O hledání dnešního Ruska

rusko-vagon-treti-tridy
Zatímco se Rusko v posledních měsících dostává do popředí zájmů hlavně v důsledku konfliktu se sousední Ukrajinou, mladá básnířka Natalja Ključjarjovová vydává novelu, která je „zrcadlem dnešního Ruska“. Nepustila se ale autorka do příliš náročného úkolu a existuje vůbec nějaká „ruská duše“?

Natalja Ključarjovová, ruská prozaička, básnířka a žurnalistka, vydala svůj knižní debut, básnickou sbírku Bílí pionýři, v roce 2006. Ve stejném roce už jí časopisecky vyšla novela Rusko – vagon třetí třídy, jíž do knižní podoby přepracovala o dva roky později. Od té doby napsala Ključarjovová ještě další tři prózy – knihu SOS (2009) a povídky Vesnice hlupáků (2010) a Do Afriky, kam jinam? (2011). V českém překladu vydalo novelu Rusko – vagon třetí třídy nakladatelství Eroika jako první a zatím jedinou autorčinu knihu u nás.

Příběhem čtenáře provází dvacetiletý mladík jménem Nikita, který se po rozchodu se svou studentskou láskou, svébytnou a anarchistickou Jájou, rozhodne přerušit studia na univerzitě a odejde hledat sebe a své „rusství“ mezi tu nejnižší vrstvu ruského obyvatelstva. Čtenář je tak svědkem Nikitovy cesty ruskou krajinou ve vagónu třetí třídy a jeho setkávání se s lidmi nejrůznějších vyznání, profesí a charakterů. Během tohoto putování, kdy Nikita naslouchá životním příběhům svých spolucestujících, se zároveň snaží nalézt své vlastní místo ve světě, utváří si svůj postoj k Rusku a v neposlední řadě hledá význam něčeho, čemu se také říká „ruská duše“.

Mezi desítkami naprosto odlišných, komických a mnohdy až příliš schematických postav, jež na své pouti za Ruskem usměvavý student poznává, však vyvstává otázka, zda právě oni jsou tím, co charakterizuje „ruskou duši“, či zda je možné se s podobnými lidmi potkat kdekoliv na světě. Učitel zeměpisu Alexandr Anatoljevič, jemuž pro jeho zoufalou snahu o důstojný život v jejich osadě nikdo neřekne jinak než Blahoslavený Sašenko, seschlý filozof se třemi vysokými školami, který se přesto stal bezdomovcem, osmdesátiletá Taisija Josifovna, jež nešťastnou shodou okolností přišla o pas a tak musí přespávat v místnosti pro domovnice jednoho cizího věžáku, to je jen nepatrná část přehlídky bizarních charakterů, které v celém příběhu hrají stěžejní roli.

Pro její čtivost, hutnost a všudypřítomný humor si tuto kratičkou novelu jistě oblíbí milovníci současné literatury a všichni ti, jimž nevadí jadrnost a syrovost textu. Požitek ze čtení pak ještě umocňuje rychlý dějový spád a bohatá slovní zásoba, vedle nichž nechybí ani nápaditá přirovnání a mnoho metafor. Čekáte-li ale, že po přečtení recenzované knihy objevíte dnešní Rusko, pak vás pravděpodobně nemine zklamání. Žádné prvky charakteristické pro tuto velmoc totiž nejspíše nenajdete. Snad kromě typicky ruských jmen, názvů měst a špetky nevinného šílenství, která jako by žádnému pravému občanovi Ruska nesměla chybět.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeRusko – vagon třetí třídy

Ključarjovová, Natalja

Eroika, 2014

Napsat komentář