Atlanta v roce 1974

perex_mesto_policajtu
Kriminálka obohacená o společenský a historický dosah – to je Město policajtů. Autorka v románu popisuje tehdejší dobu i to, jak těžké bylo pro ženu, která se rozhodla pro dráhu u policie, získat uznání od mužů. Nahlédněte do knihy prostřednictvím ukázky.

 


„Takže někdo ohlásil domnělé vloupání, prořízl jim pneumatiky, pak zastřelil Dona, ale Jimmyho se ani nedotkl?“

Terry zavrtěl hlavou, ale nezvedl oči od novin. „Přenech to detektivům, zlatíčko.“

„Ale…“ nedala pokoj Maggie. „Střelec mění modus operandi.“ Cítila potřebu ještě dodat: „Nebo to není on a někdo se ho snaží kopírovat.“

Terry znovu zavrtěl hlavou, ale tentokrát spíš pro výstrahu.

„Píšu referát o občanský válce,“ oznámila jim Lilly.

„Oni nebyli spolu, když to Don koupil?“ zeptala se Maggie.

„Žádnej polda parťáka neopustí. To bys měla vědět i ty.“

„Takže Jimmy byl s Donem?“

„Jasně, že jo.“

„Většina kluků a holek se na to ptá prarodičů, ale já…“ ozvala se zase Lilly.

Maggie ji přerušila. „Ale Jimmyho pachatel nezastřelil. Stál hned vedle Dona, nebo aspoň v jeho blízkosti.“ V tom spočíval zásadní rozdíl. V předchozích případech vrah oba policisty přinutil kleknout a jednoho po druhém je odpravil. „Vytáhl Jimmy zbraň?“ zeptala se.

„Prokristapána!“ Terry bouchl pěstí do stolu. „Zavřeš už konečně hubu, abych si moh přečíst noviny?“

„Terry?“ zavolala Delia z kuchyně. „Zase se ucpal odpad. Myslíš, že bys moh…“

„Hned to bude.“ Terry z Maggie nespouštěl oči. „Jenom chci vědět, co si tady naše drsná holka myslí. Už jsi na to přišla, slečno Columbová? Zjistila jsi něco, co přehlídli chlapi, kteří u policie dělali už v době, kdy jsi byla ještě pulec v tátově pytlíku?“

Maggie si řekla, že pokud má dostat nakládačku, musí pro to existovat dobrý důvod. „V ostatních případech oba policajti klečeli. Střelec jednoho po druhém popravil ranou do hlavy. Dona taky zastřelil. Proč ne Jimmyho?“

Terry se naklonil nad stůl. Páchl whisky a potem, který mu crčel z pórů. „Jestli máš ňákej problém s bráchou, tak na něj koukej rychle zapomenout, jasný?“

S Maggií se zahoupala podlaha. „Tak to není,“ odpověděla. Všichni dobře věděli, jak to myslí.

„A jak to teda je?“ zeptal se Terry. „Proč se tak vyptáváš?“

Nejradši by mu odpověděla, že je to tím, že je policistka a policisté obvykle řeší kriminální případy kladením otázek, ale nakonec se rozhodla pro odpověď: „Protože to nedává smysl.“

„Smysl,“ odfrkl si pohrdavě. „Odkdy tvoje kecy dávaj smysl?“

 


 

Ukázka je z knihy Město policajtů, kterou vydalo nakladatelství Domino.

Jak přiznává autorka knihy Karin Slaughter (*1971), v mládí četla v podstatě všechno, co jí v knihovně půjčili domů. A jak už to bývá u těch, kterým osud předurčil spisovatelskou dráhu, zkoušela psát už jako malá holka. Nebyla zase o tolik starší, rovných třicet, když jí vyšel první román Zběsilost. Jako nejlepší debut v oblasti thrilleru za rok 2001 byl nominován do užšího výběru na Zlatou dýku, cenu, kterou udílí Americká asociace autorů detektivních románů.

Od té doby uběhlo přes deset let a půldruhé desítky dalších knih. Autorka je zasazuje do prostředí, jež zná nejlépe, protože se tam narodila a dodnes tam žije – na americký jih, do Georgie. Atmosféru maloměstského společenství, kterou nasávala celé mládí, přenesla do série románů z fiktivního okresu Grant County. Když se později, už jako dospělá, přestěhovala Karin Slaughter do Atlanty, zrodila se další série, jejímž hrdinou je speciální agent Will Trent. Obě série spojuje ponurost, nekašírované násilí, skvěle vygradovaný děj a v neposlední řadě také důraz na společenské aspekty.

Její knihy vyšly už v jednatřiceti jazycích a nyní se také dočkají filmového zpracování. Will Trent zaujal švédské filmaře, kteří prve převedli na plátno Larssonovo Milénium, a v současné době se dokončuje scénář založený na prvním románu z trentovské série, Triptych. A autorka si smluvně zajistila, že film nebude jen chabou napodobeninou literární předlohy – sama se na tvorbě scénáře aktivně podílí. Máme se tedy na co těšit!

Karin Slaughter se už možná ocitla na spisovatelském vrcholu, ale u ní samotné se toho moc nezměnilo. Dávno už sice žije v Atlantě, ale chalupu má na venkově a tam se při vytváření každého románu na jeden dva týdny uchyluje a pak píše denně od rána do hluboké noci, dokud jí v tom nezabrání rozbolavělá bříška prstů.

 

Nakladatelství Domino vzniklo v roce 1997. Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMěsto policajtů

Slaughter, Karin

Domino, 2014

Napsat komentář