Devátý díl Velkých dějin zemí Koruny české je věnován období let 1683-1740, kdy se události ve sféře zahraniční politiky projevovaly na zmíněném teritoriu víceméně pouze zprostředkovaně. To byl jeden z vážných důvodů mimořádného rozmachu barokní kultury (zejména výtvarné a hudební) a odrazilo se to v nejrůznějších vnějších projevech i sociálně psychologických a ideových souvislostech převládajícího životního stylu doby.