Když mají zbraně vlastní hlavu

14240-b-lion_cesta.mece
Život v Kabírském emirátu se točí převážně kolem zbraní. Lidé však netuší, že za mistrovskými souboji se skrývá daleko více, než jen důkladný výcvik…


Fantasy román Cesta meče, první kniha série Kabírský cyklus, je dílem autorské dvojice, vystupující pod jménem Henry Lion Oldie. Pod tímto pseudonymem se skrývají charkovští (ukrajinští, ovšem rusky píšící) autoři Dimitrij Jevgeněvič Gromov a Oleg Semjonovič Ladyženskij. Jejich Cesta meče byla sice v Rusku vydána již před bezmála dvaceti lety, stále však budí pozornost čtenářů i kritiků. U nás titul v roce 2014 vydalo nakladatelství Triton.

V alternativním světě Kabírského emirátu, jenž v mnohém připomíná středověkou Asii, doprovází chladné zbraně své nositele po celý život. Lidé jsou v boji s nimi cvičeni tak důkladně, že během Besed, což jsou působivé souboje spíše umělců než protivníků, nedochází ke zraněním. Tyto duely mají za úkol ukázat umění boje, nikoli zabít soupeře. Lidé však netuší, že mistrovství boje s mečem není dáno pouze jejich výcvikem a zručností. Markantní podíl na něm mají rovněž samotné zbraně.

Meče, neboli Zářní, jak se nazývají, nejsou pouhé kusy chladné oceli. Jsou inteligentní, do jisté míry mohou ovládat své Nosiče (označení pro osoby, nosící meč) a disponují mimo jiné svou vlastní hierarchií. Stejně jako lidé netuší, že jejich zbraně mají vlastní rozum, ani Zářní si nejsou vědomi toho, že jejich Nosiči disponují schopností vládnout svou hlavou. Právě z pohledu jednoho Zářného, přezdívaného Jednorožec, a jeho Nosiče Čena Ankora je vyprávěn složitý příběh. Ten začíná vraždou, jež je vzhledem k mírumilovnému světu Kabírského emirátu něčím, co všechny šokuje. Nezůstane však u jednoho mrtvého Nosiče a Zářného. Při jednom z útoků připraví neznámý vrah o ruku Čena Ankora. Začíná pátrání po pachateli, v jehož rámci se poprvé stane, že vědomí Zářného a jeho Nosiče se střetne…

Jak jsem již poznamenala, příběh se odehrává ve světě podobném středověké Asii. Tomu se podřizuje i styl vyprávění, jenž je téměř pohádkový. V příběhu se rovněž vyskytuje spousta arabsky znějících jmen, na které si čtenář pravděpodobně bude muset nějakou dobu zvykat. Autoři nešetří ani se spoustou různých jmen zbraní, které jsou (jistě k velké radosti čtenáře) vyjmenovány a zobrazeny na konci knihy.

Na příběhu mne nejvíce zaujal způsob, jakým se autoři vypořádali s fiktivním světem Zářných. Hierarchie zbraní, rodokmeny, promluvy jednotlivých postav, dokonce i pořekadla, to vše je dovedeno k naprosté dokonalosti. Skvěle zpracované je i samotné propojení světa mečů a lidí. Autoři museli stvořit takový způsob spojení, který by byl originální a věrohodný zároveň, což se jim dle mého názoru rozhodně podařilo.

Cesta meče jistě nepatří mezi lehké čtivo. To čtenář ostatně pozná už z prvních stran. Ať již jde o složitou hierarchii, rodová spojení, mnohé druhy zbraní, jména hlavních aktérů nebo hluboké filosofické úvahy, čtenář musí u čtení přemýšlet a soustředit se. Pro lepší orientaci v příběhu, jež byla místy velmi obtížná, bych uvítala seznam všech Nosičů a jejich Zářných. I přesto, že titul je poněkud složitější, mohu Cestu meče doporučit všem fanouškům fantastiky, především pro nevšední a hluboký čtenářský zážitek.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeCesta meče

Oldie, Henry Lion

Triton, 2014

Napsat komentář