Kniha v sobě spojuje sociologický zájem o (městské) sociální utopie a o město a urbánní plánování. Jedním ze zdrojů moderní disciplíny urbánního plánování jsou klasické utopické texty. Utopisté, stejně jako později někteří architekti a urbanisté, často uplatňují ve svých pracích představu ideálního materiálního prostředí, které je předpokladem i výsledkem ideálního sociálního uspořádání: utopie ani urbanismus nejsou „pouze“ plánováním městského prostředí, jsou i plánováním společnosti, předpokládají, že jisté prostředí je vhodné pro specifický typ obyvatel. Nejviditelněji se toto spojení projevuje u těch utopií, které je možno nazývat „městskými“, tzn. těch, jež zasazují společnost do konkrétně popsaných ideálních městských kulis.