ale i těm, kteří se ho bojí. Mapuje českou výtvarnou scénu v kontextu dobových událostí. Ukazuje, jak současné umění reflektuje dobu a společnost. Je klíčem k pochopení souvislostí. V řeči umění objevuje naší skutečnost.

Ukázka z knihy zmiňující nejvýznamnější události roku 2004

2004 – Vstoupili jsme do Evropské unie. Student IT Mark Zuckerberg založil sociální síť Facebook. Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka. Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné, o plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo jen 24,9 procenta voličů, ti se však vyslovili proti přesunu. Zemřel jeden z nejvýznamnějších filmových režiséru Karel Kachyňa, proslulý filmy Ucho nebo Smrt krásných srnců. Krajské volby vyhrála ODS, druzí byli komunisté. Narodilo se 97 664 dětí, nejvíce za posledních deset let. Vláda rozhodla, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948 – 1969 dostanou za každý měsíc ve vězení 50 korun příspěvek k důchodu jako odškodné. Českého lva za nejlepší film dostal snímek Horem pádem Jana Hřebejka. Po prohraných volbách do Evropského parlamentu odstoupil premiér Vladimír Špidla a nahradil ho tehdy 34letý Stanislav Gross. Ten po prohraných senátních volbách prohlásil, že by se Senát měl raději zrušit. Skončila povinná vojenská služba. Celkem k letošním trojím volbám nepřišlo 70 procent lidí, to je zpráva o apatii voličů či jejich protestu. V mezinárodním srovnání byli čeští žáci mírně slabší ve čtení, zato uspěli v matematice, logických úlohách a vynikli v přírodovědě. Karikaturista Štěpán Mareš před krajskými volbami vyvěsil v Třebíči billboard s tváří Usámy bin Ládina a sloganem „I já to myslím upřímně.“

 

Foto: Petra Sýkorová

Doporučení:
Share

Napsat komentář