Autorka líčí vlastní životní příběh. Prologem je okamžik, kdy v Bagdádu konečně vystopuje dvě ze svých čtyř dětí a za asistence amerických vojáků přinutí manžela vydat jí děti, které předtím unesl... Donya v mládí opustila domov a konvertovala k islámu. Pobývala v Jordánsku, Tunisu a na Kypru po boku různých mužů. Všechny vztahy se ale rozpadly a Donya se vrátila do Londýna, kde založila rodinu s Mahmoudem, číšníkem v orientální restauraci. Stýkala se s arabskou a muslimskou komunitou, a tak znala případy žen, jimž manželé po odluce unesli děti a zabraňovali kontaktu s nimi. S pomocí svých zkušeností a znalosti arabštiny se Donya snažila ženám pomáhat a poměrně úspěšně unášela děti zpět. Tak se i proslavila v médiích, sama však na své aktivity doplatila podobným osudem.